Jan Žižka

Na svou dobu nevídaný počin. Dnes nás může mrzet rudý podtext na každém kroku filmu, ale to nemění nic na tom, že jde o jedinečnou historickou rekonstrukci s rozpohybovanou legendou českých dějin, na kterou už těžko budou mít čeští tvůrci někdy znovu od státu peníze. Na filmu mi vadí, že Žiška z toho vyjde jako neohrožený hrdina lidových mas, což není pravda, ale pro diváka ... budiž. 70% = 3+/5 (16.01.2011)

Druhá část trilogie zychycuje nástup Jana Žižky do čela husitského hnutí v roce 1419. Končí slavnou bitvou u jihočeské Sudoměře v roce 1420. Zde využili husité vypuštěného rybníka Škaredý a nalákali tak strakonické křižáky a královské vojsko do bahnité pasti... Zdeněk Štěpánek je v roli Žižky nezapomenutelný. (24.09.2008)

Opět řemeslně zvládnutá filmařina , vynikající herecké výkony v čele s tradičně dokonalým Zdeňkem Štěpánkem. Ovšem komunistickými zvrácenostmi ještě více zasažený film než Jan Hus. Osobně nepatřím ke skupině kritiků husitského hnutí - naopak, ale tenhle žvást a komoušská agitka je opravdu hnusná záležitost. Už jsem jen čekal, kdy si husité začnou říkat "soudruhu". Obě dvě akční části, tedy pražská defenestrace a bitva u Sudoměře jsou ovšem ukázkou opravdového umu českých tvůrců a dávají tušit, jak by asi film dopadl nebýt v područí komunistických vykladačů historie. (05.10.2011)

Jan Žižka režiséra Otakara Vávru nie je objektívnou sebareflexiou chýb dejín ale účelovou sebareflexiou niektorých dejín. Áno, je to farebne neodolateľne naivný snímok pre očné potešenie - množstvo dekoratívneho materiálu, megalomanská výprava, stovky štatistov a komparzistov a napokon vznešené heslá ako PRAVDA či SPRAVODLIVOSŤ sú to podané spôsobom, že aj úplný debil pochopí. Lenže Vávra bol zarputilým komunistom a tlačí divákovi do hlavy pozlátkovo smutne natočenú a divácky prívetivú očistu o prenasledovaní kresťanov ehm... vlastne súdržných ľudí „revolučným spôsobom“. Robí to však o čosi šikovnejšie než jeho kolegovia z počiatkov 50.rokov - ukrývajúc sa za oný historický témat. A používa k tomu všetky dostupné zbrane režimu : skresľovanie a mechanickosť postáv dobra a zla, kde dobro je len dobro a zlo je zase len zlo, falošná politická prezentácia a naprieč vďačnej filmárskej téme – nevierohodne poňaté emócie. Pravda, Kladivo na čarodejnice je onou výnimkou potvrdzujúcou pravidlo. Tam som mu zožral úplne všetko... (19.08.2014)

Nechápu opravdu nechápu Vaše myšlení a pohled na tuto trilogii. Vždyť ten negativní pohled na husitské hnutí je dobře vylíčen ve třetím díle Proti všem. Kdyby tebe i tvoje předky stovky let dřeli bez milosti a nechali Vás prostě chcípat hlady, taky by ses mstil a rád. Vy jste prostě přemoudřelí kritikové, kteří by do toho dali všechno, ale o tom jaká je to práce to natočit nemáte ani ponětí, seďte doma na prdeli a držte huby. Zvlášť ten cushing-nevim jestli si to napsal schválně, nebo jestli seš tak dementní, ale i kdyby si to napsal naschvál, pro mě seš dement. No jdu radši k filmu další Jan naší historie, který pokračoval v díle mistra Husa pomocí meče. Geniální vojensko strategické schopnosti Jana Žižky dopomohli k tomu, že Husovi myšlenky a odpor proti útisku, dostali fyzickou tvář v podobě největšího revolučního odboje do té doby v dějinách. Ať si každý píše kdo chce co chce nějak takhle to prostě bylo a s tim nic nenaděláš kamaráde. (01.11.2011)