Maurice Biraud

Francouzský herec Maurice Biraud získal nejprve značnou popularitu v rozhlase, až později se prosadil ve filmu a televizi, kde odehrál přes stovku vedlejších rolí. Pocházel z Paříže a po dokončení střední školy začal v roce 1939 pracovat v rozhlase, kde postupně prošel několika profesemi, značné zkušenosti získal jako hudební redaktor, později byl i režisérem a nakonec se prosadil jako moderátor. Jeho stoupající popularitu brzy využili i filmoví tvůrci, kteří chtěli divákům k oblíbenému hlasu z rádia představit i tvář.

Počátkem padesátých let se Maurice Biraud začal objevovat před filmovou kamerou, jako kolega hlavního hrdiny (Bourvil) se například mihnul v komedii MUŽ, KTERÝ PROCHÁZÍ ZDÍ (Le passe-muraille, 1951), podružné role pak hrál v řadě filmů různých žánrů té doby. Mezitím začal hrát i divadlo, první jevištní praxi absolvoval v Théâtre du Quartier Latin, mezi významné osobnosti divadla pronikl svým výstupem ve hře Monsieur Masure v Comédie Wagram (1957). Ve filmu se výrazněji zviditelnil jednou z hlavních rolí v dobrodružném filmu TAXI DO TOBRUKU (Un taxi pour Tobruk, 1960), jedinou hlavní postavu ztvárnil ve filmu SALAVINOVA DOBRODRUŽSTVÍ (Les aventures de Salavin, 1962). Za tuto roli obdržel Cenu pro nejlepšího herce na Mezinárodním festivalu v San Sebastian (1964), ve stejné době kulminovala i jeho kariéra v rozhlase a v roce 1962 získal cenu Prix Ondas pro nejlepšího moderátora.

Z jeho dalších významnějších filmů připomeňme kriminálku MELODIE PODZEMÍ (Mélodie en sous-sol, 1963), v níž jako řidič Louis vytvořil sourozeneckou dvojici s Alainem Delonem. Několikrát v této době točil s Georgesem Lautnerem, ve dvou jeho filmech se setkal s Mireille Darc (VELEKOBYLA – La grande sauterelle, 1966; KVĚT ŠŤOVÍKU – Fleur d’oseille, 1967). Mezitím klesala jeho popularita na pozici rozhlasového moderátora, o to více se začal realizovat ve filmu a také v televizi. Z jeho televizní tvorby připomeňme velkou roli v seriálu NICK VERLAINE ANEB JAK UKRÁST EIFFELOVU VĚŽ (Nick Verlaine ou Comment voler la Tour Eiffel, 1976).

Opětovnou spoluprací s režisérem Pierrem Granier-Deferrem obohatil svou filmografii o postavu dezertéra Maurice ve válečném dramatu VLAK (Le train, 1973), v této době dvakrát točil také s úspěšným tvůrcem komedií Jeanem Giraultem. V komedii DOMOVNÍK (Le concierge, 1973) vytvořil manželskou dvojici s Claudine Coster, ve filmu ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ (Le permis de conduire, 1974) byl instruktorem v autoškole. Ve vedlejších rolích absolvoval další dvě setkání s Alainem Delonem (CIKÁN – Le gitan, 1975; POVÍDKA O POLICAJTOVI – Flic Story, 1975), v sedmdesátých letech ale stále častěji hrál v televizi.

Maurice Biraud zemřel následkem infarktu při cestě autem na Štědrý den 1982 ve věku šedesáti let. Jeho poslední film POLICAJTOVA NEDĚLE (Un dimanche de flic, 1982), kde hrál velkou roli kriminalisty ve výslužbě, měl premiéru až v následujícím roce. Biraudovou manželkou byla herečka Françoise Soulié (*1930), s níž se v padesátých letech seznámil v divadle.

Pavel "argenson" Vlach