Alejandro Jodorowsky

„Žádám od filmu to, co většina Severoameričanů žádá od psychedelických drog.“

Jeho rodiče uprchli před bolševiky z Ruska do Chile. Z malého Alex(j)andra chtěli mít lékaře, ale události nabraly zcela jiný směr. Již od mládí miloval fantastické filmy. Ve čtyřiadvaceti letech zanechal studií a utekl do Paříže coby loutkoherec a klaun. Svou rodinu již nikdy neviděl. „Bylo to metafyzické. Chtěl jsem žít bez kořenů. Chtěl jsem mít fantazii bez hranic. Nechtěl jsem mít národnost.“ Ve Francii se věnoval divadlu a performanci. Mezi jeho spolupracovníky patřili např. Maurice Chevalier či Marcel Marceau.

Od roku 1965 Jodorowsky pobývá v Mexiku, věnuje se divadlu a psaní, ale stále více tíhne k filmu a komiksu. Film „Fando a Lys“, jehož natáčení můžeme označit za minimálně nestandardní, byl podobně nestandardním způsobem přijat na festivalu v Acapulcu, kde musel Jodo prchnout přímo z premiéry. Film byl zakrátko zakázán, Alexandro přesto na filmování nezanevřel a vrhl se na svůj ryze autorský projekt „El Topo“. Snímek se stal kultem půlnočních projekcí v USA a mezi jeho oddané fanoušky patřilo i mnoho hvězd tehdejšího showbusinessu. Díky nim získal Jodorowsky peníze na svůj další projekt „Holy Mountain.“

V roce 1975 se Jodorowskému naskytla příležitost zfilmovat kultovní sci-fi román Duna od Franka Herberta. Na díle měli coby výtvarníci spolupracovat např. Moebius a H. R. Giger, hudbu měli složit Pink Floyd a imperátora si měl „střihnout“ Salvador Dalí. Z projektu však zakrátko sešlo a látky se zmocnil David Lynch.

Na dalším scénáři pracoval celých šest let – v roce 1989 na jeho základě vznikl film "Santa Sangre", který tentokrát mocně chválila i kritika. Další dva snímky (Tusk a Zloději duhy) zapadly, navíc se k nim Alexandro odmítá hlásit, neboť byly vytvořeny pod nátlakem a bez možnosti tvůrčí svobody. V současné době uvažuje o pokračování filmu El Topo.

Jodorowského záběr je obrovský – filmy, divadelní hry, knihy, eseje, vlastní výzkumy a hlavně komiks, na kterém se podílí především coby scénárista. Při pobytu v Mexiku mu vyšly první kusy (např. Hanibal 5). Později proslula především jeho spolupráce s již zmíněným Moebiem, a to několika dílné album o světe Incalu.

V devadesátých letech to zase byla sci-fi série o kastě tzv. Meta-baronů. V obou těchto dílech můžeme najít odkazy na nikdy nerealizovanou Dunu. Za celou svou kariéru se Alexandro podílel na celé řadě komiksů a je v tomto směru aktivní dodnes. V Čechách zatím od Jodorowského vyšla pouze první kniha o Meta Baronech (Praděd Oton) a jedna erotická povídka v dnes již zaniklém magazínu XXX Comix.

Josef "J.Connor" K