Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (469)

plakát

Muž z oceli (2013) odpad!

Amy Adams a scéna v kostele by si snad zasloužili alespoň jednu hvězdu, ale musím bejt přísnej. Fascinující nepřímá úměra - čím víc daná scéna stála, tím je trapnější, nudnější a směšnější. Vás to baví, když se dvě hodiny nezranitelný alieni prohazujou mrakodrapama? Aby bylo jasno, nemám nic proti sci-fi, jen mě nebaví "příběhy", kde 90% času někdo lítá vzduchem nebo vybuchuje (navíc jen aby si pak zase stoupnul a lítal dál). A ten béčkovej úvod...! The Independence Day byla taky mainstreamová sračka, ale aspoň se většinu času mluvilo, vymejšlelo protimarťanskej plán, mělo to nějakou gradaci apod. O logice ani nemluvě; v troskách NY leží milióny lidí a Superman se líbá s Lois. Příště prosím Cuaróna!

plakát

Poslední zima (2012) 

Přesně to, co se dá laicky čekat od kurdskýho filmu, jednoduchý, krásný a trochu nudný. Dost pomalá rozjížďka, někdy za půlkou kaurismäkovský blažení z poetiky velkejch starostí těch nejobyčejnějších lidí, konec nádherně duchovní a pro mě teda nečekanej. No... ale vlastně super; když brečej, brečím taky, když se bojej, mám strach s nima, když se smějou, směju se, když se radujou, mám radost. Co si přát víc?

plakát

Po škole (2008) 

Výborný a důležitý film. Vzhledem k tomu, že stylově, žánrově i námětem je tohle film přesně podle mýho gusta, navíc s excelentními hereckými výkony, napíšu jen, proč nedávám pět: 1) Takhle prohnilej a stupidní učitelskej sbor působí v kontrastu s filmem samotným dost nerealisticky 2) vtipy s pamětním videem (včetně skladby pro závěrečný titulky) si mohli tvůrci odpustit 3) scénář mohl bejt přece jen trochu nahuštěnější, víc "akce" a míň proslovů ve školní kapli by neškodilo 4) jestli se nepletu, závěrečná "aha" scéna je jediná, co není zařazena v chronologickém znění - škoda té nedůslednosti...

plakát

Jíst, spát, umřít (2012) 

Mám rád, když z filmu čiší politický přesvědčení; tenhle otevírá zajímavý témata a dělá to vkusně a přesvědčivě. Celý to ale stojí na Nermine Lukac a ta je absolutně výborná. Já bych si uměl představit ještě větší gradaci nebo krizi (ta hudba k titulkům jako by to slibovala), ale tuším a respektuju, že to asi režisérka nechtěla. 4-

plakát

Radost (2012) odpad!

Nerad bych byl za burana, ale kouzlo dlouhých záběrů s dlouhýma stmívačkama jsem nedokázal ocenit, hlavní hrdinka mě neskutečně iritovala a celou dobu jsem doufal, že ten film přece jen bude o něčem... a nebyl. Příběh o vztahu s dítětem to nebyl, příběh o nespravedlnosti v soudnictví se to snad snažil být, ale takových už bylo, a mnohem funkčnějších.

plakát

Místo zlatých hvězd (2013) 

(mild spoilers) Dobrej surrealismus nespočívá v řetězení nesmyslnejch klišé. Zastavování času už jsem někde viděl, "romantiku" s lítáním i zvracením taky, déšť nepravděpodobných předmětů jakbysmet, nemluvě o tom, že hlavního hrdinu střelej do hrudníku přesně do místa, kde nosí amulet (to jako fakt!). Nemá to smysl, nemá to drajv, není to ani vtipný, ani depresivní, i když se scénář o obojí snaží. Ale hlavně, že je to černobílý. Ali Atayovi jakožto tureckýmu Jardovi Pleslovi se ovšem nedá nic upřít a zaslouží si hvězdu. PS: Slabý hodnocení je nejspíš z části způsobený i rádobyvtipným moderátorem na MFFKV, kterej film uvedl přibližně slovy "něco takovýho jste ještě neviděli" a pak taky samotným pozérským režisérem, triumfujícím v tmavým sále slunečními brýlemi, přiznávajícím, že do filmu dává písně (i scény), jejichž obsahu nerozumí...

plakát

2 $ocky (2011) (seriál) 

Když postavíte seriál na dvou holkách a jedna z nich je blbá a nesnesitelná, tak z toho asi úplně největší úspěch nevykřešete... ale jinak dobrý, evidentně je aktuálně dost hipster vysmívat se hipsterům.

plakát

Ráj: Láska (2012) 

zásah do černýho... skvělá levná filmařina, skvělý nechutný herci, skvělá němčina, závěrečná party je klíčová pro vyznění celýho filmu

plakát

Závod ke dnu (2011) 

Ocenuju politickou filmařinu... ale sorry, politika takhle jednoduchá není. Postavit film na komentářích Bělohradskýho, Kellera, Švihlíkový a Tožičky, napsat jim visačky "filosof, sociolog, ekonomka, rozvojový expert" čili vydávat je za jakoby náhodně vybraný experty, je pro mě totálním selháním. Ty lidi jsou cíleně vybraný z jednoho diskurzního proudu a to ten film zamlčuje. Tenhle způsob práce, jejíž tvůrce se vyhýbá diskuzi s jinak smýšlejícím světem, není nepodobnej propagandě a jako takovej je mi odpornej. Děsivou grafickou kvalitu dodělávanejch animací nehodnotím.