Zuzana Ondrouchová

Zuzana Ondrouchová se narodila 20. března 1950 v Praze do rodiny lékaře. Původně se chtěla stát taky lékařkou, ale zvítězilo herectví, kterému se věnovala už od dětství. Po Střední všeobecně vzdělávací škole absolvovala roku 1972 pražskou DAMU. Po angažmá v pardubickém Východočeském divadle (1972 – 1976) a v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech (1976 – 1977) musela ze zdravotních důvodů zanechat své herecké dráhy.

Hostovala též dvakrát na scéně pražského Národního divadla, jako Děvčátko v „Irkutské historii" (1960) v režii Jaromíra Pleskota a Verunka v dramatu Ladislava Stroupežnického pod režijní taktovkou Vítězslava Vejražky „Naši furianti" (1970).

Zuzana Ondrouchová byla divadelní herečkou mladých temperamentních děvčat a milovnic plných života a optimistického pohledu na svět. Známá byla jako mladá neutuchající představitelka mládí, mladistvého a šťastného usměvavého vzhledu.

Své postavy vyzdvihovala vysokým čelem, dlouhými černými vlasy, širokými roztomilými ústy, křehkým zjevem a hlasem. V dalším uměleckém vývoji už herečka neměla čas pokračovat. Zahrála si „Divou Báru" ve dramatizaci románu Boženy Němcové, Annu v „Richardu III.", Zerbinettu v „Šibalstvích Skapinových", Rosalindu v komedii „Jak se vám líbí" atd.

Před filmovou kamerou stanula Zuzana Ondrouchová už v šesti letech jako holčička ve školce v dětské  HONZÍKOVĚ CESTĚ (1956) Milana Vošmika.

Celá šedesátá léta byla pouze dětskou herečkou, kdy filmaři využívaly jejího přirozeného dětského půvabu. Představovala dceru Zuzanku v ŽIVOTĚ JANA KAŠPARA (1959) Vladimíra Síse, Janu ve Vošmikově ZPÍVAJÍCÍ PUDŘENCE (1959), sestru Ivanku v dramatu PROBUZENÍ (1959) Jiřího Krejčíka, Anežku Tomšovou v dalším Valáškově filmu PRÁZDNINY V OBLACÍCH (1959), sestru Aničku v Krškově OSENÍ (1960), Olgu jako dívku v Daňkově POHLEDU DO OČÍ (1961), Růžu v MALÉM BOBEŠOVI (1961) Jana Valáška, dceru Olgu v komedii TÁTO, SEŽEŇ ŠTĚNĚ! (1964), dítě v Roháčově a Svitáčkově muzikálu KDYBY TISÍC KLARINETŮ (1964), svědkyni Radku v Schulhoffově detektivce VRAH SKRÝVÁ TVÁŘ (1966) a dceru Pavlu v Novákově POKLADU BYZANTSKÉHO KUPCE (1966).

Největší filmovou úlohu, postavu šestnáctileté Bobiny Gromové, jež otěhotněla a tím pokračuje v rodinné tradici (svobodnou matkou byla i její matka, babička a taky prababička), sehrála Ondrouchová v Krškově komediálním snímku ze současnosti DÍVKA SE TŘEMI VELBLOUDY (1967).

Ve snímku si zahráli známí a oblíbení čeští herci Slávka Budínová, Radovan Lukavský, Vladimír Pospíšil, Robert Vrchota, Jaroslav Moučka, Miroslav Saic, Ludmila Roubíková, Jaroslav Satoranský, Antonín Molčík a další. V 70. letech se už přehrála z dětských postav do rolí mladých a krásných děvčat. Bohužel ve své dráze už nemohla pokračovat.

Byla servírkou Janou v dramatu Václava Gajera KATEŘINA A JEJÍ DĚTI (1970), nevěstou v Polákově dětském středometrážním snímku PAN TAU A TAXIKÁŘ (1972), telefonistkou ve válečném dramatu Otakara Vávry OSVOBOZENÍ PRAHY (1975), studentkou Radkou, dívkou studenta Petra Loriše (Otakar Brousek ml.) v části Zbyňka Brynycha JAK SE PLAŠÍ SMRTIHLAV z povídkového snímku PROFESOŘI ZA ŠKOLOU (1975), dívkou Matyldou z Tomanových ZELENÁČÍCH 1945 v dalším povídkovém filmu BOTY PLNÉ VODY (1976).

Její nejznámější filmová role – snoubenka a artistka Eva Kroupová ve Sci – Fi komedii Jindřicha Poláka ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM (1977) s Petrem Kostkou, Jiřím Sovákem, Vladimírem Menšíkem, Vlastimilem Brodským, Valerií Chmelovou, Josefem Větrovcem, Slávkou Budínovou, Marií Rosůlkovou a Otto Šimánkem, se stala i její úplně poslední.

Než s rozhlasem více spolupracovala už od dětství s televizními pořady (ZUZANČINA KNIHOVNIČKA, KOUZELNÁ KLUBÍČKA ŠTĚPÁNKY HANIČINCOVÉ, NEDĚLNÍ CHVILKA POEZIE aj.), filmy (např. ZA RANNÍCH ČERVÁNKŮ, ŽEBRÁCKÁ OPERA, ZAMŘÍŽOVANÉ ZRCADLO) a seriály (BYL JEDNOU JEDEN DŮM a taky VE ZNAMENÍ MERKURA).

Než umřela, byl jejím manželem krátce herec, režisér, scenárista a dramaturg Petr Svárovský (*1949). Život Zuzany Ondrouchové ukončila předčasně zákeřná choroba 3. února 1978 v Praze, krátce před svými dvacátými osmými narozeninami...

Jaroslav "krib" Lopour