Anne Wiazemsky

Herečka, spisovatelka, která se v tomto prostředí pohybuje od svých osmnáctých narozenin. To ji slavný francouzský režisér Robert Bresson obsadil do svérázného filmu A CO DÁLE, BALTAZARE (Au hasard Balthazar), kde byla hlavní postavou spolu s oslem. Rok 1966.

Wiazemska pochází ze Západního Berlína a z rodiny ruských princů rodu Rurikovců. Ale jejím příbuzným je přes matku i francouzský slavný autor a spisovatel Francois Mauriac, držitel Nobelovy ceny z roku 1952. Anna Wiazemsky měla sama ještě slavnějšího manžela. Jeana-Luca GODARDA. Vyhlédl si ji právě v "Baltazarovi", netrvalo to dlouho a stala se jeho slavnou kmenovou herečkou (ve filmech okolo neklidného období roku 1968) a na dvanáct let i ženou (do roku 1979).

Nejproslulejší je revoluční ČÍŇANKA (La Chinoise, 1967), politicko-esejistický kolážovitý pop-artový hraný film, kde vystoupila bok po boku nejslavnějšího herce francouzské Nové vlny Jeana-Pierra Leauda a její zrzavé vlasy, žlutomodré oblečení, v kontrastu s rudou knihou Mao Ce Tunga a intelektuálně agresivními hesly a motivacemi mohla být symbolem Godardovy tehdejší tvorby a odrazem společensko-politcky neupravené doby. V anarchistickém WEEK ENDu (rok 1967) a sloganovitém polodokumentu s Rolling Stones SYMPATHY FOR THE DEVIL (nebo také ONE + ONE, 1970) ovšem dostala jen malé role (stejně jako v následujícím TOUT VA BIEN, 1972).

Nestačila ale jenom Godardovi, další roky hrála například u Italů Pasoliniho (TEORÉMA, 1968, a VEPŘINEC z roku 1969) a Marca Ferreriho (THE SEED OF MAN, '69). Postupně začala mnohem míň hrát, protože začala sama psát. Je autorkou asi deseti knih (poslední z nich, Jeune fille/Holčička je inspirována natáčením prvního Wiazemske filmu, "Baltazara"), ovšem také scenáristických prací, to až v pozdějším věku, v 90. letech. V posledních letech byly některé její texty zfilmovány a sama se jako televizní režisérka objevuje také.

- "asLoeReed" Matěj Nytra