Režie:
Orson WellesKamera:
Russell MettyHudba:
Bronislau KaperHrají:
Edward G. Robinson, Loretta Young, Orson Welles, Richard Long, Konstantin Shayne, Billy House, David Bond, Brother Theodore, Erskine Sanford, Ethan Laidlaw (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vyšetřovatel Wilson z komise pro válečné zločiny pátrá po uprchlém nacistovi Franzi Kindlerovi, který se za války podílel na genocidě židovského národa a dosud věří v nacistické ideje. Stopa zavede Wilsona až do poklidného connecticutského městečka Harper. Kindler tu působí pod falešným jménem Charles Rankin jako všemi respektovaný a oblíbený učitel v chlapecké škole. Právě si bere za ženu soudcovu dceru Mary Longstreetovou. Aby se vyhnul vyzrazení, zabije bývalého kolegu Meinikeho, který ho vyhledal. Pátrající Wilson tak přijde o jediného svědka. Jediné, čeho se může chytit, je Kindlerova vášeň pro starožitné hodiny...
Po veledílech Občan Kane a Skvělí Ambersonové natočil Orson Welles příběh v téměř hitchcockovském stylu, založený na přímočarém vyprávění, jasně rozehraných charakterech a pozvolné gradaci napětí. Dokázal tak, že je schopen natočit kvalitní a přitom zcela osobitý hollywoodský film, třebaže ani Cizinec se ve své době nesetkal s žádoucím diváckým ohlasem.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (106)
Napínavý poválečný thriller s hutnou atmosférou. Cizinec je mimo jiné zajímavý i tím, že hlavní postavou je zde nacistický zločinec, kterého představuje ďábelský Orson Welles. Herecké výkony a režie představují hlavní kvality filmu, o něco hůře je na tom scénář, který si na pár místech vypomáhá náhodou a ne zcela logickým chováním postav. 7/10 ()
Po skvělých Báječných Ambersonových (nebo báječných Skvělých Ambersonových), které jsem viděla nedávno, mě Cizinec tolik nenadchl, chvílemi jsem se nudila a Orsonovy režijní fígle tady byly, ale jaksi na mě nefungovaly. Jako herec byl dobrý, ale nelíbil se mi představitel detektiva. Manželka byla velmi krásná, ale herecky dost slabá a téma nebylo uchopeno tak, aby člověka nějak hlouběji zasáhlo. Přesto na svou dobu je to opět film, který je dobré vidět. ()
Napínavá noir podívaná, obohacená o typicky Wellesovské inovativní úhly kamery, působivou hru se světlem a stíny a hutnou atmosféru. Herecky vyčnívá ústřední trojice, charismatický Edward G. Robinson, mírně stylizovaná Loretta Young a hlavně démonický Orson Welles, který jakoby místy parodoval sám sebe. Klasická podívaná studia RKO, opět ovšem nesmírně kvalitní. ()
Asi první Welles, který mě režijně trochu zklamal. Chybí mi tu propracované vizuální nápady, ale i nějaké větší rozmáchnutí scénáře. Celý film mi přišel jako nějaká skvěle obsazená televizní inscenace. Na tom měly jistě podíl například i kulisoidní hodiny na věži městečka Harper. Taky mi nepřišlo správné, že divák hned od začátku ví, že Welles je nacista. Kdyby to bylo postupně odhalováno, příběh mohl být mnohem temnější. Orson Welles je ovšem v hlavní roli skvělý, dokáže být sympaticky kamarádský i chladnokrevně krutý. Jeho přerod z oblíbeného učitele ve vraždící bestii je dokonalý. Snad i proto, že ve filmu vlastně mnoho mrtvých není, vše spíš tušíme pod chvějící se zpocenou pokožkou odhaleného nacisty. ()
Nemal som voči tomuto filmu žiadne predsudky, i keď som si uvedomoval, že pri filme, ktorý je mojim rovesníkom budem viackrát údivom dvíhať obočie. Ale bolo to oveľa horšie. Bol som pripravený na priemerný film, veď od Orsona Wellesa som nič horšie neočakával. Ale aj na práci profesionála je vidno, keď dielo tvorí iba z nejakej povinnosti bez citovej väzby k nemu. Čakal som jednoduchý príbeh, dočkal som sa naivného príbehu na povojnovú objednávku. Známi herci mohli výsledok o niečo zlepšiť, ale skôr opak bol pravdou. Ak by tento film vo Wellesovej filmografii chýbal, bolo by to pre neho aj pre divákov lepšie. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (8)
- Rankinovo stretnutie v lese s Meinike je natočené v jednom zábere trvajúcom štyri minúty a desať sekúnd. (Bilkiz)
- Spoločnosť International Pictures, ktorá poznala povesť Orsona Wellesa pre dlhé expozičné scény, poskytla strihačovi Ernestovi J. Nimsovi slobodu vystrihnúť akékoľvek sekvencie z filmu, ktoré považoval za zbytočné. Na Wellesovo znechutenie Nims nakoniec zostrihal takmer 30 minút Wellesovej finálnej verzie. Zábery sa považujú za stratené, pretože zmizli aj pôvodné negatívy. (Bilkiz)
- Nejméně oblíbený vlastní Wellesův film. (Kulmon)
Reklama