Mukunda

Ano, je to pěkně natočené, o tom žádná. Kromě příběhu s dobrými hereckými výkony a pěknou atmosférou však můžeme vidět varování: Zločince, ať už mladého, či starého, nepředěláš. Na tuto chválihodnou, avšak marnou snahu vychovatelé doplatili málem vlastními životy. Měli ty smrady na tom ostrově nechat, ať tam chcípnou. A ano, zážitek mi kazilo vědomí, že vrah mezi sebrankou zlodějů káže o mravu a spravedlnosti a má pocit, že je něco speciálního.

Tedy to bylo něco. Začátek byl jedno velké klišé, jako ostatně celý příběh. Když ale nastoupili do letadla, tak už to aspoň tak nebolelo. Bolely jiné věci. Pád letadla vypadal, jak kdyby seděli v popelnici a s tou venku zbytek štábu třásl... Pak už jen máme skupinu přeživších, z nichž každý je úplně jiná, svérázná osobnost. Člověka napadá, že kdyby lépe spolupracovali, přežili by všichni, ale o tom to není... U toho konce jsem se skutečně smál, hrdina tam vyzbrojen pouští se za recitace veršů do posledního boje... Pár momentů, které mě zaujaly: Nad odchodem jednoho se i fujavice ustrnula... Horymír by zbledl závistí... Sběr peněženek, to ze začátku snad mohlo být chápáno jako symbol nějaké soudržnosti a úcty k mrtvým, pak už ale bylo vyloženě trapné, když zase někdo umřel a vypadla z něj peněženka, jak v počítačové hře, kdy zabiju padoucha a seberu mu měšec. A když se na samém konci dívá na ty fotky a v divákovi se autor snaží navodit lítostivé pocity, ukazuje jen smutný fakt, že hrdinovi, který neznal ani jména svých kolegů, se až po jejich smrti začne zajímat o jejich životy - odraz společnosti, ve které je to zrovna tak... Životní prozření třetího od konce, zjevně v momentech blížící se smrti v malebné zátočině přepadne každého... Úprk před vlky, předposlední utone, vlci zmizí a hrdina si dopřává chvilku při osvěžující koupeli, po které by jiný umrzl... Na druhou stranu je fakt, že jsem to dokázal přežít až do konce...

Velice pěkně zpracované, tento člověk před sebou má velkou budoucnost. Jediné, nač jsem se ptal, je, proč to natočil, resp. co bylo jeho cílem? Vylíčit své city, emoce bouřlivého mládí? Nebo něco víc? Poznámka na okraj: doopravdy byl na přes hubu, ač matku nemusí mít rád, alespoň elementární slušnost je na místě.

Ten začátek byl hrůza, docela dlouho mi trvalo, než jsem se zorientoval v tom, kdo je vlastně kdo. Někdo řekne, že to kdo ví, jak sofistikovaný postup, podle mě je to zmatkářství. Příběh jako takový byl docela slabý a stál jen na tom, jak se ti dva vzájemně hledají, což je sice zajímavé, ale ne na dvě a půl hodiny. A ten konec? To jako ten druhý musel taky zemřít, abychom měli nějakou rovnost, nějakou vyšší spravedlnost? Umřel dobrej, tak umře i špatnej, i když je to pro příběh zcela zbytečné? Na druhou stranu herecké výkony byly pěkné (kdyby byl lepší příběh, snad bych je i více ocenil), a zvláště v druhé části jsem se místy doopravdy bavil (i když nevím, nakolik tam pobavení bylo na místě...). Čekal jsem od toho víc.

Mě to atmosférou připomnělo Dorfpunks, alespoň tou linkou okolo kapely, vzdoru a tak podobně. Zařazení jako komedie/romantický je doopravdy nešťastné, protože o komedii se doopravdy nejedná. Snímek je prostoupen emocemi, někdy více zjevně, někdy méně zjevně, a ten závěr byl skutečně silný, snad jen škoda, že to tak trochu vyčpělo do ztracena, dalo se s tím ještě pracovat... Jinak ale silný zážitek.

Je pravda, že to vlastně nemá moc příběh. O tom to také není. Je to dokonale vykreslená samota, která z toho dýchá každým okamžikem. Podobně citlivě zpracovaný snímek jsem už dlouho neviděl. Colin Firth je vynikající herec, to zde jen potvrzuje. Moc se mi rovněž líbil výkon Nicolase Houlta, jeho postava jako symbol tajemna a určité, i když mlhavé naděje, se mu více než vydařila. Celkový zážitek skvěle podtrhuje hudba, zde skutečně skvělá, obstojná i sama o sobě. Lehká výtka tak snad může směřovat jen k faktu, že snímek jako celek nedává téměř žádnou naději, což může někoho poněkud vyděsit. Rozhodně stojí za vícero shlédnutí, množství hádanek a napůl vyřčených poselství k tomu vyloženě svádí.

Ono silné téma, dobří herci a příběh dle skutečnosti nestačí. Toto je jinak docela průměrný snímek, kterých je habaděj, a to je škoda. Tak trochu mám pocit, že jsem si k tématu mohl přečíst pár řádků někde, a výsledek by byl stejný. Škoda, proč jsou podobné snímky tak nevyužité?

V zásadě je to dobrý, nadprůměrný akční film, který nicméně, bohužel, dost kopíruje schéma jedničky, navíc s menším úspěchem. Oproti jedničce, která nabídla silnou zápornou postavu, toto má koncept záporného hrdiny poněkud rozbředlý mezi dvě postavy, které doplňuje třetí spolu s byrokratickým systémem, čímž se, snímku na škodu, rozmělňuje hrdinův boj do plytkých sekvencí. Oproti jedničce to nepřináší vlastně nic nového, kromě bohatších efektů a většího rozměru škod, ať už nastalých nebo hrozících. Když k tomu připočtu protivné hlášky typu "jak to, že se tohle stává jenom mně..." odkazující k minulým příhodám a k oné nereálnosti, která stejně každého diváka napadne, tak zůstávám s pocitem marnosti nad tím, co to mohlo být...

Velice pěkný snímek, tak odlišný od všech těch moderních konců světa. Od ostatních odlišný náhled, který není jen o tom, co lidstvo postihne, ale jeho postižení užívá jako výrazového prostředku pro vyjádření jiných, dalších myšlenek. Na konci světa opravdu bude ticho... A pak tma. Dal bych snad i plný počet, nicméně konec to pokazil tím, že dával naději. Naději v tom, že hledá nějaký smysl v člověku, nějaké dobro v něm. A to není pravda, ta naděje tedy byla falešná.

Moc pěkný příběh a pěkná reklama městu - musím se tam někdy podívat. Pozoruhodný vypravěčský styl. Atmosféra divadla. Otázky mravů a svědomí působí v kontextu snímku poněkud úsměvně, drží si nicméně vnitřní logiku, vyústí v zajímavý, byť možná poněkud předvídaný konec, a tak dobře fungují. Válka černých trpaslíků proti bílým trpaslíkům - proč ne? Stojí za zapamatování, stojí i za víc.