Eva Sitteová

Totál přepracovaná biografie :-)

Eva Píchová pochází z rodiny kde její otec a bratr byli lesáci, dětství tudíž strávila v přírodě a lese. Geny však nejspíše získala po dědečkovi z otcovy strany, ten totiž působil jako sbormistr, maloval a také hrál divadlo. Milovala cirkusy a klauny, a tak nepřekvapí, že jejím přáním bylo být cirkusovým klaunem. Eva měla od dětství zájem o divadlo a učila se hrát na klavír. 

Vystudovala střední školu v Kroměříži, kde se mimo jiné učila hrát, tančit, recitovat poezii a pilovat umělecký přednes ve školním uměleckém souboru.  Stala se také součástí místního amatérského divadla. Později se hlásí na brněnskou JAMU, kterou úspěšné absolvovala. Ve druhém ročníku dostává příležitost zahrát si roli Pamely ve filmu režiséra Štefana Uhra. Keby som mal dievča (1976). Přichází další filmová nabídka režiséra Juraje Herze Den pro mou lásku (1976), kde sehraje malou roli Hanky.

Šťastné odstartovaná kariéra přináší další role ve filmu Stín létajícího ptáčka (1977), kde má velkou roli Jany, která se sbližuje s rodiči tragicky zahynulého syna. Velkou roli Aldy, artistky a světské, která žije v maringotce má ve filmu Já jsem stěna smrti (1977). V dalším filmu Zrcadlení (1977), hraje dvojroli Kateřiny a Lucie. Další snímek v kterém hraje je Světlo bezesných nocí (1977) o něm ale není mnoho známo.

V televizním seriálu Třicet případů majora Zemana (1977), epizodě Tatranské pastorále, hraje dvojroli a to Jiřinu Drahotovou a herečku Moniku Bětákovou. Po absolvování JAMU pošilhávala po angažmá v divadle Husa na provázku, ale marně.

Z Prahy přichází několik nabídek z divadel, z divadla E. F. Buriana a Městských divadlech Pražských, vybírá si Městská divadla.

Hraje v hrách ”Malované na skle”, v ”Panu Hamilkarovi”, dále v ”Hlavě 22” či v muzikálu ”Chicago”.

Vdává se za manžela Vladimíra Sittu, který se věnuje zahradní architektuře,  designu a sochařství. Sitta v Čechách neměl z politických důvodů zrovna na růžích ustláno, a tak navrhl odchod ze země.

To pro úspěšnou, populární a plně realizovanou mladou herečku sebou neslo velmi bolestné rozhodnutí.

Odcházejí do tehdejšího západního Německa, její muž tam v minulosti pracoval a vyhrál v zahradní architektuře prestižní ocenění Lenne Prize. Usazují se v městě Essenu. Německo v té době nebylo moc nakloněno uprchlíkům a vidina trvalého pobytu a občanství byl velmi vzdálená, a tak si zvolí za novou zemi pobytu Austrálii.

Eva – už s dítětem, se musela ujmout role matky a ženy v domácnosti v prostředí, kde ze začátku mnoho nerozumí. Intenzivně proto pracuje na zdokonalení znalosti angličtiny, která nebyla v té době valná.

První role, kterou získala byla ve filmu Displaced Persons (1984) podle scénáře známého australského autora Louise Nowryho, kde hrála i se svou krajankou, herečkou Dášou Bláhovou. Další roli se ji podařilo získat  v několikadílném televizním filmu ”The Petrov Affair” (1987).  Byla to hlavní role, hrála  ženu ruského špióna Vladimíra Petrova. 

Film měl jak vynikající jak kritiku, tak výbornou diváckou odezvu. Cítila se na vrcholu blaha a měla pocit, že mi svět leží u nohou.

Seznamuj se s režisérem Paulem Coxem, a získává hlavní roli mladé Češky Evy která je závislá na drogách ve filmu Ostrov (1989). Hrála zde se světově známou herečkou Irene Papas známou např. z filmu Řek Zorba (1964).

 Hraje v seriálu All Saints (1998), účinkuje v divadelní  hře ”Long, long time ago”.

Po roce 1989 se občas rozjela do Prahy, aby udržovala kontakty, které tu kdysi získala.

V Austrálii se rozhodla založit si své vlastní divadlo, které  nazvala Minitheatre, tedy něco jako divadlo malých forem. Takže se přes noc se stává principálkou, režisérkou, dramaturgyní a často i mecenáškou.

Nastudovala pro české obecenstvo jednoaktovou italského autora Aldo Nikolaje která byla příznivě přijata publikem v Sydney i v Melbourne a tak příští hru nastudovala již v angličtině.

Vybrala jsem si hru Arnošta Goldflama ”Biletářka” (Usherette), satiře o zneužití moci.

Pak následovala hra francouzského autora Jeana Cocteaua ”Lidský hlas”. Tato hra měla velký úspěch jak v Sydney, tak v Melbourne, zejména melbournský deník ”The Age” se o ní vyjádřil velmi pochvalně.

Dalším představením byla opět hra Aldo Nikolaje, tentokrát v angličtině. Původně se jmenovala “Sůl a tabák”, ale já jsem ji přejmenovala na ”Merry Widow”. Je to humorná satira.

V roce 2006  si na  odskočila do Prahy, kde zahrála si menší roli ve filmu Bestiář (2007). Po návratu uvedla hru Pavla Kohouta “Kyanid o páté”. 
V které hrála herečka Zuzi Fort, která je rovněž českého původu. Studovala dramaturgii na Nepean School of Drama, je také úctyhodnou kaskadérkou. V minulosti spolupracovala s různými divadly v Sydney.

Žili s manželem a dětmi v  Sydney-North Ryde.