Velryba

Film stejnou měrou krutý jako vyměklý, pokaždé v tom nejhorším ohledu. Štvalo mě například, že scénář nepřipustí, aby Charlie doopravdy natvrdo opustil svou rodinu a ztratil zájem o svou dceru, musí být jasně demonstrováno, že za odstřižení kontaktu může hlavně exmanželka, abychom hrdinu mohli nekomplikovaně litovat a dojímat se nad ním. Obecně jde o velmi dojímavý a sebedojímavý film, který místy přeskakuje do kýče. Zatím 3/5, ale umím si představit jít níž. (21.02.2023)

Veľryba je slušná intímna výpoveď o jednom nešťastnom človeku. Film, ktorý vyvoláva rôzne pocity. Skôr ľútosť, ako zhnusenie. A ešte hnev, že sa Charlie vzdal a nedokázal čeliť svojim démonom. A smútok, že v najdôležitejšej chvíli myslel na seba .. kde vtedy zostala Ellie? No a vďaku .. za ľudí ako bola Liz. Na Darrena celkom obyčajný film, nič netreba čítať medzi riadkami. Škoda toho patetického záveru. (14.03.2023)

Mám radost pokaždé, když mě dění v nějaké komoře vtáhne tak dokonale, až zapomenu, že jde jen o film. A zdejšímu tvůrčímu kolektivu se to povedlo takovým způsobem, že mi výsledný dojem nepokazily ani titulky vygenerované Google Překladačem. Brendana Frasera mám zaškatulkovaného jako komediálního herce, ale tady mě přesvědčil o tom, že by si za svůj výkon nějakou tu cenu zasloužil. Oscar je v mých očích notně politicky profláklou soškou, ale pokud z ní má mít někdo radost, ať je to Brendan Fraser. Milovníci akčnější podívané, by se u snímku asi nebavili, já jsem se ale do příběhu opravdu ponořil a užil jsem si úhlavního pomalého sebevraha i všechny vedlejší, podvyživené postavy. Velmi mě bavila postavou sice menší, ale duchem třímetrová Liz a v roli mrchoidní Ellie se blýskla Sadie Sink. I přes hlubokomyslné sondy se film neroztekl v nudné filosofování nad pomíjivostí lidského života, tvůrci ho naopak skvěle okořenili pizza večerem, jež se zvrhl ve večer pana Creosota, a já jsem valil oči. Nemohl jsem si nevšimnout evoluce, která se nevyhnula ani Heimlichovu chvatu a jsem rád, že si tvůrci našli prostor i pro občasné záblesky jemného humoru. / "Ještě jednou řekneš promiň a vrazím do tebe nůž!" "Moje orgány chrání šedesáticentimetrová vrstva tuku, čeho myslíš, že dosáhneš?" / Poučení: Pokud se rozhodneš pro sebevraždu, uvědom si, že jsou některé metody časově a finančně náročné. 5*- (27.03.2023)

„MÁTE NĚKDY POCIT, ŽE LIDÉ NEJSOU SCHOPNI IGNOROVAT NEŠTĚSTÍ DRUHÉHO? LIDÉ JSOU ÚŽASNÍ…“ Nepříjemnej film, kterej je místy větší horor, než celá (Aronofskýho) matka! Ta postava, ta snaha o pohyb, to jak žere… no co vám budu vyprávět! Pak je tady síla těch dialogů (nebo monologů). Prostě divadlo! Já tyhle věci můžu. A když si Roman může natočit „Boha masakru“, tak proč by si Darren neudělal radost Velrybou (kterou potažmo zná málokdo)… Přál bych všem (třem) nominovanejm, aby zvedli nad hlavu Plešouna! Drsný rodinný drama plný fajnovejch hereckejch výkonů a upřímný režie. Přiznávám, že jsem na konci upustil artově fotrovskou kroupu!   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru, kterou napsal Samuel D. Hunter (v konferenci PlayPenn) v roce 2012, neznám. 2.) Zajímá mě, jak si žije obézní soused.  ///  Thx za titule „lordek“.                 PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  *** (09.03.2023)

Úžasně vtahující komorní drama, z něhož každou vteřinou stopáže tryská na diváka smršť nevyřčených hlubokých emocí. Tak zhruba nějak takto lze popsat snímek režiséra Darrena Aronofskyho The Whale, v němž se skrývá mnohem víc než se na první pohled může zdát. Je jasné, že na první dobrou Vás zde zaujme samotná hlavní postava, která, pokud se tedy dobře pamatuji, ještě v žádném filmovém počinu nebyla tak dokonale a zároveň tak intimně zpracována. To je samozřejmě také lví zásluhou Brendana Frasera, jenž se tímto velkolepým způsobem vrací z hereckého zapomnění na pomyslný vrchol způsobem, v nějž asi nedoufal opravdu nikdo. Právě on postavě Charlieho propůjčuje tolik potřebnou dynamiku a intimitu k dosažení dokonalé harmonie mezi bravurním scénářem a hlubokými duševními, potažmo i fyzickými šrámy. Všechno to nakonec koliduje v perfektním filmovém koktejlu, přesně tak záhadném a nevyřčeném jaký máme od matadora Aronofskyho tak moc rádi. Ve finále zde tedy pouze zamrzí snad jen lehce přestřelená stopáž, díky níž i toto dílo obsahuje několik hluchých scén. V tomto bodě je také záhodno zmínit výtečnou Sadie Sink, která velmi zdatně sekunduje již výše zmíněnému Fraserovi, přičemž právě díky ní dostává celý počin ten správný osudový náboj. Co tedy dodat na závěr? The Whale je velmi osobitým a komplikovaným snímkem, kterému přijde na chuť asi jen málokdo. Nicméně pokud máte rádi režisérovu předchozí tvorbu a tento typ filmů, v nichž si musíte odpovědi na palčivé otázky nalézt sami, tak přesně právě Vám mohu The Whale jen a jen doporučit. Vážně totiž stojí za to. Skvělá práce! „Do you ever get the feeling that people are incapable of not caring?“ (08.03.2023)