Zajímavosti (12)
Zázrakem uzdravený (1987)
- Námět filmu vychází z povídky George Langelaana „Strange Miracle“ (uveřejněné v americkém časopisu Argosy v srpnu 1958), která vypráví příběh gaunera, který se rozhodne pro zisk z pojištění předstírat ochrnutí obou noh a zinscenovat zázračné uzdravení na posvátném místě, nicméně po zásluze je z Boží vůle potrestán skutečným ochrnutím. Jean-Pierre Mocky, režisér a scenárista filmu Zázrakem uzdravený, tento jednoduchý děj rozvinul do celovečerního formátu tím, že na scénu přidal novou hlavní postavu němého pojišťováka (Michel Serrault) a postavil děj hned na příběhů dvou mužů s dvounásobně ironickým vyvrcholením. (Willy Kufalt)
Zázrakem uzdravený (1987)
- Scény, odehrávající se v jeskyni poblíž sádrového lomu Salies-de-Béarn, byly natáčeny v ataliéru, protože provozovatelé odmítli povolit filmařům v takto památném místě natáčet. „Ujistil jsem se, že se kopie podobá do nejmenšího detailu. Navíc je autentičtější, než ve skutečnosti, jelikož jsem nechal postavit zázračné koupaliště uprostřed, tak, jak stálo původně, než ho přesunuli na stranu z důvodu většího místa pro parkování výletních autobusů,“ uvedl režisér Jean-Pierre Mocky. (Willy Kufalt)
Zázrakem uzdravený (1987)
- Michel Serrault a Jean Poiret tvořili spolu před lety oblíbenou filmovou dvojici a v letech 1956–1970 natočili spolu přes 30 filmů. K jejich společné „labutí písni“ v Zázrakem uzdravený však vůbec nemuselo dojít, protože režisér Jean-Pierre Mocky měl původně v plánu do hlavních rolí obsadit zcela jiné komiky: Coluche a Michela Blanca. Coluche roli němého pojišťováka Foxteriéra (Michel Serrault) dokonce přijal a dal režisérovi souhlas písemně, brzy poté však zahynul při havárii na motorce. (Willy Kufalt)
Litan (1982)
- Samotný režisér Mocky se o tomto svém zvláštním filmu, diváky mnohdy nepochopeném vyjádřil nasledovaně: „Pro mě je fantastický film, jednoduše sen, který si můžete splnit každou noc. Když jsem se rozhodl natočit Litan, chtěl jsem, aby vypadal jako hrůzostrašný a iracionální sen, umožňující syntézu různých děsivých prožitků. Ostří motorivých pil, krvavých znásilnění, sadistických znásilnění či krev za krev nechávám jiným. Ať někteří vstoupí do mého snu a naleznou v něm trápení i prchavé potěšení. V mlze horského městečka, obývaného jedinečnými postavy, bude za jediný den od nemocnice po koželužnu, od hřbitova po podzemní jeskyni, soupeřit láska se smrtí a podivnost s hrůzou. V tento sváteční den se Jock a Nora náhle ocitnou v šílené kaskádě překvapivých dobrodružství, kde noční můry neúprosně nahrazují realitu...“ (Willy Kufalt)
Litan (1982)
- Film byl oceněn na Mezinárodním festivalu fantastických filmů ve Sitges a jeho ocenění způsobilo značný rozruch u poroty. Poté, co Jeanne Moreau oznámila, že cenu získává Jean-Pierre Mocky za film Litan, slavný režisér John Boorman, který seděl v porotě, vypískal udělování cen a přidal se k němu i Brian De Palma, který na protest vstal a odešel ze sálu. (Willy Kufalt)
Jeden hot a druhý čehý (1978)
- Ihned po začátku natáčení se ozval režisér Jean-Pierre Mocky, že námět filmu se velmi podobá scénáři, který on sám krátce předtím Funèsovi nabídl. Funès měl sice o námět zájem, film ale začal realizovat osvědčený tvůrce komediálního žánru Claude Zidi. Mocky se nevzdával a kvůli autorství námětu podal žalobu k soudu, probíhající proces pak ohrožoval celé natáčení. Mockymu se sice nepodařilo dosáhnout stažení filmu z distribuce, u pařížského odvolacího soudu nakonec ale dosáhl finančního odškodnění ve výši 350.000 franků. (argenson)
