Dědička

William Wyler má u mňa sériu "čistých pätiek" (Prázdniny v Ríme, Ben Hur, Veľká zem). Pridala sa k nim bez problémov aj Dedička. Príbeh sa rozbieha trochu pomalšie a je najlepšie o ňom nič nevedieť, pretože jeho zvraty v záverečnej tretine nie sú ľahko odhadnuteľné. Ak by som mal niečo skritizovať, tak chovanie Catherine na začiatku príbehu a jej slepá láska pôsobia dosť naivne, lenže oná záverečná pasáž a neuveriteľný výkon Olivii de Havilland dajú zabudnúť na tento drobný nedostatok (účel posolstva svätí prostriedky). Máloktorá melodráma nadchádzajúcich rokov sa môže rovnať tomuto silnému emocionálnemu zážitku. O dnešnej tvorbe ani nehovoriac. Ralph Richardson tu vyzerá ako Harvey Keitel. (22.07.2012)

Dědička rozhodně není žádnou lacinou romancí, limonádkou, u které vypnete mozek a jen koukáte na obrazovku s připitomělým úsměvem. Dramatický prvek je tu značně zastoupen a dodává tak filmu správný šmrnc. Postavy nejsou ploché, mají zajímavé charaktery, děj není přímočarý a závěr potvrdí netuctovost snímku. Dědička je film, který si u mě zaslouží hodnocení někde mezi 3 a 4*. Kdybych dal rovné 4*, bylo by to u mě pocitově moc, když dávám 3, mám pocit, že filmu křivdím. (17.11.2014)

Na MFF KV 2007 nám před projekcí Lištiček Wylerova dcera (jakožto host festivalu uváděla filmy z retrospektivy svého otce Williama Wylera) vyprávěla, že svého času, někdy v polovině devadesátých let snad (není podstatné) koketoval s remakem dědičky Mike Nichols s Tomem Cruisem. Tak si prý pustili původní verzi a po skončení filmu jen beze slova seděli, podívali se na sebe a bylo jim jasné, že ten film remake nepotřebuje, že na něm není co vylepšovat .... další Wylerův salónní majstrštyk (19.07.2007)

Zařazení pod romantický žánr je v tomto případě opravdu mimo mísu. Krutost si tu podává ruce s necitelností a nejsmutnější na tom je, že ačkoliv byl otec v zásadním rozhovoru s dcerou až moc tvrdý, měl bohužel pravdu. Stejně jako to, že teprve až následný cynizmus dokázal vykřesat z průměrné husičky Catherine jiskru zajímavější osobnosti. Jen netvrdím, že lepší, té hořkosti tam bylo nakonec přeci jen až příliš. (09.07.2016)

Krásnej film, psychologická studie podob lásky nezištné a zištné. Čistého citu a chladného kalkulu pod maskou horoucích citů. Krutý obraz vztahu otce a dcery velmi dobře situovaných, kdy majetek je na prvním místě a vše se tomu musí striktně podřídit. I když otec tušil a chtěl ochránit dceru, nebo majetek? A pak ten krásný ( k)lamač dívčích srdcí Montgomery, který má svůj plán, jak se pěkně zajistit. A Catherine ušláplá plachá dívka, která mě ohromila svoji vnitřní sílou, odvahou a hrdostí. (03.08.2016)