Božena Obrová

Herečka slovenského původu Božena Obrová se narodila 10. dubna 1927 v Trenčianské Teplé do velkostatkářské rodiny jako Božena Ríznerová. Po vystudování gymnázia v Novém Meste nad Váhom a po konci války přišla do Prahy, kde studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (absolvovala až v roce 1956).

I když studovala, postupně rozvíjela své herecké schopnosti v ochotnických spolcích a poté na pražských scénách. Nejdříve hrála a zpívala v Pražské estrádě, hostovala ve Vinohradském divadle (1952 – 1955) a jako konferenciérka působila ve vojenském leteckém souboru Vítězná křídla (1955 – 1958), Laterně magice (1959 – 1961) a zábavných programech pražské Československé televize.

Kvůli těžké nemoci musela Obrová razantně omezit svoji divadelní a uměleckou kariéru. Po celou svou kariéru se uplatnila taktéž na estrádních a zájezdových pódiích.

Božena Obrová byla herečkou temperamentních a silných mladých dívek, často čistě ryzího, prostého a venkovského charakteru. Nezřídka využívala prostořekost, jemný ale silný hlas, rychlá spádná gesta, mimiku a postavení těla.

Nesmíme zapomenout uvést sílu jejího pohledu, melancholické velké oči, kulatý obličej, vysokou bradu a husté dlouhé černé vlasy. Její divadelní přínos se ani tak neopírá o výkony v českém a světovém divadelním repertoáru, ale spíše v jejím umění konferování.

Do české kinematografie pronikla jako demobilizovaná příslušnice zahraniční armády Slovenka Elena Teplanská v satirické komedii Bořivoje Zemana NEVÍTE O BYTĚ? (1947), kde po boku Boženy Obrové hráli významní čeští herci Josef Pehr, Eduard Dubský, Nelly Gaierová, Jan Pivec, Jindřich Plachta, Josef Kemr, Miloš Kopecký, Václav Trégl, Ota Motyčka, Emil Bolek, Antonín Holzinger a taky Vlasta Jelínková.

O dva roky později se poprvé a naposledy zapojila i do rodného slovenského filmu, a to hned titulní úlohou z venkova přijíždějící naivní Katky Jakubové, z níž se v komediální agitce KATKA (1949) Jána Kadára stává uvědomělá žena, zlepšovatelka a komunistka. Po boku této herečky se v komedii zjevili i další známí slovenští herci Július Pántik, František Dibarbora, Martin Gregor, Jozef Kroner, Martin Ťapák a další. V obou těchto snímcích vystoupila Obrová ve slovenském jazyce.

V dalších letech zůstala věrná už jen české filmové tvorbě a hrála už i v českém jazyce. Představila se jako žena montéra Toníka (Jaroslav Mareš) Liduška v Kadárově a Klosově pamfletu ÚNOS (1952), žena bubeníka a hráče na pilu Karlíčka (Oldřich Dědek) Mánička Kalousková v dalším snímku Jána Kadára a Elmara Klose HUDBA Z MARSU (1955) s Jaroslavem Marvanem, Josefem Bekem, Alenou Vránovou, Otomarem Krejčou a Oldřichem Novým a rýpavá a všetečná filmová klapka ve Fričově satiře ZAOSTŘIT, PROSÍM! (1956), ve které se naposledy na stříbrné plátno vrátil Král komiků Vlasta Burian. V 60. a 70. letech mohla Obrová hrát už jen v pěti snímcích.

Byla Pechovou v komedii FLORIÁN (1961) Josefa Macha s excelentním obsazením Jiřího Sováka, Petra Kostky, Rudolfa Hrušínského, Václava Lohniského, Jany Hlaváčové, Josefa Hlinomaze, Emana Fialy, Martina Růžka, Bohuše Záhorského, Josefa Beka, Vlastimila Brodského, Lubomíra Lipského a jiných, ženou chataře (Ferdinand Krůta) ve VÁNICI (1962) Čeňka Duby, kolegyní Heleny Novákové (Jana Hlaváčová) Zdenou Pínovou v Machově komedii PROSÍM, NEBUDIT! (1962), ženou souseda (Oldřich Velen) Irenkou v krátké komedii TCHYNĚ (1963) Jaroslava Macha, v níž si po dlouhých letech opět zahrála Olga Scheinpflugová a madame Comingesovou v koprodukčním československo – sovětském snímku Alexeje Batalova HRÁČ (1972).

Taky účinkovala v rozhlase a jako představitelka menších ženských úloh v televizních inscenacích LIJÁK (1957) Jiřího Krejčíka, ZLOČIN A TRIK II. (1967) Petra Schulhoffa – v jeho povídce DALŠÍ, PROSÍM, a LÁSKA JAKO TRÁM (1967) režiséra Františka Filipa s Janem Pivcem, Jiřinou Šejbalovou, Bohušem Záhorským a Marií Rosůlkovou v titulních úlohách. Herečka Božena Obrová podlehla zákeřné nemoci 27. prosince 1975 v Praze ve věku pouhých osmačtyřiceti let.

Jaroslav "krib" Lopour