Sorry, Wrong Number
Obsahy(1)
Jiřina Šejbalová v televizním psychothrilleru podle rozhlasové hry L. Fletcherové. Tělesně postižená dáma je večer sama v bytě a právě omylem vyslechla hovor o plánované vraždě... Televizní film (podle rozhlasové hry L. Fletcherové), natočený režisérem Jiřím Weissem v šedesátých letech dvacátého století, přinesl vynikající uměleckou příležitost herecké hvězdě minulé generace Jiřině Šejbalové. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Tak málo stačí a máte před sebou nádherný film s Jiřinkou Šejbalovou, upoutanou navíc v invalidním vozíčku a s telefonem neustále po ruce. Tomuhle já říkám herecké umění. Ale také znám paní Šejbalovou, jak se u nás na dvorku u popelnic v Praze převlékala do kostýmu, v kterém měla hrát a když jsem jí pozvala k nám do bytu, tak se jen mile usmála, poděkovala a řekla mi, že si už na tohle zvykla, že i takové věci patří k divadlu, či filmu. Má můj obdiv ! ()
Tedy, natočit naopak psychothriller dlouhý pouhou půlhodinu, z něhož v každé minutě dýchá obrovské napětí, nervozita, tíseň, strach, odkrývající se tajemství a hrůza prožívaná s hlavní postavou se každou chvíli stupňuje až do nekompromisního vyvrcholení, to je panečku velké umění! Jiří Weiss (Taková láska, Spravedlnost pro Selvina) si u mne opětovně potvrzuje status jednoho z nejzajímavějších a současně nedoceněných československých režisérů. Naprosto excelentní Jiřina Šejbalová (podala u pana režiséra jedinečný výkon již ve Vlčí jámě z roku 1957) účinkuje úplně sama v jedném pokoji, s jedním vozíčkem a jedním telefonem, v nezapomenutelném filmu, který by se nikdy nestal lepším a působivějším, kdyby ho Weiss doplnil navrch o jakoukoliv scénu mimo bytu Mrs. Stevensové, stejně tak kdyby oplýval mnohem lepší technickou stránkou. Ten mizerný sešumělý černobílý obraz, ty často nejasné ozvěny hlasů ze starého telefonu teprve umocňují atmosféru. Minimalistický skvost! 95% ()
Včera som si pozrel Litvakovu verziu rozhlasovej hry, dnes som si zopakoval Weissovu. Predpokladám, že jeho verzia lepšie zodpovedá rozhlasovej pôvodine, ktorú nepoznám. Nepotrebujem jednoaktovku nabobtnalú na celovečerný film. Weissova verzia je hutná, dobre vygradovaná, excelentne zahraná, takže jediné, čo mi celkom nesadlo bola hudba hlučnejšia, ako by sa na komornú drámu patrilo. Mizerná technická kvalita kópie je už mimo obliga tvorcov a mohla by slúžiť ako jediný argument pre absenciu tohto televízneho filmu na televíznych obrazovkách. ()
Jedna místnost, jedna herečka a 30 minut postačí k tomu, aby divák spatřil parádní podívanou, v níž se mísí prvky thrilleru a psychologického dramatu. K vysokému hodnocení napomáhá také perfektní hudba a kamera, avšak i režie je mistrná. Místy mi připomínala Hitchcocka. Navzdory tomu, že divák brzy prokoukne pointu, jde o napínavou záležitost. Závěrem komentáře je nutné pochválit herecké představení Jiřiny Šejbalové, ale také samotný konec, jenž je i přes očekávání velmi působivou tečkou. ()
Tomuhle výbornému malému thrilleru se dají vytknout jen dvě věci, že svým tématem vlastně není nikterak originální, ale to se ve své podstatě ani nedá vyčítat a že byl docela předvídatelný. Ale žádná z těchto výtek nijak neumenšuje zážitek z excelentního výkonu paní Šejbalové ani z mistrně gradujícího thrilleru, který je ideální na osamocený podvečer.... ()
Reklama