Oldřich a Božena

Trochu mystické spracovanie (ale u Vávru to nie je nič nečakané) jednej zo zaujímavých a dosť opomenutých častí českej histórie, ktorá by sa dala v skratke popísať. Boli traja bratia - Boleslav, Jaromír a Oldřich. Prvý si pekne vládol, ale aby ho náhodou bratia neohrozili, jedného nechal vykastrovať a druhého rovno zabiť, lenže ten ušiel. Po istom čase poľský kráľ Boleslava zajal a uvrhol do väzenia, kde prežil posledných vyše tridsať rokov svojho života. Poľský panovník dosadil do Prahy svoju bábku - Vladivoja, lenže ten s pražským biskupom toľko chlastal, že sa za 9 mesiacov uchlastal k s mrti. Potom nastupuje vyklieštený Jaromír, 3x nastúpil, 3x utekal. Bratovi Oldřichovi ale neutiekol a ten ho na 21 rokov uvrhol do žalára a nechal oslepiť, aby vládol sám. Nakoniec aj Oldřich podľahol alkoholu a umrel priamo na hostine za svojim stolom, keď sa napíjal vína. Asi preto ho nazvali "český Achilles". No a potom sa opäť vrátil Jaromír, slepý a vykastrovaný a snaží sa vládnuť, až ho jednej noci v latríne zo spodu prepichli do riti a pobral sa na večnosť. Takáto je skutočná história a keby to Vávra natočil takto popravde, určite by ten film bol lepší. (15.08.2019)

Celkem sugestivně podaný obraz jednoho z nejkrvavějších údobí našich dějin, ve kterém příběh Oldřicha a Boženy tvoří jen kulisu mocenskému souboji mezi přemyslovskými knížaty. Mám sice dějepisné výhrady, protože k oslepení Jaromíra došlo až v Břetislavově dospělosti, ale z hlediska historického filmu se jedná o velmi slušnou práci. 80% (15.04.2011)

V případě černobílého zpracováni a pojetí ve stylu Vláčil, bych snímek ohodnotil plným počtem. Nicméně i filmový historik Vávra dostává ze zúčastněných herců maximum. Ať již jde o dvojici Oldřich a Juta, či Adamírův našeptávající služebník boží. Pohanská, bratrovražedná doba o moci, ale také o její ztrátě, o hříchu a údělu žen z těchto časů. (29.01.2014)

Syrové, místy i autentické, občas trošičku Jiráskovité (a to pod předlohou je Fr. Hrubín) a silně pročeské a protiněmecké. Vávrovy se poslední filmy dařili hlavně po oné autentičnosti. Bohužel scénář je místy šablonovitý, dialogy divadelní a patetické-filmu i silně ubližuje moderní čeština. Herecké obsazení výzazné, jen Bartoška se mě do té doby moc nelíbil. Přesto se jedná o kvalitní historický film pro náročnějšího diváka. (14.09.2009)

"Co se to může zrodit z takové hrůzy" Pominu-li značnou ahistoričnost tohoto Vávrova snímku (scénář spojuje událost narození Oldřichova syna Břetislava, které se odehrálo cca 1002-04 s oslepením Oldřichova staršího bratra a spoluvládce  Jaromíra, což se však odehrálo až o třicet let později), jedná o poměrně vydařené historické drama. Vávrovi se zde podařilo ztvárnit onu syrovou dobu ranného středověku, kdy se v Čechách ještě stále mísilo křesťanství s pohanstvím opravdu sugestivně (viz už třeba úvodní scéna pohanské slavnosti plodnosti u plápolajícího ohně). Je tu i hodně nahoty a to včetně naznačené nahoty mužské (viz koupající se Bartoška v potoce, kdy v proudu potoka lze tušit jeho mužské přirození). Možná ta scéna má vyjádřit kontrast Oldřichovi mužnosti vůči nemohoucností kleštěnce Jaromíra. Z hereckých výkonů zaujme zcela bez debaty Jiří Adamíra v roli podlého kněze/našeptávače.          (29.12.2023)