The Front Page
Na titulnej strane
Na titulnej stránke
The Front Page
The Front Page
The Front Page
Režie:
Billy WilderKamera:
Jordan CronenwethHrají:
Jack Lemmon, Walter Matthau, Susan Sarandon, Vincent Gardenia, David Wayne, Allen Garfield, Austin Pendleton, Charles Durning, Herb Edelman, Martin Gabel (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poprava nebo svatba? Jack Lemmon a Walter Matthau v hlavních rolích americké komedie o zlatých časech novinářského řemesla. Divadelní hra Bena Hechta a Charlese MacArthura Na titulní straně (1929) je známá i z našich jevišť a už několikrát byla předmětem filmového zpracování (Titulní stránka – 1931; Jeho dívka Pátek – 1940; nepodařená modernizace Přeladit na život – 1987). Známý hollywoodský tvůrce Billy Wilder (1906–2003) se k prověřené předloze obrátil v roce 1974 a v duchu tehdejší vlny retrofilmů (Podraz aj.) její děj ponechal ve dvacátých letech, tedy v době, kdy sám byl ještě aktivním novinářem. Příběh je velmi dobře známý. Přední reportér chicagského Examineru Hildy Johnson (Jack Lemmon) hodlá pověsit své řemeslo na hřebík a vzít si svoji vyvolenou Peggy (Susan Sarandonová). Jeho nelítostný šéf Walter Burns (Walter Matthau) má však o Hildyho budoucnosti zcela jiné představy a nehodlá svého nejlepšího koně jen tak nechat odejít. A jako na zavolanou se objeví případ, který nemůže popsat nikdo jiný než Hildy, protože patří právě na titulní stranu. Tím případem je chystaná poprava odsouzence Earla Williamse (Austin Pendleton), jejíž protagonista však s nechtěnou pomocí úředních osob uniká oprátce. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I.A.L. Diamondem udělali drobné úpravy v textu (především vzhledem k hereckému obsazení – Lemmon byl přece jen o dost starší než má být postava Hildyho), ale zachovali jednotu místa, a tak se většina akce odehrává v místnosti pro novináře v chicagské soudní budově. Vedle ústřední herecké dvojice, již Wilder společně využil už podruhé (předtím ve Štístkovi – 1966), se ve filmu objevuje plejáda předních charakterních herců, Vincent Gardenia jako šerif, Harold Gould jako starosta, Carol Burnettová jako prostitutka Mollie a v rolích novinářů Charles Durning, Herb Edelman a další. Lemmon a Matthau byli za své výkony nominováni na Zlatý glóbus. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (171)
Jedna z nejpovedenějších komedií Billyho Wildera, která dodnes vyvolává záchvaty smíchu u mnoha diváků. Skvělé vtipy a fórky, a také úžasně vymýšlené schválnosti, které šéfredaktor dělá svému čerstvě ženatému novináři, jen aby jej udržel v branži. Pamatuju si zvláště docela drsný vtípek s exhibicionistickým pláštěm. :) ()
Tak poté, co jsem viděl konečně viděl všechny filmy s dvojkou Lemmon - Matthau, prohlašuji, že Na titulní straně je přeci jen nejlepší. Wilder totiž udělal pravý opak toho, co předchozí dvě filmové verze stejnojmenné divadelní hry. V nich se totiž Hildy Johnson proměnil v Hildy Johnsonovou a bylo zaděláno na milostný románek s šéfredaktorem Walterem Burnsem. Wilder si ovšem uvědomil, že původní hra je přesně látka právě pro jeho oblíbence Jacka a Waltera (i když Jack Lemmon tu poněkud omezil své neurotické manýry), scénář naplnili s Diamondem precizními dialogy a satirický tón byl v době, kdy lži politiků vycházely na veřejnost, opět aktuální. Geniální. 100% ()
Pro své první setkání s Billym Wilderem jsem si očividně vybral více než vhodný film. Novinářská komedie plná slovních přestřelek mezi úžasným Matthauovým šéfredaktorem a jeho nejoblíbenějším honícím psem Lemmonem, kvůli blbosti šerifa postřelený doktor, který skučí, že chce převézt do vídeňské nemocnice, nebo se bude operovat sám, pročesávání všech koutů Chicaga, ukrývání uprchlého vězně v psacím stole... Jedna scéna leší než druhá. A to nemluvím o závěru. Na titulní straně se zkrátka povedlo. A co se týče novinařiny - v tomhle filmu je tolik pravdivých věcí, že snad ani nejde o satiru. ()
Ze samého začátku, jsem si začal čárkovat, kolikrát a zdali vůbec, se u tohoto snímku zasměji. Asi po pěti čárkách během pár minut, jsem toho samozřejmě nechal. Již před zhlédnutím jsem věděl, že Billy Wilder je naprostý borec. Svědek obžaloby je svojí kvalitou ještě malinko jinde, ale tento film řadím hrdě hned za něj. Celé to bylo skvěle zahráno. Minimálně pánové Lemmon a Matthau byli prostě super. Film je velice intenzivně cítit divadlem, což určitě nevidím jako chybu. Dialogy rovněž neměly nejmenší chybičku. Dlouho jsem neviděl film, který by sypal hlášky s takovou ďábelskou kadencí. Celou stopáží jsem se prakticky prosmál. Jsem nucen jich sem střelit všech 5. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. ()
Ve snímku Na titulní straně se sešli dva kvalitní komediální herci, kteří, ať už z rozhodnutí producentů nebo na základě vlastního směřování vytvořili úspěšnou komediální dvojici v řadě dalších snímků. V tomto případě šlo o jeden z jejich nejlepších počinů, protože Wilderův film se opíral o chytrý scénář s vybroušenými dialogy a dobře vypointovanými scénami. Příběh nás zavádí do zlatého období nezávislé novinařiny, kterou ještě neválcoval internet a bláboly blogerů. Soupeření party novinářů a jejich konfrontace se zkorumpovaným světem politiků a státních úředníků spolu se snahou jednoho nešťastníka uniknout oprátce vytváří nekonečnou řadu kvalitních gagů a bláznivých situací. Celkový dojem: 90 %. ()
Galerie (76)
Zajímavosti (10)
- Divadelní verze titulu měla premiéru v Times Square Theater 14. srpna 1929 a dočkala se zde 276 repríz. (mi-ib)
- Ve scéně, kdy jde Walter Burns (Walter Matthau) za Hildyho (Jack Lemmon) novou přítelkyní Mollie (Susan Sarandon) do zákulisí, aby jí přesvěčil, že se s Hildym nemá zaplétat, jde kolem plakátu filmu Na západní frontě klid z roku 1930 (film byl v té době dělán) a právě z něj si utrhne jednu ze čtyř hvězd, aby dodal svému příběhu věrohodnosti. Aby měl jakoby odznak. (PlayEasy)
- Podle Austina Pendletona, Jacka Lemmona, Waltera Matthaua a Billyho Wildera nevyšlo natáčení podle jejich představ a pronesli, že společně již na žádném filmu spolupracovat nebudou. Sešli však během natáčení snímku Kamaráde, kamaráde (1981). (mi-ib)
Reklama