Josef Svoboda byl český scénograf, jevištní výtvarník a pedagog. Od roku 1945 studoval jevištní výtvarnictví na Konzervatoři Praha a později na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (u prof. Pavla Smetany). Pedagogické práci se věnoval již od polovičky 50 let, kdy na Akademii výtvarných umění v Praze přednášel o jevištní technice (1954-57). V letech 1968–1989 byl řádným profesorem architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Již v roce 1945 byl angažován jako šéf výpravy ve Velké opeře Divadla 5. května. Současně spolupracoval i s Divadlem satiry a se Studiem Národního divadla. Od roku 1948 působil v Národním divadle nejdříve jako jevištní výtvarník, od roku 1951 jako šéf umělecko-technického provozu a od roku 1966 jako scénický výtvarník a šéf výpravy, později jako šéfvýtvarník (od roku 1970) a scénický hlavní výtvarník (1980).
Za svůj život vytvořil Josef Svoboda výpravu pro více než 700 inscenací, to jak činoherních (na scéně ND např. Hamlet či Naši furianti), tak operních (např. Dalilbor či Don Giovanni). Od roku 1958 přitom často hostoval i v zahraničí. Jeho první zahraniční scénou byla „Rusalka“ v Teatro La Fenice v Benátkách v režii V. Kašlíka. Později pracoval třeba také pro newyorskou Metropolitní operu, v Kennedyho centru ve Washingtonu, v Grande Opéra v Paříži, ve Velkém divadle v Ženevě, nebo Deutsche Oper v Berlíně. Josef Svoboda byl rovněž jedním ze zakládajících tvůrců Laterny magiky. Od roku 1973 do roku 1992 byl současně jeho uměleckým šéfem.
O Josefu Svobodovi byl v roce 2011 natočen režisérem Jakubem Hejnou dokumentární film Divadlo Svoboda.
Honza "HonzaBez" Bezděkovský
