Soukromý život Sherlocka Holmese

Na tehdejší dobu originální pohled na Sherlocka Homese, který sice dnes nikoho neohromí, protože variace na Irenu Adler, či narážky na homosexualitu, se v současnosti musí objevit snad v každém Holmesovi, ale před půl stoletím to bylo něco nového. Bohužel to taky proto neskousli studioví papaláši čekající od Wildera něco jiného, a film musel jít pod kudlu. Z pohledu dnešního diváka je však problém jinde. WIlder pro všechno to okolo Holmese zapomněl na skutečný případ. Hodina a půl (když neberu půl hodiny předehry na ruském baletu) je prostě moc na jednu variaci příběhu o Ireně. Divák má jasno po půl hodině, a ač je Skotsko krásné, ta historka je prostě moc natahovaná a často bez chuti. Tvůrci televizního Sherlocka se stylem filmu ve třetí a čtvrté sérii inspirovali až moc. (19.11.2017)

Estetikou se to blíží Tajemství hradu v Karpatech Oldřicha Lipského, který je ovšem mnohem nápaditější a vtipnější. O soukromém životě Sherlocka Holmese se nedozvíte o nic víc, než co ve svých detektivnách popsal Doyle. Přes zajímavý a zábavný námět, který zahrnuje populární steampunkové motivy, film trpí na plytký a roztahaný scénář, průměrné výkony, jež místo vtipnosti často nasazují spíše přehnaně divadelní herectví, a nízký rozpočet, což lze poznat na televizně kulisovém vizuálu (což by nemusela být nutně slabost, jak se lze přesvědčit u Lipského nebo u Monty Pythons). (02.08.2011)

Úvod by se při troše dobré vůle dal označit jako lehce frivolní, leč žádného pikantního dobrodružství se nedočkáte. Přesto se budete podílet na řešení případu, v němž ženský element Sherlocku Holmesovi poněkud zastře jeho pohotovou mysl - a už jenom proto si zaslouží vaši plnou pozornost. Ke škodě věci po velice stylovém a velice nadějném rozjezdu přichází lehké zklamání, neboť přítomnost nadprůměrného množství příznivých okolností je krajně nepravděpodobná. Nejrůznější drobné indicie jsou prostřednictvím dějové linie snaživě podsouvány velkému detektivovi přímo pod jeho slavný nos - celá ta nešťastná historka se tak stává nehodnou jeho důvtipu, a to bez ohledu na to, že nese označení "komedie". Veselost lze vyvolat i důmyslnějším způsobem. (11.09.2014)

Úvodní epizoda, v níž Sherlock raději předstírá homosexualitu, než aby v Benátkách vyměnil stradivárky za své sperma, nemá kromě přirovnání případu k Labutímu jezeru žádný odraz v následujícím dění. To se „Holmesianovi“ na režisérské židli podařilo ozbrojit břitkými dialogy, suchým humorem i lehce melancholickou náladou, kdy se ten, co není „horlivý ctitel ženského pokolení“, nejdřív stane vepřem hledajícím lanýže, aby pak jak puberťačka bláznivá čekal na deštníkovou morseovku. Jediné mínus spatřuji v tom, že zatímco Robert Stephens připomínající Alana Rickmana zapadl do role znamenitě, z Watsona učinili prostřednictvím Blakelyho rozjařeného troubu se sklony k afektu. To však nebrání tomu, aby autor seriálového Sherlocka Mark Gatiss viděl v téhle své přiznané inspiraci zoufale nevyřčenou zamilovanost Holmese do svého asistenta. Je fakt, že i Wilder jí tam chtěl, ale já ji nepostřehnul.. (22.08.2022)

Uz druhy Sherlock Holmes v rade, ktery me vylozene iritoval. Je to sice podstatne lepsi, nez nedavna Ritchieho prasarna, ale stejne to vypada, ze Sherlock nebude moje krevni skupina. Svoji roli hraje zrejme fakt, ze je to gay, narkoman a jeste s anglickym prizvukem. V podstate cela prvni pulka je nesnesitelna nuda, stavu to zacne dostavat az s prijezdem do Skotska, kde to krome pekne prirody a atmosfery ziska scenaristicky velmi silny Bond feeling, ale celkovy dojem to uz zachranit nestihne. "I don't dislike women, I merely distrust them." 4/10 (06.11.2010)