Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)Obsahy(1)
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (186)
Cesta k husitství jako válečnému hnutí mi přišla slabší než Vávrův "Jan Hus", který v sobě měl větší myšlenky a výrazně kritizoval církev. I "Jan Žižka" je opět kritický, nikoli pouze k duchovenstvu, ale ještě více i ke šlechtě. Přesto je to v podstatě revoluční film, který říká, že revolucí je možné něco změnit. Samotné husitství to vyloženě nepotvrdilo. ()
Mám pro Otakara Vávru a celou jeho husitskou trilogii slabost, ty filmy mě potěší. Spousta českých hereckých legend, na svou dobu skvělá výprava. Fandím Žižkovi, který se s hrstkou věrných sedláků a žen brání těžce obrněným rytířům na koních postavením vozové hradby u hráze vyschlého rybníka. Na tuto scénu jsem si vzpomněl i při sledování Jacksonova Pána prstenů - při utopení nepřátelské přesily pod Sarumanovou věží Orthank... Že by se Tolkien inspiroval u Žižky? Ukázka: http://www.sms.cz/film/jan_zizka/ukazka ()
Historické filmy mám rád, ale způsob, jakým s husitskými válkami na komunistické zadání Otakar Vávra naložil, je k poblití. Druhá výhrada je k davovým bitevním scénám, kdy je většina komparzu statická a jen tak naprázdno mlátí cepem, v případě křižáků mečem. I přesto - je to jeden z mála československých kostýmních velkofilmů a filmařská kvalita tomu prostě upřít nejde. Mohl bych tu napsat traktát o tom, co všechno bylo ve skutečnosti jinak, ale postrádám sílu... Každopádně považuju za nutný říct, že husiti nebyli jednolitá parta, nebyli to komunisti, co předběhli dobu, ani svatouškové, ale ani gangsteři. Byli prostě částí důležité náboženské války a byli to lidé své doby. Kdyby to Žižka viděl, rozmlátil by Vávrovi hlavu palcátem. ()
zopar naivnych userov .. sa tu domnieva ze vojny sa daju vyhravat kulturnym sposobom (v rukavičkach ) .. je to len absolutna neznalost veci ... z literatury o taktike vedenia vojen a dobovej neskreslenej literatury jasne vyplýva, že najväčší v odborných kruhoch uznavaní vojvodcovia všetkých čias ..trebars Temuďžin , Temerlan ...viedli vojny mimoriadne brutalnym sposobom : plienili mesta, vyhladzovali kultury , vraždili ženy , deti , starych mladych ..všetkych čo sa previnili už len tým , že žili a boli v posobnosti nepriateľa ,, wehrmacht by im mal čo závidiet ..preto som si naprosto isty ..že Husitske hnutie bol len jeden na pomery vtedajšieho sveta kulturny akt dočasneho prebratia moci .. ak neides po nepriatelovi razne ..terrorom ...zmocní sa výhodneho postavenia práve on , tromfy sa presúvaju práve na jeho stranu .....,,,,. František Horák v roli Želivského . myšlienky boja proti mamone ..fakt pôsobive analogicky aj na pomery dnešneho sveta ()
"Jděte a vyprávějte naším bratřím, co jste tu viděli." I na tomto filmu je vidět, že se všichni tvůrci snažili o to nejlepší, ale jako by jim už docházeli síly a v některých scénách se možná až přehnaně snaží zachytit, co nejvíce historických okolností, které snad ani nejsou pro samotný děj filmu tak podstatné a tím rozptylují divákovu pozornost. ()
Galerie (51)
Photo © Československý státní film
Reklama