Dědička

Ja som vedel, že William Wyler nemôže byť podpísaný pod niečím tak povrchným a jednoduchým ako je naznačené v obsahu k tomuto snímku. Tušil šom, že bude za tým viac a nemýlil som sa. Film by sa dal nazvať aj anatómiou ľudskej slabosti a chamtivosti, ktoré sa najskôr rysujú pomaly a nenápadne, akoby si ich ani divák v tak sympatických postavách nechcel pripustiť, avšak ktoré postupom času o to viac neúprosnejšie vystupujú do popredia, aby sa nakoniec ukázali v celej svojej kráse. Tiež o tom, ako bolestivé je niekedy dospievanie. Ten záver ma dostal, jediné správne rozhodnutie. K tomu treba ešte prirátať výbornú výpravu a pekné kostýmy. Nádhera. 85/100 (04.05.2016)

Film o prozření jedné tiché, otcem ponižované dívky. Catherine poslouchá svého otce na slovo a je jí líto, že ji stále srovnává s dokonalou matkou a nemá ji příliš rád. Na plese se zamiluje do pohledného mladíka, její otec je však přesvědčen, že ji mladý muž chce jen kvůli dědictví. Vezme proto svou dceru do Evropy, aby se odloučením prokázalo, zda vztah za něco stojí. Po návratu láska obou trvá a Catherine se rozhodne s Morrisem utéct. Samozřejmě by tím o dědictví přišla. Blíží se noc, kdy mají útěk provést a Catherine stále čeká na slíbený kočár ... (24.06.2020)

Prečo by mal dostať takýto tuctový príbeh maximálne hodnotenie..? Lebo napriek stavbe príbehu podobnej tých z červenej knižnici vložil režisér do filmu punc lesku a biedy ľudskej povahy. Lebo herecké obsadenie je geniálne a Olivia de Havilland ( Oscar ) je vo svojej premene zo škaredého plachého káčatka výnimočná. Do detailov prepracovaný scenár Ruth a Augustusa Goetzovcov podľa vlastnej hry inšpirovaný románom "Washington Square" Henrym Jamesom je lahôdkou a to isté platí aj o hudbe Aarona Coplanda. (11.06.2012)

Dědička rozhodně není žádnou lacinou romancí, limonádkou, u které vypnete mozek a jen koukáte na obrazovku s připitomělým úsměvem. Dramatický prvek je tu značně zastoupen a dodává tak filmu správný šmrnc. Postavy nejsou ploché, mají zajímavé charaktery, děj není přímočarý a závěr potvrdí netuctovost snímku. Dědička je film, který si u mě zaslouží hodnocení někde mezi 3 a 4*. Kdybych dal rovné 4*, bylo by to u mě pocitově moc, když dávám 3, mám pocit, že filmu křivdím. (17.11.2014)

Celou dobu se člověk dívá na zdánlivě tuctový příběh, který ovšem od podobných limonádových melodramat odlišují hlavně krásně napsané a zahrané postavy (všechny!)... A potom přijde ten konec, silný a odvážný a spravedlivý, a je zkrátka jasné, že Dědička je stoprocentní klenot. Nejednomu divákovi navíc určitě nasadí brouka do hlavy, protože se bude sám sebe ptát, jestli to celé nemohlo dopadnout jinak a jestli by se on zachoval stejně, nebo ne. A to mám rád. (01.07.2017)