Rok nebezpečného života

Režijní kvality Peter Weir má, o tom žádná. Tentokrát nabízí příběh o bídě, strachu a zoufalství slamů, propocených košilích a nefunkčních klimatizací a hlavně nepokojných dnech uprostřed jedné revoluce. Plíživé vyprávění představuje drzouna Mela Gibsona coby zahraničního dopisovatele Guye. Ten stojí před rozhodnutím, zda zveřejnit zásadní zprávu, ačkoliv by informace ukázala na jeho zdroj. Rok nebezpečného života ztroskotává na tom, co jinak zdobí Weirovy filmy – na příběhu. Ten je až překvapivě jednoduchý. Drama hledá napětí zejména v mezilidských vztazích nebo v davech rozbouřených lidí. Významný představitel australské nové vlny tak nabízí jen minimum scén, které by byly samostatně napínavé nebo jakkoli vyhrocené. Několik orosených čel a párů vyděšených očí možná napínavou scénu může podpořit, emoce ale na plátně scházejí. Ani vztah mezi Billym a Guyem není cítit osudovostí, stejně se dá uvažovat také nad milostným vzplanutím mezi Jill a Guyem. Nic na tom nemění ani výborný herecký výkon Lindy Hunt (Billy), která si jako první herečka, která ztvárnila mužskou roli, odnesla Oscara v kategorii herečka ve vedlejší roli. (26.09.2012)

Filmy zřejmě nejslavnějšího austrálského režiséra Petera Weira patří k těm, na které si vždy rád udělám čas a náladu. Poznávání exotického prostředí očima postavy příchozího cizince bývá Weirovým častým schématem, tentokrát se tak děje s náhledem do moderních dějin Indonésie v příběhu novináře uprostřed vzrůstající a záhy již rozpoutavé válečné hrozby. Neskutečně zajímavý děj s poutavou atmosférou kombinuje v sobě více motivů a linií včetně milostné romance, vnitřního boje novinářů v honbě za materiály a záležitostech ohledně jejich zveřejnění, přidává i jakousi mystickou legendu o loutkách a posvátné hře stínů... rozvíjí osud tří různorodých postav, z nichž domorodý trpasličí novinář se zálibou ve vedení složek dýchá zvláštně tajuplnou aurou a Jill v podání krásné mladé Sigourney Weaver dodává filmu i jistý půvab... přesto jakoby Roku nebezpečného života stále cosi scházelo. Nemůžu říct, že by mě zklamal, ale s výjimkou několika scén ke konci (zejména strastiplné cesty na letiště) jakoby se Weir navzdory tématu bál ho gradovat do vyloženě silné výpovědě a zůstal raději u toho zajímavého a poutavého náhledu. Což je možná navzdory všem kladům trochu škoda. Taneční scény s dobovými šlágry v pozadí sice dodají víc odlehčené atmosféry, ale měl jsem pocit, že filmu spíše škodí mírným narušením napětí. [75%] (25.12.2022)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Mladý novinář Mel Gibson byl zastíněn svým kameramanem a fotografem - herecky i lidsky podle filmové role. Navíc kameramana hrála ženská liliputánka, což se nedalo vůbec poznat, Linda - Hunt Oscara dostala právem. Jinak je Weirův snímek z období povstání proti Sukarnovi na Jávě až moc poklidný zvláště ve srovnání s jinými revolučními snímky (např. Gándhí, Křižník Potěmkin, Bitva o Alžír, Hotel Rwanda), hlavním vetřelcem do života rozhlasového reportéra je krásná Sigourney Weaver... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=j2k9d0c4sAM (15.09.2012)

Čo je najkrajšie na Roku nebezpečného života, nejde popísať. Ale rozhodnutie podať celý príbeh z pohľadu trpaslíka Kwana, nenásilne ho v tom jeho podaní orámovať alegorickou hrou s tieňovými bábkami, to pomohlo vytvoriť, v celej jeho krehkosti, taký mohutný spodný prúd, že sila zážitku zo sledovania je tu porovnateľná so silou zážitkov z tých najväčších príbehov, aké kedy uzreli svetlo sveta. Nie, nie je to len dobrá žurnalisticko-vojnová dráma s romantickým nádychom, už vôbec nie komentár k danému konfliktu. Je to hlavne tragický príbeh toho, kto nám to celé vyrozprával. (29.09.2012)

Atraktívne prostredie aj herci (mladý Gibson sa s tou svojou tváričkou o filmovú budúcnosť strachovať asi naozaj nemusel:)), zaslúžené ocenenenie pre Lindu Hunt a tak trochu hollywoodsky záver (ktorý sa však dá zniesť). Mimochodom, myslím, že Gibson tu predvádza svoj najlepší výkon (spolu s tým vo filme "Signs"). (26.09.2011)