Jan Amos Comenius
Režie:
Otakar VávraScénář:
Otakar VávraKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Otmar MáchaHrají:
Ladislav Chudík, Jana Březinová, Marta Vančurová, Zuzana Cigánová, Jiří Adamíra, Mikuláš Huba, Oldřich Kaiser, Ctibor Filčík, Leopold Haverl (více)Obsahy(1)
Výpravný, dvojdílný přepis zachycuje strastiplné osudy českého velikána Jana Amose Komenského, po bělohorské katastrofě donuceného opustit vlast. Líčí jeho setkání s různými evropskými osobnostmi 17. století - se švédskou královnou, s umělci i vědci. Zdůrazňuje hrdinovu ušlechtilost, ale také vnitřní odolnost, která mu dovoluje překonat řadu soukromých i pracovních tragédií. Součástí příběhu se stává zhmotněné podobenství Labyrint světa a ráj srdce. Pojetí Komenského je však sošně neživotné a zejména je z něho "vyzmizíkována" náboženská rovina. Zjednodušující životopis se proto neubránil školometské suchopárnosti. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (44)
Film dává občas CSfilm. Bohužel filmaři v této verzi nevyužili potencionálu, který dramaticky bohatý Komenského život v sobě má. Tempo filmu je únavě pomalé, informace o životě J.A.Komenského pouze školní, ačkoli historických záznamů o něm a jeho době je dost. Byl vyhnán z Čech, jako každý kdo nebyl příslušníkem katolické církve, kterou tvrdě nastolili Habsburkové atd. ()
Učitel národů a jeho doba v pojetí Otakara Vávry. Film sleduje Komenského osudy, na kterých se odráží doba porážky stavovského povstání a třicetileté války. Jeho pobyt ve Fulneku, v polském Lešně, které se stalo centrem bratrské víry a Komenský se tam uchýlil po vydání Obnoveného zřízení zemského, cestu do Anglie, Švédska, zpět do Polska a Nizozemí, kde 15. listopadu 1670 vyčerpaný umírá. Kromě spíše tragického rodinného života Jana Amose věnuje film pozornost jeho dílu filosofickému a především pedagogickému. Na okraj se tak dostává Komenského odkaz teologický jako posledního biskupa Jednoty bratrské (není divu, když film vznikl na počátku osmdesátých let). Po umělecké stránce má ve snímku vysokou úroveň scéna z díla Labyrint světa a ráj srdce. ()
2/2 Velkolepý, rozkošatělý dvojdílný životopis, kterému bohužel chybí duše. Přes všechnu opulentnost příběhu chybí emoce a vybrané události ze života Komenského jsou sestaveny jako odrážky z výpisků bez jakéhokoli dramatického oblouku. V druhé polovině pak konečně ale vidíme ty střípky, které mohly být vrcholem původně plánovaného 13 dílného televizního seriálu. Komenský skutečně putuje a kromě Descarta potkává i švédskou královnu Kristýnu. Panečku, to co tu dokázala vyseknout v jediné scéně Zdena Studenková, to bych vyměnila hned za několik Vávrových opusů. ()
Neuvěřitelně suchý film, i ve srovnání s husitskou trilogií. Chudík není Štěpánek a navíc mku scénář nedovoluje nijak herecky exelovat. Peníze (a že jich bylo dost, tento snímek totiž patří k nejdražším počinům naší kinematografie) měly jít rovnou do školství, než na tento "opus", který rozhodně neslouží jako učební pomůcka hodna Komenského. ()
Život velkého hravého školastykusa ve výpravných obrazech. Nad kvalitativně rozkolísaným scénářem vítezí výtvarně pestré vermeerovské a rembrandtovské rámečky mistra "cesty světla" Šofra. Krásný Chudíkův výkon, horečkovité scény Labyrintu, vypravěč v podání hlasového kouzelníka Cupáka. (ke genezi filmu: sportovec) ()
Galerie (6)
Zajímavosti (2)
- Natáčení probíhalo v Praze - Suchdole u Trojanova mlýna, Hrádku u Nechanic, ve skanzenu Veselý kopec a dále v Polsku a Švédsku. Natáčení filmu začalo 4. srpna 1982 a skončilo v dubnu 1983. (M.B)
- Původně byl projekt plánován jako seriál. Z finančních důvodů se tvůrci nakonec rozhodli pro film. (Spinosaurus)
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Reklama