neneka

Když já "filmy pro pamětníky" vážně miluju!!! Poslední mohykán patří k mým oblíbeným a Jaroslav Marvan je zde nepřekonatelný. Jeho postava starožitníka Kohouta úsměvná a řadím si ji sama pro sebe do přihrádky "odpočinkových". Zvláštní přirovnání možná, snad až pejorativně znějící, ale tak tomu vůbec není. Na mnoho pamětnických filmů ze 40.let hledím s nádechem odpočinku .. v tom smyslu, že mi opravdu přinášejí určité zklidnění a radost. A z podobných pocitů se raduji vždycky :)

Byla jsem hodně zvědavá, o co vlastně půjde ... a přiznávám, že primárně mě nalákala přítomnost Ewana McGregora, kterého mám ráda už od Trainspottingu. Samozřejmě jde o něco diametrálně odlišného, ale moc se mi tu líbila Ewanova klidná něha, to vyčkávání, váhání a jeho láskyplný vztah k otci. Christopher Plummer v této roli byl pro mě mimochodem příjemným překvapením. Projíždím v rychlosti některé další komentáře a musím říct, že třeba "trudnomyslnost hlavního hrdiny" se mně osobně právě líbila. Nejspíš mám občas pro lidi, kteří neví a tápou a nad každodennostmi života vždy jen nejásají, slabost. Ale jisté je jedno - mě tento film rozhodně potěšil.

Má to určitý patos, ale Láska prokletá v podání Hany Hegerové se mi asi neomrzí ... a když si ještě návdavkem uvědomuji ta jména, která jsou pod tímto recitálem podepsána - Ján Roháč, Miroslav Ondříček, dr. Zdeněk Mahler, Ester Krumbachová -, tak si říkám "Klobouk dolů!", protože paní Hana Hegerová měla celou tu dobu obrovskou kliku na své spolupracovníky a přátele a lidi kolem sebe.. A k těm osmdesátinám hlavně hodně zdraví a ode mě určitě i poděkování..

Dost zvědavá jsem byla.. protože nějaké články, rozhovory, zkrátka o filmu jsem věděla dlouho, ale viděla až teď.. mám sice ráda tento typ "výpovědi" o věcech, ve kterých a kolem kterých žijeme, jenže mě už v tom prvním momentu, kdy starosta přivítal občany obce obecním rozhlasem s podkresem hudby a potácejícího se opilého mladíka najednou přepadl tak velkej smutek.. kterého se ani se závěrečnými titulky ne a ne zbavit.. jak když zmar a beznaděj a všechno.. líto mi bylo v tu ránu, že se do toho všichni nechali takhle "namočit".. že pan starosta měl o sobě zřejmě velké mínění, že ta malost a až klišoidní možnost srovnávat byla nám podána takto na zlatém tácu.. a že fandila jsem jim všem, aby nakonec nějakým zázrakem "vše se v dobré obrátilo"... ale neobrátilo.. A aby toho nebylo málo, nepřišla jsem na to, co za notoricky známý je ten hudební motiv (klavír).. znám ji, tu skladbu, ale vzpomenout jsem si nedokázala. Jak říkám, zmar a beznaděj..

Mám filmy Alice Nellis strašně moc ráda.. je mou oblíbenou režisérkou a oblíbeným člověkem, tak jak to mohu naprosto nedokonale a neznale říct z pozice toho, kdo ji vůbec nezná a jen si tak vnitřně sosá z různých útržků rozhovorů, článků a tak.. Mám moc ráda její filmy Ene bene, Výlet a skutečně mě dostaly Tajnosti.. to je pro mě filmová lahůdka. Mamas & Papas mě překvapivě příliš nezaujal, ačkoliv všechny situace v něm, všechny postavy v něm jsou pro mě snadno uvěřitelné a velmi dobře zahrané.. Zuzana Bydžovská nebo Zuzana Čapková.. Ale hodnotit nechci, na to nemám právo, zato těšit se na něco další ano.

Ach jo.. a je to tu zase! Moje vnitřní srovnávání filmu s knižní předlohou. Tak jako od dětství miluju filmy, stejně to mám i s knížkami. Jako je někdo workoholik, já jsem zcela jednoznačně knihoholik. A z naprosté většiny dávám přednost knižní předloze před následným filmovým zpracováním téhož.. což jsem už tady, tuším, někde psala. Nevím, jak by to dopadlo, když bych nejdřív viděla filmy a pak až si přečetla knížku.Nicméně Milénium jsem nejdříve začala číst a pak až, snad pro zajímavost, jak bude s tématem "zatočeno", si přehrála filmy. A musím bohužel přiznat, že docela nemalé zklamání. Ale to nic, já to tak mám s tímto příměrem skoro vždycky. Až na několik čestných výjimek :-)

Další seriálová lahůdka.. Zmiňuji až nyní, ačkoliv v reálu dospěla již do své 4.série. Nicméně potěšena jsem tím, že tempo neochabuje, adrenalin stále stoupá, jakož i údiv nad některými momenty, kdy si jen tak říkám, jak tohle může, proboha, dopadnout? jak tohle může klapnout do sebe? líbí se mi zde i to střídání času současného a tak bohatě vkládaných sekvencí "před 3 lety" a zase "o týden později" a podobně.. co jinde by třeba i rušilo (anebo ne), tak tady rozhodně na dramatičnosti přidává. Super!

"Krásná práce!" :-)) Ale vážně.. bylo to naprosto náhodné kliknutí myši, ze kterého se vynořilo něco natolik příjemného, že se mi ani věřit nechtělo.. svět právníků pravých a nepravých (pardon: nepravého), svět šéfů skvělých a slizkých (sorry, Louis!), svět, který hned od úvodní znělky zaujme a pohltí a hlavně.. pobaví a nadchne.. což se mi podařilo okamžitě s prvním dílem a prozatím v tomto smyslu beze změny.. moje srdce zaplesalo :-)). Tak jen mi koukejte chvilku vydržet!!!

Mám pro Kim Ki-dukovo filmové vidění slabost a Čas mě uchopil nekompromisně...

Nemám co dodat... stačí si přečíst komentáře larelay a AngelAngie...Film na příjemné nedělní odpoledne to rozhodně není. Lars von Trier a v tu dobu pro něho asi jedna z mála možných cest vedoucích ven z pekla... kéž byla pro něho tak drtivá katarze očistnou.