Le Témoin (1978)
- Film natočil režisér Jean-Pierre Mocky a podařilo se mu po několika letech znovu zaujmout diváky i odbornou kritiku. Základem byla solidní literární předloha, novela „Shadow of a Doubt“ z roku 1961 od amerického spisovatele Harrisona Judda. Stejně jako v jiných případech si Mocky napsal sám scénář, ale tentokrát na něm spolupracoval také s několika italskými scenáristy. Italové se na vzniku filmu podíleli i v jiných oborech, hudbu například dodal slavný skladatel filmů neorealistické vlny Piero Piccioni, v hlavní roli se ostatně objevil také Ital, a sice Alberto Sordi (Antonio). Poprvé se v tomto filmu Mocky sešel také s Philippem Noiretem. Vzhledem k umístění děje byly exteriérové záběry pořízeny převážně v Remeši, interiérové scény byly natočeny ve filmových ateliérech v Římě. Francouzská premiéra proběhla 20. září 1978. (argenson)
L'Albatros (1971)
- Jean-Pierre Mocky věnoval film Bourvilovi. Bourvil měl původně hrát v tomto filmu, ale v září 1970 zemřel na rakovinu. (classic)
Un drôle de paroissien (1963)
- Film je první spolupráci kontroverzního režiséra Jeana-Pierra Mockyho s komikem Bourvilem. Navzdory negativním postojům ze strany Bourvilova okolí se populární herec rozhodl hlavní roli ve filmu přijmout a výsledkem bylo vzájemné přátelství i pravidelná spolupráce obou pánů, která následně pokračovala v dalších třech filmech, a to Grande Frousse (1964), Velké prádlo (1968) a L'Etalon (1970), a byla ukončena až Bourvilovou smrtí v září 1970. (Willy Kufalt)
Un drôle de paroissien (1963)
- Scény s vykrádáním kostelních pokladniček natáčel Mocky dohromady ve 25 pařížských kostelech, přičemž všechny sekvence pro film musel stihnout natočit v obdobích nedlouhých pauz mezi svatby a pohřby. Spočátku mu dělala potíže katolická centrála, která mu odmítla povolit natáčení k nábožensky kontroverzní komedii, přičemž Mocky v boji o získání souhlasu k natáčení začal vyhrožovat církvi hlášením, že v opačném případě zfilmuje skutečný příběh kněze z Uruffe, který rozřízl břicho ženě, s níž otěhotněl. (Willy Kufalt)
Donchuáni (1959)
- Film prosadil do hovorové řeči výraz „dragueur“, což byl muž, který si vybere na ulici náhodně dívku a snaží se ji sbalit. Šlo o jakousi mužskou kratochvíli, kterou Mocky provozoval s přáteli a která je detailně ztvárněna v jedné ze skvostně natočených scén a kde je důležitá choreografie postav. Toto chování vycházelo také z dobové situace, kdy dívky byly mnohem plašší, protože ještě neexistovala snadno dostupná antikoncepce. (Zdroj: Letní filmová škola)
Nikdo mě nemá rád (1959)
- Podle Jeana-Pierra Mockyho byl sledovací záběr na konci filmu, v němž Antoine Doinel (Jean-Pierre Léaud) běží, inspirován filmem Akiry Kurosawy Rašómon (1950), který viděl v kině s Françoisem Truffautem a Claudem Chabrolem a který na ně silně zapůsobil. (classic)
Herec
| Seriály | |
|---|---|
| 2018 |
C'est quoi ton nom |
| 1984 |
Série noire |
Vzestup a pád malé filmové společnosti (E21) |
|
| 1983 |
La Route inconnue |
| 1951 |
Foreign Intrigue |
| Dokumentární | |
|---|---|
| 2022 |
Deneuve, la reine Catherine (TV film) - a.z. |
| 2021 |
Střípky z festivalu v Cannes (TV film) - a.z. |
| 2020 |
