One, Two, Three
One, Two, Three
Režie:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrají:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (více)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (210)
Komedie rychlá jak střelba z kulometu, který se trefuje do Němců, Rusů i Američanů skoro stejnou měrou. Se spoustou odkazů na tehdejší politickou situaci (Chruščovovo mlácení botou do stolu v OSN). Dodnes je ten snímek hodně svěží záležitostí. Moje favoritka je hrdinova manželka - Phyllis je vtipná a důstojná zároveň. Na takovou ženu by se mohl vykašlat jen absolutní vůl. Škoda, že se v druhé půlce vytrácí a objevuje se pak až v závěru. Cagney si střihl malé pomrknutí na diváka se vzpomínkou na svou snad nejcitovanější filmovou scénu - vyhrožování za pomoci grepfruitu /8. 12. 12./ ()
James Cagney tu sehrál vyloženě funesovskou roli. Film pobaví, ale je výrazně dobově podmíněný. Pro generaci diváků, která už měla to štěstí, že se nesetkala se světem rozděleným na východ a západ, která už nevyrostla v realitě průvodů a socialistických hesel, to nemusí být už tak velká legrace. Pro nás, kteří víme, o čem je řeč, je to povedená taškařice. Ale nic víc. ()
Raz, dva, tři je velmi svižná komedie s jemným a inteligentním humorem. Když se to spojí ještě s tím, že je vše moc pěkně zahrané, tak máme před sebou velmi solidní film, který si svoje místo mezi 300. nejlepšími snímky určitě zaslouží. Bohužel musím konstatovat, že druhá část filmu a s ní spojená převýchova jednoho obyvatele té východní části Berlína už mě tolik neoslovovala a film sklouzl do mírné nudy. Úplně odvařený se z filmu necítím. Já tedy hodnotím známkou dobrou. A dobrá znamená za 3. ()
"Some of the East German police were rude and suspicious. Others were suspicious and rude." I po letech zatroleně zábavná taškařice. Billy Wilder komedie prostě uměl a tahle zběsilá jízda nemá chybu, dokáže si najednou utahovat z komunismu i kapitalismu. A k tomu hraje Šavlový tanec...no lahůdka. ()
Expozice je příšerně, až možná neúnosně dlouhá, ale od přejezdu za hranice a následného návratu už je to non-stop smršť gagů, hlášek a geniálně načasovaných situací, které jsou jednoznačně za 100%. Jenomže jak řikám, začátek mě nudil až moc, načež jsem se do filmu dostával hodně složitě. Proto jenom za čtyři. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (8)
- Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)
- James Cagney (C.R. MacNamara) tento film údajně nikdy neviděl. (Locksley)
- S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
Reklama