Jak ukrást Venuši

Role rozmazlené dcerušky, ochotné udělat pro svého „papá“ cokoliv, sedne Hepburnové dokonale. Vždy elegantní O’Toole sice nevyzařuje takovým sex-appealem, aby jste mu uvěřili, že dokáže na potkání dostat do postele každou krásku, natožpak panovačnou Hepburnovou, čímž trpí chemie mezi oběma, alespoň však není lupičem přímočarým a snadno prokouknutelným. Způsob, jakým Wyler přistoupil k již tolikrát obehranému schématu „filmu o loupeži“, je pozoruhodný. Člověk je zvyklý na hodinovou přípravu a následně hodinovou akci samotnou (pokud samozřejmě film netrvá déle než dvě hodiny), jenže Wyler přípravu omezil na nezbytné minimum, divák se nedoví v podstatě žádné detaily, a první polovinu raději věnoval rozvíjení netradičního romantického trojúhelníku. Ačkoliv je zlodějský tým tvořen pouze dvěmi osobami, jistá redukce postav by filmu stejně prospěla. Zcela jasná například není úloha – pochopitelně skvěle hrajícího – Wallachiho (nebo jak se to skloňuje). A ještě jedna věc mi vadila – jakkoliv je ústřední myšlenka jednoduchá a cíl jasný, Wyler, resp. scénář Harryho Krumitze, se k němu propracovává příliš zdlouhavě. Na poměrně velkém prostoru se nachází poměrně málo vtipů. Pravda, když už nějaký, tak stojí za to („Chodíme spolu střílet“), ale pokud se jedná primárně o komedii, jakože jedná, je to v tomhle směru slabota. Jak ukrást Venuši je moc příjemným snímkem, avšak jakkoliv mám Hepburnovou rád (moc, moc, moc, moc, moc!), pokud dostanu chuť na nějaký poctivý zlodějský film, raději sáhnu po Dassinově Topkapi (1964). 80% (25.10.2007)

Přiznám se, že jsem čekal daleko větší pecku a ono je to vlastně dost o ničem z 90 tahající charismatem Audrey Hepburn a Peterem OToolem, jichž romantické scény zastiňují dějový zbytek filmu. On je ten film vlastně děsně špatný, ale s nima by mne bavilo sledovat snad všechno.... Co mi dost nesedlo je až přílišná lehkost, trochu bych přidal na dramatu. Co je naopak totálně špičkové je český dabing ze 73 s Munzarem, Kopeckým a Švormovou o mnoho mnoho lepšími, než originály. :) 8/10 (04.02.2016)

Velmi příjemný film s vtipnými dialogy a okouzlující Audrey Hepburn. Jaká škoda, že si Wyler liboval v naprosto příšerných sekvencích, ve kterých trapně zesměšňoval stráž francouzského muzea. Místy jsem měl pocit, že koukám na grotesku alá Laurel a Hardy:-/ Ale jinak moc povedený film s originální zápletkou. Slušné 4 hvězdy. (02.08.2011)

Klasika, ke které jsem se dostal až nyní. Příběh je fajn, provedení včetně hereckého obsazení bylo prima, ale šťávu to pro mě nějak po těch letech od vzniku ztratilo - přišlo mě to až přehnaně naivní - především při krádeži ... ale co chtít taky od komedie. Přesto to na lepší 3* má. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (31.12.2014)

Když máte za otce notorického podvodníka, plný dům padělaných uměleckých předmětů a narazíte v noci na zloděje, co s tím? Rozhodně není dobré toho zloděje odprásknout, co kdybyste jej potom potřebovali na loupež století? Z uvedených žánrů převládá komedie (no i když... :-), Audrey a Peter se hravě doplňují a hlášky padají lehce jako listí na hladinu vody, vlastně se ani neohlédnete a je konec, a vy byste si to klidně pustili znovu. Není tu vlastně žádný zádrhel, všechno do sebe krásně zapadá, až to působí, že natáčení musela být jedna velká pohoda s těmi dvěma, pro mě za mě 5*. (14.10.2013)