Vražda po našem

Vzpomínám si, jak jsem v časopise Kino z roku 1966 četl reportáž o tomto filmu, nazvanou "Jiří Weiss se začal smát". Slavný tvůrce v něm zvěstoval světu, že mu spadly šupiny z očí a lituje, že všechny své předešlé filmy nenatočil jako komedie. Vraždou po našem to doufal napravit. Mno... Kdybych nevěděl, že režisér tento nevídaně skličující film považoval za rozjuchanou veselici, vůbec by mě to nenapadlo. Myslel bych si, že chtěl natočit tíživou psychostudii lidské osamělosti s prvky horroru. A předstírejme, že si to i myslím, jinak bych volil mnohem horší hodnocení než 60% (10.04.2007)

To bylo asi takhle. Celou dobu jsem říkal, dobrý, dobrý, dobrý, áááá a teď už je to špatný a pak byl konec. Jinak to musí nasrat mít ženu a spát na lehátku. Maximální možný styk s ní byl ten, že mu šmidlala ze své postele rukou po držce. Ono vůbec jak si nechávala dát pusu jenom na tvář. Květuška Fialová nám toho Rudlu pěkně zařízla, to už i já s malarkeyem mám dúvěrnější vztah než měli tihle dva. Film je víceměně postaven na vynikajícím výkonu Rudolfa Hrušinskýho a "ťuťuňuňu" kukuč Květy Fialové. S tím, že Menšík s Voskou ve vedlejších rolí rozhodně nic neposrali. (27.02.2010)

(2x) ,,Ani zabít neumím! Tak aspoň důstojně umřu, když jsem nedokázal důstojně žít..." Kdo by řekl, že tenhle napůl experimentální snímek pochází z úplně stejné autorské dvojky (režie Weiss - knižní předloha a scénář Otčenášek) jako válečné drama "Romeo, Julie a tma"? Jako originální nápad je film o psychologickém rozjímání na téma vraždy s několika varianty rozhodně zajímavý, ale povinný rozjezd vztahů byl dost zdlouhavý, bohužel pak na úkor zbytečně rychle provedených variant řešení. Musím říct, že jde o jeden z nemnoha filmů, ve kterých mě Rudolf Hrušínský vyloženě nebavil či spíše působil na mne otravně. Na menším prostoru alespoň mé pocity vylepšili Květa Fialová a můj milovaný Václav Voska. ,,Až přijedu k vám na pobočku, tak zajedeme k mýmu bráchovi na tu slivovici...!" Jinak prvků komedie tam bylo pomálu, stejně tak experimentální a kriminální linie filmu začínají se naplno rozvíjet až v poslední třetině filmu. Několik výtečných scén jako sexuální vražda za doprovodu folklorní lidovky nebo Hrušínského sen o vlastním pohřbu s komentářem o všech zúčastněných docela přibližovalo mé hodnocení ke čtyřem hvězdičkám, ale bohužel to zazdil překombinovaný závěr v posledních dvou minutách. Ten náhlý přechod do barevného filmu se sci-fi odletem auta do vesmíru, to opravdu nepobírám... 65% (12.02.2017)

Tak černá komedie to byla. A taky trošku moralita o tom, že když nám něco nevyjde, často chceme vrátit čas. O tomhle snímku platí vlastně skoro totéž, jako o Weissově předchozím filmu, závěrečné hrátky s časem působí jako příprava na Vraždu po našem. A moc by mě zajímalo, jakým vkladem do scénáře přispěl spisovatel Jan Otčenášek, pro jeho tvorbu je tohle téma dost netradiční. (24.03.2020)

Tak toto je další herecký koncert pana Hrušínského. ...... STOP .... ZPĚT...... VŠECKO ZPÁTKY ......Neskutečně vtipná komedie s prvkem černého humoru. Je ač s podivem, že tento film se moc nevysílá. Vynikající hudební motivy Zdeňka Lišky filmu dávají tu správnou gradaci, že divák netuší, kam a jakým způsobem se bude celý film odebírat nadále. (15.03.2015)