Uloupená hranice

Prvotina Jiřího Weisse a hned je poznat, že pan režisér nebude žádnej amatér, ale novátorský filmař. Uloupená hranice pojednává o tíživé situaci v Sudetech na podzim roku 1938, těsně před Mnichovskou dohodou. Drsná a šílená doba a Jiří Weiss ji zmapoval a zdokumentoval velice věrohodně. Na tohle téma je to ojedinělý film, natočený bez nějakých patosů a bolševických ideologií. Henleinovci versus čeští obyvatelé a vojáci. Je to zrůdnost, co se u nás ještě před válkou odehrávalo a jak jsme museli pohraničí pustit Němčourům. Ukázkový dokument z naší neveselé historie. Jiří Weiss ho natočil ještě takovým způsobem, že se jedná o akční snímek, od úvodních minut se rozjede ohromným tempem až do finále, kdy se Češi musí zřeknout svých hranic. Z hereckých tvářích rozhodně zaujme Josef Maršálek v roli fanatického poloněmce Hanse Langera, Eduard Linkers v roli bezpáteřního pana nadlesního Czapana, Saša Rašilov jako finančník Brož nebo Karel Effa jako mladý závodčí (jeho první filmová role). Opravdu výborné zpracování a jeden z nejlepších Weissových snímků. (20.08.2018)

Ukradnutá hranica na mňa pôsobila rozpolteným dojmom. Má dve polovice, jednu konverzačnú a nudnejšiu, druhú čisto akčnú a veľmi svižne nakrútenú. Ďalej sa tu pravidelne striedajú autentické, uveriteľné scény s tými patetickými so šróbovanými dialógmi. No a máme tu aj rodinu, kde je otec Nemec, mama Češka a syn sa rozhodol...že bude Nemec. Týmto filmom sa rozhodne českí tvorcovia solídne vyrovnávali s nedávnou traumou, hodnotiť pozitívne sa ale Ukradnutá hranica dá najmä vzhľadom na dobu svojho vzniku. Chvalabohu tu ešte nemáme spor: nacisti vs komunisti, ale iba nacisti vs Česi, resp. rozumne mysliaci civilisti a tak film aspoň nepôsobí ako prvoplánová agitka režimu. (18.04.2019)

Legendární postava závodčího (K.Effa) který hltá detektivky, ale ne vždy porozumí čtenému, používá slovo efendi aniž by bylo vysvětleno o co se jedná. Efendi je v turečtině oslovení "pane, často používané pro oslovení cizince". Ti co film pamatují v době vzniku vzpomínají ,že se tato filmová "hláška" začal po promítání filmu používat mezi mládeží. ....viděno 2018 (27.03.2018)

Rezisersku tvorbu Jiriho Weissa /Touha po nasem/ az tak nepoznam, ale dobre je zvolena tematika vo filme - stret ceskych a nemeckych zaujmov v krusnom to roku 1938 /Mnichovsky Diktat, este stale platny appeasement - jo, jo svetovy vyvoj zacali urcovat ZSSR a USA az po roku 1945, az vtedy Europa definitivne ustupila/. No ale nemecke citenie bolo hodne sfanatizovane vdaka jednemu - izmu /ale kazdy vie, ktory nemecky izmus myslim/. No nic, spat k filmu, rezia je nadpriemerna, akurat herecke vykony jaxi ustupili a do popredia sa dostali vojnove sceny. A najviac ma dostala opat skvela Marie Nademlejnska /Kladivo na Carodejnice 1969/. Rezisersky je to na urovni a tematicky viac nez zaujimave : 74 % (30.04.2016)

Podzimní dny roku 1938 se nám jednou pro vždy vryly do paměti nesmazatelným způsobem. Film nabízí výpověď o zcela obyčejných lidech, jejichž život totálně změnilo fanatické prosazování územních a národnostních nároků. Obyvatelé vesnice se ubránili poblázněným henleinovcům, ale nakonec byli nuceni své domovy opustit. Nacistický fanatismus se svou zvráceností poznamenal celé rodiny a nejen je, ale i celé národy. Neumím si představit, že by na mě můj bratr střílel kvůli nějaké ideologii. (16.06.2009)