Biografie
„Pokaždé, když stojím před kamerou, si představuji, že je to přitažlivý muž, kterého vidím poprvé. Vidím, že by i měl zájem, ale přitom se chová nevšímavě – musím udělat vše co je v mých silách, abych ho zaujala.“
Francouzská herečka nominovaná na Zlatý Glóbus. Její nejznámější rolí je bezpochyby manželka inspektora Clouseaua, Simone, v Růžovém panterovi (1963). Narodila se jako Germaine Lefebvre v městečku Saint-Raphaël na francouzské riviéře a již brzy se projevila jako nezávislá, nekonformní osobnost. Získala titul bakalář v oboru cizí jazyky, rodina z ní chtěla mít učitelku. V 17 letech, během jízdy kočárem po Paříži, si jí všiml jeden reklamní fotograf. Rychle se stala úspěšnou modelkou, pracovala pro módní domy jako Rouff, Givenchy a Christian Dior a přijala současně přezdívku Capucine (francouzský výraz pro řeřichu - čti kapusin - pro přátele pak byla jednoduše „Cap“).V tomto období se seznámila s budoucí herečkou Audrey Hepburnovou. Obě předváděly v Paříži a zůstaly přítelkyněmi až do konce života Capucine, která trpěla bipolární afektivní poruchou (dříve tzv. „maniodepresivní“ psychóza) a několikrát se pokusila o sebevraždu. Hepburnová, která v té době rovněž žila ve Švýcarsku, jí údajně po rozhovoru několikrát zachránila život. V roce 1969 byla Capucine Hepburnové v Lausanne na svatbě za svědka.
V roce 1949 Capucine v jednadvaceti debutovala ve francouzském filmu RENDEZ-VOUS DE JUILLET, přitom poznala Pierra Trabauda, za kterého se hned v následujícím roce provdala. Manželství trvalo pouhých šest měsíců a Capucine se pak již nikdy nevdala. V roce 1952 získala jako modelka dvoutýdenní práci na jedné francouzské výletní lodi a kajutu sdílela s tehdy sedmnáctiletou členkou tanečního souboru lodního night-clubu...Brigitte Bardotovou. O pět let později působila jako modelka v New Yorku a v místním Pavilionu si jí kromě Johna Waynea všiml i filmový producent Charles K. Feldman, který ji také přivedl do Hollywoodu, aby se naučila anglicky a studovala herectví pod vedením Gregoryho Ratoffa. V roce 1958 už měla podepsanou smlouvu s Columbia Pictures a ztvárnila svoji první anglicky mluvenou roli - princezna Carolyne - v dramatu PÍSEŇ BEZ KONCE (1960, Song Without End). Během příštích několika let Capucine pracovala na šesti větších filmech - vidět ji můžeme například ve westernové komedii s Johnem Waynem NA SEVER ALJAŠKY (1960) - než se v roce 1962 přesunula do Švýcarska.
V Evropě pak točila až do své smrti: do její filmografie patří již zmíněný počátek slavné krimikomediální série RŮŽOVÝ PANTER (1963) s Nivenem a Cardinalovou, komedie podle scénáře Woodyho Allena CO JE NOVÉHO, KOČIČKO? (1965), ve které můžeme mimo ní a Sellerse vidět i O´Toola, Schneiderovou, Andressovou a Allena, upevnila mimochodem její pověst jedné z nejkrásnějších žen světa té doby („Kamera má milostný poměr s jejím obličejem“, jak poznamenal jednou režisér Cukor), Felliniho bizarní SATYRICON (1969), dobrodružný western s velmi zajímavým obsazením RIVALOVÉ POD RUDÝM SLUNCEM (1971), komedie s J.P.Belmondem NENAPRAVITELNÝ (1975), mysteriózní ZLOČIN A LA NEAPOL (1978) s Mastroiannim a Ornellou Muti, dále STOPA RŮŽOVÉHO PANTERA (1982), ještě se Sellersem, a bez něj pak KLETBA RŮŽOVÉHO PANTERA (1983).
„Muži si mě prohlížejí, jako bych byla nějaký podezřele vypadající kufr a oni celní agenti.“
V polovině 60. let se seznámila s hercem Williamem Holdenem. Oba hráli ve filmech LEV (1962, The Lion) a SEDMÝ ÚSVIT (1964). Navzdory faktu, že Holden byl tehdy ženatý s herečkou Brendou Marshallovou, se zrodil milostný románek, který trval dva roky (není bez zajímavosti, že Holden ve stejnou dobu cítil „jistou náklonnost“ také k Audrey Hepburnové). Vztah skončil, přáteli však zůstali až do Holdenovy tragické smrti v roce 1981. Tragicky svůj život ukončila i Capucine, v roce 1990, ve věku 62 let, vyskočila z osmého patra svého bytu ve švýcarském Lausanne. V nekrologu New York Times se uvádělo, že jedinými pozůstalými byli její tři kočky. Podle neověřených zpráv na ni ve své závěti pamatovali nejen William Holden (50 tisíc dolarů) a Peter Sellers, ale také sám šéf 20th Century-Fox, Darryl F. Zanuck.
Herečka
Filmy | |
---|---|
1990 |
Quartier nègre (TV film) |
1987 |
I Miei primi quarant'anni |
Le foto di Gioia |
|
1984 |
Noces de soufre (TV film) |
1983 |
Balles perdues |
Kletba Růžového pantera |
|
1982 |
Aphrodite |
Les Invités (TV film) |
|
Stopa Růžového pantera |
|
1979 |
Arabské dobrodružství |
Jaguár žije! |
|
Z pekla k vítězství |
|
Zločin à la Neapol |
|
1977 |
Ritratto di borghesia in nero |
Tak například my |
|
1976 |
Bluf |
Ne pas déranger (TV film) |
|
Per amore |
|
1975 |
Jackpot |
Nenapravitelný |
|
1973 |
Honor Thy Father (TV film) |
1971 |
Rivalové pod rudým sluncem |
1969 |
Las crueles |
Satyrikon |
|
Špiónka beze jména |
|
1967 |
Hrnec medu |
1966 |
Královny |
1965 |
Co je nového, kočičko? |
1964 |
Sedmý úsvit |
1963 |
Růžový panter |
1962 |
I Don giovanni della Costa Azzurra |
Na kruté stezce života |
|
The Lion |
|
1961 |
Vítězství Michaila Strogova |
1960 |
Na sever Aljašky |
Píseň bez konce: Příběh Franze Liszta |
|
1955 |
Frou-Frou |
1951 |
Bertrand coeur de lion |
1949 |
Rendez-vous de juillet |
Seriály | |
---|---|
1990 |
Il giudice istruttore |
1988 |
Modrá krev |
1986 |
Hříchy |
1985 |
To je vražda, napsala |
Namaluj mi vraždu (S01E15) |
|
Voglia di cantare |
|
1984 |
Série noire |
Noces de soufre (E07) |
|
1979 |
Martin Eden |
Orient-Express |
|
1976 |
La Pêche miraculeuse |
Dokumentární | |
---|---|
1971 |
Ciao, Federico! |
Host
Pořady | |
---|---|
1961 |
The 18th Annual Golden Globe Awards |