Biografie
Francouzský producent Alexandre Mnouchkine realizoval ve své filmové společnosti přes padesát titulů, většina z nich byla uvedena i u nás, takže jeho jméno mohli v titulcích často číst i čeští diváci. Pocházel z ruského Petrohradu, jeho vlastní jméno bylo Alexandr Alexandrovič Mnuškin. Po Velké říjnové revoluci v roce 1917 uprchl s rodiči z Ruska a jako řada dalších ruských emigrantů našla rodina zázemí ve Francii.
V Paříži se Alexandre Mnouchkine začal uplatňovat jako pianista, což jej nakonec přivedlo i k filmu, protože hrou na klavír doprovázel němé snímky. U filmu již zůstal, a i když se pokoušel i o práci s kamerou, nakonec se začal věnovat filmové produkci. Jeho aktivity přerušila druhá světová válka, kdy se kvůli svému rusko-židovskému původu musel skrývat, časem se zapojil do protifašistického odboje. Mezitím se také oženil a jeho manželkou se stala June Hannen, dcera významného britského herce Nicholase Hannena. Měli spolu dvě dcery, z nich Ariane Mnouchkine (*1939) se později prosadila jako významná divadelní režisérka.
K práci u filmu se Mnouchkine vrátil v roce 1945, kdy založil vlastní produkční společnost Les Films Ariane, pojmenovanou po jeho dceři. K prvním těsně poválečným významným filmům v Mnouchkinově produkci patří DVOJHLAVÝ OREL (L’aigle a deux tetes, 1947) a HROZNÍ RODIČE (Les parents terribles, 1948) slavného režiséra Jeana Cocteau. Z pozdější spolupráce s režisérem Christianem-Jaque připomeňme slavný a velmi úspěšný film FANFÁN TULIPÁN (Fanfan la Tulipe, 1952) s Gérardem Philipem v hlavní roli (ve francouzských kinech jej vidělo přes šest a půl miliónu diváků). Sázkou na jistotu byly také další kostýmný filmy s tehdy slavnou Martine Carol (LUKRÉCIE BORGIA – Lucrece Borgia, 1953; MADAME DU BARRY, 1954), oba opět v režii Christiana-Jaque. Poslední spoluprací s režisérem Christianem-Jaque byl film ZÁKON JE ZÁKON (La loi c’est la loi, 1958) s dvojicí populárních komiků z Francie a Itálie, Fernandelem a Toto.
Počátkem šedesátých let se Mnouchkinovým nejčastěji angažovaným režisérem stal Philippe de Broca, realizovali spolu celkem deset filmů. Prvním z nich byl CARTOUCHE (1962) s J. P. Belmondem v hlavní roli. Belmondo byl ostatně hvězdou i dalších de Brocových filmů z produkce Alexandre Mnouchkina (MUŽ Z RIA – L’homme de Rio, 1964; MUŽ Z HONGKONGU – Les tribulations d’un chinois en Chine, 1965; MUŽ Z ACAPULCA – Le magnifique, 1973). Nadále se Mnouchkine ale nevyhýbal ani další účasti na umělecky ambicióznějších projektech a produkoval například několik filmů Claude Leloucha, které mu přinesly například setkání s Annie Girardot (ŽÍT A UŽÍT – Vivre pour vivre, 1967; MUŽ, KTERÝ SE MI LÍBÍ – Un homme qui me plait, 1969).
V této době se Alexandre Mnouchkine začal objevovat také v menších rolích před kamerou, ve filmech Lelouchových i de Brocových. V roce 1975 se podruhé oženil s předválečnou hereckou hvězdou Simone Renant (1911-2004), která se pak objevila ve vedlejší roli tety Suzanne opět v de Brocově filmu NĚŽNÉ KUŘE (Tendre poulet, 1978). Naopak ve volném pokračování UKRADLI TORZO JUPITERA (On a volé la cuisse de Jupiter, 1980) si Mnouchkine zahrál menší roli německého překupníka s uměním.
V roce 1982 získal Mnouchkine čestného Cézara za celoživotní dílo, z jeho dalších produkcí připomeňme legendární film JMÉNO RŮŽE (Le nom de la rose, 1986), v témže roce byl také členem poroty na festivalu v Cannes. Jako jeden z koproducentů pak zaštítil vznikl velkorysého mezinárodního projektu s hvězdným hereckým obsazením FRANCOUZSKÁ REVOLUCE (La révolution française, 1989). V závěru života podpořil i ruskou kinematografii a v rusko-francouzské koprodukci realizoval film PROROCTVÍ (Предсказание, 1993).
Alexandre Mnouchkine zemřel následkem srdečního selhání v Paříži 3. dubna 1993 ve věku 85 let.
Producent
Filmy | |
---|---|
1994 |
Pouhá formalita |
1989 |
Francouzská revoluce (TV film) |
Rozchod po francouzsku |
|
1987 |
Il giorno prima |
Poslední léto v Tangeru |
|
1982 |
Práskač |
T'empęches tout le monde de dormir |
|
1981 |
Psy |
Svědek |
|
1980 |
Ukradli torzo Jupitera |
1979 |
Sukničkář |
1978 |
Něžné kuře |
Připravte si kapesníky |
|
Rozhněvaný muž |
|
1977 |
Jiný muž, jiná šance |
1975 |
Nelítostný souboj |
Nenapravitelný |
|
Vous ne l'emporterez pas au paradis |
|
1973 |
Dotěrný chlap |
Muž z Acapulca |
|
1972 |
Chère Louise |
Dobrodružství je dobrodružství |
|
1971 |
Vzali nohy na ramena |
1970 |
Rošťák |
1969 |
Modré goloásky |
Muž, který se mi líbí |
|
Život, láska, smrt |
|
1967 |
Mise à sac |
1965 |
Muž z Hongkongu |
1964 |
Muž z Ria |
1962 |
Arrivano i titani |
Cartouche |
|
1959 |
Luční ulice |
1958 |
Zákon je zákon |
1956 |
Club de femmes |
1955 |
La Madelon |
1954 |
Madame du Barry |
1952 |
Fanfán Tulipán |
1951 |
L'Amant de paille |
Le Cap de l'espérance |
|
1950 |
Julie de Carneilhan |
L'Homme de joie |
|
1949 |
Bal Cupidon |
1948 |
L'aigle à deux têtes |
Les Parents terribles |
|
1946 |
Tant que je vivrai |
Dokumentární | |
---|---|
1974 |
1789 |
Herec
Filmy | |
---|---|
1990 |
L'Africana |
1987 |
Spirale |
1986 |
Nenávidím herce |
1980 |
Ukradli torzo Jupitera |
1976 |
Ctihodné mrtvoly |
Začít znovu |
|
1973 |
Muž z Acapulca |
1972 |
Dobrodružství je dobrodružství |
1971 |
Vzali nohy na ramena |
Dokumentární | |
---|---|
2022 |
Belmondo, l'incorrigible (TV film) - a.z. |