Reklama

Reklama

Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal

nar. 28.03.1914
Brno, Morava, Rakousko-Uhersko

zem. 03.02.1997 (82 let)
Praha, Praha, Hlavní město Praha, Česko

Zajímavosti (40)

Postřižiny (1980)

  • Jiří Menzel měl v plánu natočit film ihned po vydání Hrabalovy knihy, která byla publikována v roce 1974, nicméně dlouhé roky nedostal možnost, neb jména Jiří Menzel a Bohumil Hrabal byla v té době na Barrandově tabu. K realizaci se režisér dostal až poté, co odevzdal ke schválení scénář k filmu Slavnosti sněženek (1983), na což mu bylo sděleno: „Tak to raději ty Postřižiny.“ (mchnk)

Postřižiny (1980)

  • Poslední věta filmu – „Nosím tam pro tebe, Francine, spisovatele“ –, kterou pronesla Maryška (Magda Vášáryová), je narážkou na Bohumila Hrabala. Postava sládka představuje jeho otčíma, manželka pak Hrabalovu matku. (Reyak)

Postřižiny (1980)

  • Postava strýčka Pepina (Jaromír Hanzlík) je skutečná postava ze života Bohumila Hrabala – autora literární předlohy. Strýček Josef byl otcův bratr, který za nimi původně přijel jen na 14 dní, ovšem pobyt se prodloužil na celý zbytek života. (Attta)

Postřižiny (1980)

  • Exteriéry pivovaru nevznikaly v Nymburce, kam Bohumil Hrabal svůj příběh situoval, ale v pivovaru Dalešice na Třebíčsku, kde se natáčelo v květnu roku 1980. V době natáčení se ovšem v dalešickém pivovaře pivo nevařilo. Znovu otevřen byl až po rekonstrukci, která začala v roce 1999 a skončila o tři roky později. (Stocki)

Skřivánci na niti (1969)

  • Režisér Jiří Menzel ve své knize "Rozmarná léta" komentoval období, v němž film vzniknul a co jím vlastně chtěl říct k systému, který v zemi panoval: "Tvrdý bolševický režim, který panoval v padesátých letech, jsem prožil jako pionýr a pak jako svazák. Jak jsem si pamatoval, byl pro tu dobu charakteristický schizofrenní stav mysli většiny občanů, kteří museli jinak myslet a jinak mluvit. Vyrostl jsem v ní a myslel jsem si, že to tak asi musí být. S odstupem dvaceti let se mi režim jevil jen jako doba směšná - v pitomých zákazech, v nesmyslné a zbytečné krutosti. A řekl jsem si: pojďme si raději z těch padesátých let udělat legraci, jako z něčeho, co bylo a co se už nemůže opakovat. Znamenalo to zachovat úhel pohledu pana Hrabala, jeho ironii a zvlátní druh laskavosti k surovcům, poučenější a účinnější. Ne vyprávět o kruté době vážně, ale popisovat ji s nevinným úsměvem, který krutost lépe obnažuje. Atmosféra v Československu byla v té chvíli taková, že jsem si po sovětské invazi ještě několik měsíců snad ani neuměl představit, že by se mohly opakovat stejné chyby nebo že by snad náš film chtěli zakázat. Dokonce jsem si myslel - tak jsem byl hloupej -, že film bude správně pochopen jako varování před hloupostmi padesátých let, kdy všichni komunisti byli ještě mladí, horliví, zbrklí bezohlední a blbí; že tohle připomenutí padesátých let může mít i pro bolševika užitek. Věřil jsem, že komunisti přiznali svoje chyby a že se z nich poučili. Byl to můj omyl. Bolševici byli a chtěli zůstat stejně blbý. Myslím, že to je Fučíkův výrok: 'My komunisti jsme ukuti ze zvláštní hmoty.' - Rudolf Hrušínský k tomu dodával: 'A já vím z který!'" (NIRO)

Skřivánci na niti (1969)