Odvrácená strana Hollywoodu 3 (TV film) |
| 2019 |
CinéMocky |
Correspondances |
|
| 2015 |
Prochainement nulle part |
| 2009 |
La Traversée du désir |
Les Fleurs maladives de Georges Franju |
|
| 2008 |
Mémoires du cinéma francais, de la libération à nos jours |
Von |
|
| 2007 |
Bandes originales : Maurice Jarre (TV film) |
François de Roubaix, l'aventurier (TV film) |
|
| 2005 |
L'hebdo cinéma (seriál) |
| 2003 |
Le Foot fait son cinéma (TV film) |
| 2002 |
Compositeurs/réalisateurs, dialogue impossible ? |
| 1999 |
Francis Blanche, à la vie à l'humour (TV film) |
| 1991 |
Mocky story |
| 1987 |
La Marche du siècle (seriál) |
| 1985 |
Drôle de festival (TV film) |
| 1982 |
Cinéma cinémas (seriál) |
Jean-Pierre Mocky, un drôle d'oiseau (TV film) |
|
| 1974 |
Histoire du cinéma français par ceux qui l'ont fait (seriál) |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 2007 |
Myster Mocky présente (seriál) |
| 1989 |
Vingt p'tites tours |
| 1986 |
Le Bridge |
| 1983 |
Lettre d'un cinéaste : Le mystère Mocky (TV film) |
Režisér
| Dokumentární | |
|---|---|
| 1991 |
Mocky story |
| 1985 |
Drôle de festival (TV film) |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 2015 |
Agafia (TV film) |
Le Magicien et le siamois (TV film) |
|
Le Rustre et le juge (TV film) |
|
| 2007 |
Myster Mocky présente (seriál) |
| 1991 |
Dis-moi qui tu hais |
La Méthode Barnol |
|
La Vérité qui tue |
|
| 1988 |
Méliès 88 : Gulliver (TV film) |
| 1987 |
Nice Is Nice |
| 1983 |
Lettre d'un cinéaste : Le mystère Mocky (TV film) |
Scenárista
| Filmy | |
|---|---|
| 2017 |
Votez pour moi ! |
Vénéneuses |
|
| 2016 |
Le Cabanon rose |
Rouges étaient les lilas |
|
| 2014 |
Le Mystère des jonquilles |
| 2013 |
Dors mon lapin |
Le Renard jaune |
|
| 2012 |
Le Mentor |
| 2011 |
Crédit pour tous |
Le Dossier Toroto |
|
Les Insomniaques |
|
| 2007 |
13 French Street |
Le Deal |
|
| 1998 |
Vidange |
| 1994 |
Dobrou noc |
| 1987 |
Agent trouble |
| 1984 |
Rozhodčí |
| 1982 |
Litan |
| 1978 |
Le Témoin |
| 1975 |
Rudý Ibis |
| 1974 |
Rubáš nemá žádné kapsy |
| 1972 |
Chut ! |
| 1970 |
L'Étalon |
| 1968 |
Velké prádlo |
| 1967 |
Přátelé kopretiny |
| 1964 |
La Grande Frousse |
| 1963 |
Un drôle de paroissien |
| 1959 |
Donchuáni |
La Tête contre les murs |
|
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 2015 |
Agafia (TV film) |
Le Rustre et le juge (TV film) |
|
| 2007 |
Myster Mocky présente (seriál) |
Střihač
| Filmy | |
|---|---|
| 2007 |
13 French Street |
| 1998 |
Vidange |
| 1994 |
Dobrou noc |
Producent
| Filmy | |
|---|---|
| 2017 |
Votez pour moi ! |
Vénéneuses |
|
| 2016 |
Rouges étaient les lilas |
| 1998 |
Vidange |
| 1994 |
Dobrou noc |
| 1960 |
Un couple |
Host
| Pořady | |
|---|---|
| 2014 |
Un soir à la Tour Eiffel |
| 2013 |
Jusqu'ici tout va bien |
| 2011 |
Zemmour & Naulleau |
| 2009 |
La Traversée du miroir |
| 2008 |
Au Field de la nuit |
L'objet du scandale |
|
| 2007 |
Un jour, un destin |
| 2006 |
Ding Dong |
Jour de fête |
|
| 2005 |
Café Picouly |
Les Grands du rire |
|
| 2003 |
93 Faubourg Saint-Honoré |
La Méthode Cauet |
|
| 2002 |
Hyper show |
| 2000 |
L'invité |
On ne peut pas plaire à tout le monde |
|
Vie privée, vie publique |
|
| 1999 |
C'est au programme |
| 1996 |
Thé ou café |
| 1987 |
Matin Bonheur |
| 1981 |
13 heures le journal |
| 1975 |
Les Rendez-vous du dimanche |
| 1967 |
Monsieur Cinéma |