Zabiják

Film, ktorý je rozdelený do kapitol, má u mňa už 50% cesty k úspechu pokrytých hned. Rozloží mi to dlhý film na menšie časti a tak mi to akosi rýchlejšie plynie. Avšak The Killer ich absolútne nepotreboval. Nepustilo ma to od úvodných minút až po samotný koniec. Ani vyšťať som sa nešiel a to je už čo povedať! Ked sa tak nad tým zamyslím, budem musieť zrejme prehodnotiť svoj prístup k päť hviezdičkovým filmom. Fincher totiž nasadil dnes večer laťku u mňa dosť vysoko. A dosť mi to pripomínalo Jarmuschov nedocenený The Limits of Control . Takéto meditatívno sebereflektívne filmy , v ktorých v hlavnej úlohe je chlapík ako mašina na zabíjanie, ja osobne žeriem. 100% bez mihnutia oka! (11.11.2023)

Vlastně se těm zklamaným a rozčarovaným reakcím nedivím. Když se totiž u jednoho filmu opět sejde David Fincher se scenáristou Sedm Andrewem Kevinem Walkerem, divák už prakticky automaticky čeká minimálně jeden z filmů roku. Jenže režijní velikán potvrzuje, že si na Netflixu točí celovečeráky zejména pro radost a nechce divákovi dávat nic zadarmo. A mně to vlastně tolik nevadí. Ano, příběh je naprosto banální a dá se celý odvyprávět ve dvou větách. Fincher ovšem opět potvrzuje pověst totálního perfekcionisty a dokáže svou prací s jednotlivými záběry, zvukem či střihem naprosto pohltit.  Je to minimalistické, chladné, pomalé, ale i přesto v jistých pasážích zcela vtahující a příkladně metodicky natočené. Za zdánlivě jednoduchou slupkou se navíc skrývá solidní sonda do kůže jednoho chladného vraždícího psychopata, jehož si Fassbender vystřihl s takovou chutí, až mě zase jednou zamrzelo, že ho vídáme před kamerou v posledních letech tak málo. Fincher zkrátka jako by si řekl, že natočí nejjednodušší děj tím řemeslně nejpreciznějším způsobem a v tom obstál na jedničku. Že od něj automaticky očekáváme scenáristicky i myšlenkově hutnější podívané, je pak samozřejmě věc druhá. (21.11.2023)

Jeden z mých nejoblíbenějších režisérů se v tomto desetiletí vydává směrem, který mě úplně tolik nezajímá a jeho Mank mě úplně minul, tím spíše, že výborný Mindhunter se vytouženého pokračování zřejmě nikdy nedočká. Killer měl být ten návrat ke kořenům, který mě opět přivede k područí slavného režiséra, zvlášť když si do hlavní role vybral zrovna Fassyho...ovšem povedlo se to tak napůl. David Fincher navazuje s kritikou společnosti tam, kde přestal u Fight Clubu, ale celé je to takové z rychlíku a končí to v tom nejlepším, kdy jsem doufal, že se rejža konečně utrhne ze řetězu. Samozřejmě je tam stále cítit neuvěřitelná řemeslná zručnost, ale bohužel obavy z prvních dojmů a recenzí se potvrdily a my se nedočkali divácky vděčného krimi thrilleru, ale spíše niternou sondu do jednoho pokřiveného člověka. A začínám mít pocit, že už od Finchera nic jiného nedostaneme. Ačkoliv zklamán nejsem, bavil jsem se velice dobře, jen jsem chtěl více a ne po 2h předčasný finish. (15.11.2023)

„KDYŽ NĚKDOMINE CÍL, ZANECHÁ TO AUTOMATICKY NÁSLEDKY…“  Ze života nájemnýho vraha… Příběh není nic objevnýho. Pomalej... zaměřenej na cíl. Úvod (asi) oceněj znalci komiksu, zbytek si užijou i fandové androidního Fassbendera a Fincherovejch temnejch stínů. Průser je, že to nemá skoro žádný emoce. Je to chladný jako ten Fincherův filtr. A já jsem z toho smutnej… Hele, kdyby v tom bylo asi tak pětkrát víc akce, mohl by to bejt dost dobrej Equalizer! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Příběh vychází ze stejnojmenné francouzské komiksové série, kterou napsal Alexis „Matz“ Nolent a ilustroval Luc Jacamon. 2.) Do hlavní role byl údajně zvažován také Brad Pitt. 3.) Thx za titule „Anna Farrow“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  **  NAPĚTÍ  ** (12.11.2023)

Po vysněném Mankovi natočil David Fincher pro Netflix vděčnější projekt, který má sice daleko k akční řežbě kráčející ve stylu Johna Wicka nebo Zátahu, chladný thriller skoro jako ze staré školy (podobně jako Úkryt) je ovšem audiovizuálně vypiplaný film, který má fantastického Fassbendera, překvapí i jednou parádní akční sekvencí. Největším problémem filmu není ani tak jeho chladnost, ale spíše fakt, že tu podobný příběh byl již tolikrát a Fincher sázkou na ignorování emocí a i přes vnitřní monology protagonisty neservíruje nějakou strhující charakterní studii. Poutavé zachycení pracovního procesu nájemného zabijáka, které jakoby nemělo tak výrazné ambice, výsledek přesto potěší a i přes fakt, že Fincher nemá na své vrcholné období, potvrdí status jednoho z nejpreciznějších filmařů své doby.... (12.11.2023)