JohnSorrow

Film se skvělými amatérskými hereckými výkony, úžasným nápadem, ale zbytečně využívající totální syrovosti. Snímek chce diváka šokovat kdykoli to jen jde. A když je divák šokován, šokuje jej ihned znova, aby byl ještě více šokován, takhle přeci vypadá alternativní přístup k filmu... Nemohu se zbavit dojmu, že někdo právě zprznil 1984.

Zajímavá podívaná, která v sobě spojuje válečný a historický film spolu s nenápadnou (ale tušenou) romantickou linkou. Hlavní hrdinové obou stran postupně přecházejí z hrdosti a odhodlání položit pro svou zemi a přesvědčení život, až po zapšklost a útěk do ústraní (co taky jiného když vás vyženou nebo chtějí zabít).Příběh utíká kvapným tempem a to i přesto, že se v něm prakticky mnoho neděje (jedna jediná pořádná bitva, která je ale poměrně krátká a strašlivě zmatečná). Přes svou jednoduchost zaujme (minimálně krásnou a divokou přírodou). Co je ovšem naprosto strašné jsou dialogy. Není zde prakticky jediný rozumný, což filmu hodně ubírá...

Tak tenhle filmek mě mile překvapil. Říkal jsem si, co to tak může být?! A bylo to super. Žádná slepá místa nebo nedokonalosti či nesmyslnosti ve scénáři. Krásná syntéza dramatu (nebo co to vlastně bylo) a úžasně přizpůsobené komixovosti. A závěr neuhnul z cesty, kterou se film vydal. Navíc byl celý snímek doprovázen nenápadnou, ale příjemnou hudbou.

Ehm, nevím co si mám myslet, co, či jak se mám cítit. Mám řvát a mlátit okolo sebe? Přemýšlet a potichu u toho brečet? Nevím nic... Nejsem si vůbec jistý, co tenhle film chtěl přinést do duší jeho diváků, ale jedno je pro mě jisté, cokoli to bylo, já to dostal. Šíleně úžasný film s krásnou a ponurou atmosférou zároveň a asi nejúžasnější hudbou, jakou jsem kdy u filmu slyšel.

Výjimečný pohled na válečný konflikt, který nutně zanechá svoji stopu v každém divákovi. Děj ani dialogy ani postavy nejsou nikterak vynikající. Dokonce mezivstupy, odehrávající se mimo "bomboviště", jsou nudné ba hrozné, ale partie s bombou a hlavně závěr jsou drtící a úžasné. Člověk po shlédnutí filmu začne chápat válku z jiného, nekomerčního hlediska...

Tenhle snímek mi přišel jako velice nadějná a krásná myšlenka pohřbená v hromadě balastu a prvoplánovosti. Můžeme zde najít několik úžasných nápadů a také jeden nebo dva výborné herecké výkony. Ovšem zbytek filmu toto pěkné a kvalitní velice úspěšně zabíjí. Onen romský epos i jeho napojení na příběh je, dle mého, skvělý. Stejně tak herecký výkon Mariána Labudy a Vladímíra Javorského. Ovšem ostatní "herci" hrají, že hrají (viz policejní kontrola a jiné)... O nehercích ani nemluvě. Velice podobně je tomu i se zbylou (hlavní) částí filmu. Jednotlivé příhody jsou jaksi násilně a neuměle pospojované. Hudba, která celým filmem provází, mi také nepřišla nijak dobrá, ovšem opět až na jednu pasáž (scéna na vodě). Suma sumárum: přestože jsem zde vyjmenoval spoustu NE a ŠPATNĚ, mě příběh donutil se zamyslet a nějakou chvíli mi vrtal v hlavě. Přišlo mi, že výsledek mohl být daleko, daleko lepší. Škoda. (Po bitvě je každý...)

Předem musím říci, že ty čtyři hvězdičky jsou opravdu silné čtyři (spíše slabších pět). V tomto filmu nehrají hlavní roli herci ani příběh ne, hlavní úlohu zde má hudba a její chápání. Z mého pohledu se jedná o úžasný snímek, který se nesnaží poukázat na to, jak je možné ztratit rodiče a pak je, za ještě daleko neuvěřitelnější situace získat zpět, nýbrž využívá příběh jako nějakou kulisu, aby ukázal, že ne vše je tolika rozměrné, jako se zdá být . Od diváka je potřeba troška pochopení a schovívavosti, co se příběhu a náhod týče, aby si film užil naplno a troufám si tvrdit, že tak to i filmaři zamýšleli. Ke konci jsem se bál, že si neodpustí typicky sladký závěr, ale naštěstí si jej odpustili a film tak má krásné vyznění...

Úžasná kombinace divadelní hry, filmu a náhodně-nenáhodného příběhu. Čeho si na filmu cením hodně je výborná a až děsivá hudba a nádherná čeština. I když jsem nečetl originál a nevím, jaký je Dostojevského skutečný příběh, byla to pro mě úžasná podívaná.

Musím říci, že poslední dobou se rodí opravdu dobré filmy, které dokáží překvapit. Čekal jsem nějakou klasickou dril parádu, kdy z obyčejných vojáku udělají profesionální zabijáky a jejich smrtící mise bude poté řádně krvavě zdokumentována. Ovšem to jsem QT silně podcenil a omlouvám se mu za to. Film nejenže si na nic nehraje, ale je velice chytrý, plný krásného Tarantinovského humoru a hlavně nečekaných situací.

Po shlednutí Třídy je mi dost děsivě... V mnoha komentářích najdeme odkazy a různá srovnávání s filmem Ben X. Myslím si, že zrovna tyhle dva filmy, ač oba v sobě mají téma šikany na škole, že se srovnávat nedají. Každý chce říct něco úplně jiného. A troufám si říct, že v Ben X je šikana pouze kulisa... Oproti tomu ve Třídě je to něco, co naplňuje celý tento snímek a to bez jediné skulinky. Ano uznávám, některé momenty jsou přitažené a to hodně (viz příspěvek DaViD´82), ale nemyslím si, že by to bylo na škodu věci. Rozhodně pokud se nějakým způsobem věnujete výchově dětí, film vás celkem položí...