Reklama

Reklama

Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (210)

mcb 

všechny recenze uživatele

Skvělá bláznivá komedie, která je, podle mě na úkor Někdo to rád horké, přehlížena. Ze začátku pomalý rozjezd, z něhož se dá těžko vytušit, kam se bude děj ubírat, se v půli strhne v takřka crazy taškařici, ve která ze sebe sype tolik chytrých vypointovaných dialogů a gagů, že vám z toho pujde hlava kolem. Kadence je, hlavně ke konci, smrtící a to nic nemění fakt na tom, že se spíše než hlasitě smát, budete jen usmívat a říkat si, jak to mají chytře vymyslené. Skvělí Cagney a Buchholz to ještě podtrhují... ()

Lordkolol 

všechny recenze uživatele

Moje asi největší srdcovka, tenhle kousek od Billyho můžu vidět kdykoliv a kdekoliv. Na pozadí dějinných proměn se odehrává dokonalá komediální etuda, která se nebojí dělat si legraci úplně ze všeho a všech. James Cagney rozdmýchává komediálnost od první minuty až do závěrečných titulku. Schlemmer! Pamela Tiffin jako mladá slečna Hazeltine je nádhernou směsicí naivity a půvabu ve zlatých plenkách Coca-Coly. "Slyšela jsem, že Berlín je teď nejžhavější město na světě." Tenhle film je prostě MARVY! -> 100% ()

Reklama

Mariin 

všechny recenze uživatele

Velmi břitká a jiskrná komedie, či spíše fraška židovského emigranta z Haliče do USA, na vážné téma kapitalismus versus komunismus. A vše osciluje, láme se, staví a padá na břitu lásky, která nezná politiku ani hranice. V hlavní roli americký kapitalista (James Cagney) v Západním Berlíně, těžící z německé pracovitosti a důkladnosti, který dostal od svého nadřízeného (ještě většího kapitalisty) ochránit jeho 17letou dceru. Jenže, ouha, ona se zamilovala do komunisty z NDR! Pomineme-li všudypřítomný zlehčující prvek - v době, kdy v socialistickém bloku bylo vězněno tisíce zemědělců a nevinných lidí - pak jde opravdu o povedenou frašku, zvláště od 10. minuty nabírá děj opravdu spád a hláška stíhá hlášku (pozor, vyhněme se špatnému dabingu z roku 2006!, Pavel Soukup je opravdu nemožný). Ukázka dialogů: On (komunista):" Nechci, aby můj syn byl kapitalista!" - Ona (univerzální koza): "Až mu bude 18, sám se rozhodne, zda chce být kapitalistou nebo bohatým komunistou"... Dobrá zábava, pokud si chceme oddychnout. Hlavní role intrikána by skvěle seděla Louis de Funesovi. A opravdu vážně míněné doporučení: nepouštět si film v českém dabingu, ale v původním znění s titulky, je to daleko lepší! ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Spočiatku som chcel sem napísať zopár fórov z tejto geniálnej konverzačnej komédie, ale kto ju videl, chápe, že nie je možné si zapamätať naspamäť čo i len zlomok z nich a ak by som si ich zapisoval a chcel vypichnúť len tie najvtipnejšie, zabralo by to zhruba pol hodinu. Zo súčasnej doby som mal podobné pozitívne pocity z politickej satiry snáď iba z britských Politických kruhov, Raz dva tri sú ale trochu viac rodinne balené. Je škoda, že sa z tejto komédie nestala taká klasika, ako z iných Wilderových filmov, bezbochyby by si zaslúžila rovnakú pozornosť. Nás, bývalých východoeurópanov, poteší účasť nemeckých hereckých hviezd a peknej tváričky Liselotte Pulver, známej z trilógie o strašidlách, ktorá je tu v spodničke zkrátka eine Traumfrau a stála by aj za emigráciu zo západu na východ. Jedna z najvtipnejších komédií, aké som kedy videl a v rámci politickej satiry ešte lepšie, vtipnejšie a trefnejšie, ako Kubrickova Strangelove. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Briskná, životaschopná, trefná a stále rovnako bláznivá satyrická komédia, berúca si na paškál demokraciu, komunizmus, kapitalistickú spoločnosť, napätie v rusko-amerických vzťahoch a ďalšie pálčivé témy, ktoré elegantne pretvára v humornú frašku o cocacolovom priemyselníkovi a mladom ultranacionalistickom radikálnom komunistovi s revolučnými myšlienkami, ktorých stret dá do pohybu sled udalostí a vtipných situácií, z ktorých sa divák popuká od smiechu (minimálne ten súčasný nemohol inak). Vidieť v dobe vzniku a zomrieť. WIlder opäť nesklamal a Ein, zwei, drei považujem za lepší ako legendárne Niekto to rád horúce. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (7)

  • S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
  • V úvodu filmu projíždí Braniborskou bránou legrační tříkolové auto, připomínající lunární vozítko. Jedná se o vůz Messerschmitt KR200. Letecká společnost Messerschmitt měla zákaz výroby letadel, a tak se vrhla na malá auta. Autíčko mělo obsah 191 ccm s jednoválcovým dvoutaktním motorem. Maximální rychlost byla 90 km/h a nosnost 230 kg. Vyrábělo se v letech 1955–1964 a vyrobeno jich bylo přibližně 40 tisíc kusů. (sator)

Reklama

Reklama