  • Zatímco při práci na scénáři předchozí adaptace předlohy Bohumila Hrabala, Ostře sledovaných vlacích (1966) prý Jiřímu Menzelovi "pro dramatizaci stačilo přeházet jednotlivé situace, ale tady se musel najít jiný klíč, protože povídky v předloze byly dost nesourodé, spojovalo je jen prostředí a některé postavy." Věděl, že musí nalézt nit, na kterou pak jednotlivé postavy a jejich příběhy navlékne jako korálky. Nakonec nalezl klíč v politickém vtipu z padesátých let, v němž se po politickém školení v továrně přednášející zeptá, zda mají dělníci nějaké dotazy. Jeden vstane řekne: "To je hezký, že máme socialismus a budeme mít komunismus, ale kde je máslo, kde je maso a kde je chleba?" Přednášející zaskočeně odpoví, že o tom bude mluvit příště. Když proběhne následující školení a opět přijde na dotazy, jiný dělník řekne: "To je hezký, že máme socialismus a budeme mít komunismus, ale kde je máslo, kde je maso, kde je chleba a hlavně: kde je ten dělník, co se na to ptal posledně?" (NIRO)

Skřivánci na niti (1969)

  • Režisér Jiří Menzel seděl jednou u Hrabalů v kuchyni a všiml si v truhlíku na uhlí stohu popsaných papírů. Vytáhl je a zjistil, že to je rozepsaný román Bohumila Hrabala, ve kterém už ale chybělo prvních 30 stránek, protože paní Hrabalová si myslela, že je to papír na podpal. Ze zachráněného zbytku použil Menzel do filmu příběh Pavla Hvězdáře (Václav Neckář). (raininface)

Skřivánci na niti (1969)

  • V roce 1958 už byla novela Bohumila Hrabala „Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet“, podle které byl film natočen, připravena do tisku. Byl však odvolán Ladislav Fikar, ředitel vydavatelství „Čs. spisovatel“ a na jeho místo dosazen prorežimní kádr Jan Pilař, který již připravenou sazbu knihy nechal rozmetat. Uplynulo však několik let, doba se změnila a v roce 1963 tentýž Pilař knihu nejen vydal, ale i předal Hrabalovi nakladatelskou cenu. (sator)

Ostře sledované vlaky (1966)

  • Jiří Menzel v kontextu se vznikem tohoto filmu složil poklonu svému mentorovi: "Říká se, že slušný člověk ctí svoje rodiče má ctít i své učitele. Ale i bez ohledu na tuto povinnost se cítím po celý život zavázán Otakaru Vávrovi za to, co díky němu umím. Když jsem byl postaven před své první velké úkoly - převést na plátno Hrabala a pak Vančuru -, věděl jsem, jak na to, díky Vávrovi. Jestliže mi v Americe nechtěli věřit, že Ostře sledované vlaky jsou můj první celovečerní film, bylo to proto, že Otakar Vávra nás připravil pro profesionální práci tak, že jsem hned při debutu věděl všechno, co bych jinak musel poznávat a získávat zkušenostmi několik let." (NIRO)

Perličky na dně (1965)

  • Jiří Menzel ve své knize "Rozmarná léta" vzpomínal, jak si spolutvůrci rozdělovali jednotlivé povídky: "V suterénu hotelu Palace nás kolem pana Hrabala sedělo pět. Jaromil, Honza, Ivan, Evald a moje maličkost. Věra Chytilová se té schůzky z nějakého důvodu nemohla zúčastnit a požádala mne, abych jednal za ni. Došlo k rozporu. Věra si vybrala stejnou povídku, jako Ivan Passer - 'Automat Svět'. Musel jsem před Ivanem obhájit, proč by ji měla točit Věra, a nahonem jsem improvizoval důvody. Vykládal jsem o tom, že Věra má k povídce intimní vztah, protože její otec byl restauratérem, a plácal podobné hlouposti. Ivan se té povídky nakonec ve prospěch Věry džentlmensky vzdal. Později se rozhodl pro 'Fádní odpoledne', povídku, která podle mého soudu dopadla ze všech našich zfilmovaných povídek nejlíp. (...) Potom, co jsem vymyšlenými důvody hájil Věřiny zájmy, byl jsem zvědav na to, proč si Věra doopravdy vybrala z Hrabalových povídek zrovna 'Automat svět', a zeptal se jí na to. Její odpověď mi vzala dech. Podívala se na mne klidně a svou typickou zpěvavou dikcí zaráčkovala: 'Nóóó, prrrotože jsem od něj nic jinýho nečetla!' Měl jsem v tu chvíli chuť ji praštit. Pro mne, který od Hrabala tenkrát hltal každé písmenko, to bylo hrozné kacířství. Chtěl jsem Hrabalovi filmem sloužit. Věra naopak Hrabalův text použila, aby tlumočila samu sebe. Myslím, že tady je klíč k tomu, proč, ač jsme si s Věrou během studií tak dobře rozuměli, jsou naše filmy diametrálně odlišné." (NIRO)

Sběrné surovosti (1965)

  • Juraji Herzovi se nelíbil název povídky „Baron Prášil“, podle které se film natáčel. Když to řekl Hrabalovi jako jejímu autorovi, ten mu rovnou na místě nabídl jiný titul: „Když se to odehrává ve Sběrných surovinách, tak by se to mohlo jmenovat „Sběrné surovosti“.“ Z tohoto názvu byl režisér Herz naopak nadšený a použil ho. (raininface)

Jiří Sirotek

  • Stal se slavným po celém světě způsobem, o který nejspíš nestál. Na filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 1998 před zraky diváků ho z projekčního sálu vypráskal prutem režisér a člen festivalové poroty Jiří Menzel. Záběry se dostaly do celého světa. Jen zasvěcení věděli, o co konkrétně šlo. Menzel se chystal točit film Obsluhoval jsem anglického krále (2006) a Sirotek byl producentem chystaného filmu. Jiří Menzel následně svůj krok vysvětlil takto: „Filmová práva na stejnojmenný román jsem od spisovatele Bohumila Hrabala pro Sirotka získal já, on mu za ně zaplatil 50 000 Kč, ale za 4,5 milionu korun je prodal televizi Nova, a protože soud na tom neshledal nic nezákonného, rozhodl jsem se neetické chování potrestat sám.“ Jiří Sirotek se po incidentu obrátil na policii a po režisérovi požadoval omluvu. Jiří Menzel byl poté obviněn z výtržnictví a zaplatil správní pokutu 20 000 korun. (sator)

Zdeněk Svěrák

  • Jednou poprosil spisovatele Bohumila Hrabala, zda by jim k divadlu něco neřekl a zda by odhadnul, jak dlouho může divadlo s jedním tématem, tedy Járou Cimrmanem, existovat. Hrabal to odhadl tak maximálně na sedm let, ale to bylo už divadlu deset. (sator)

Související novinky

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

Juraj Herz 1934 - 2018

Juraj Herz 1934 - 2018

09.04.2018

V neděli zemřel režisér, scénárista a herec Juraj Herz. Jeden z hlavních představitelů československé nové vlny vystudoval fotografii na bratislavské UMPRUM, následně režii a herectví na loutkářské… (více)

Spisovatel

Filmy
2025

Krasosmutnění - kniha

2024

Harlekýnovy milióny - kniha

2007

Příliš hlučná samota - kniha

2006

Obsluhoval jsem anglického krále - kniha

2002

Dalších deset minut II. - kniha

1994

Andělské oči - kniha

 

Příliš hlučná samota - kniha

1989

Něžný barbar - kniha

1983

Slavnosti sněženek - povídka

Reklama

Reklama

1982

Krasosmutnění (TV film) - kniha

1980

Postřižiny - kniha

1969

Skřivánci na niti - kniha

1966

Ostře sledované vlaky - kniha

1965

Perličky na dně - kniha

Seriály
2014

Škoda lásky - povídka

 

Zamilovaná - povídka (S02E07)

Divadelní záznam
1991

Taneční hodiny pro starší a pokročilé - kniha

Krátkometrážní
1981

Mořská panna (studentský film) - kniha

1965

Sběrné surovosti - kniha

1964

Fádní odpoledne - kniha

Scenárista

Herec

Host

Související novinky

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

Juraj Herz 1934 - 2018

Juraj Herz 1934 - 2018

09.04.2018

V neděli zemřel režisér, scénárista a herec Juraj Herz. Jeden z hlavních představitelů československé nové vlny vystudoval fotografii na bratislavské UMPRUM, následně režii a herectví na loutkářské… (více)

Reklama

Reklama