Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (273)

plakát

Průvodce (2008) 

,,Města na celém světě jsou našimi domovy, tak pojďme žít spolu na hudebním turné." Tento svatební slib odhaluje jeden z motivů filmu. Tím motivem je opojně laskavá hudba. Čelo je nástroj, kterým Daigo opěvuje život, obklopený smrtí o to intenzivněji. Diango je typicky japonský v lidské vlastnosti, kterou je pokora. Podléhá autoritě ( Poslechl i velmi nepříjemný rozkaz ). Lidé narozeni v Zemi, kde vychází Slunce se liší ještě v minimálně jedné mravnosti od nás ze země, kde Slunce zapadá. Tou mravností je uctivost k bližním ( Mimo lidí také k chobotnicím ). Zažitá definice mravnosti jako kvality jednotlivce implicitně ošetřuje vyjímky - jistě se najde spousta nezdvořilých Japonců ( naivně si jako příklad neuctivého Japonce představuji japonského teenagera, který pod paždím třímá výtisk Květů zla od Charlese Baudelaira a večer falešně zpívá Ring of fire od Johnyho Cashe v oblíbeném karaoket baru ). Ach ti Japonci... I jejich pohřby jsou tak mírné, navíc komorní a útulné ( oproti chladným pohřbům v kostele jaké jsem zažil ). Film má dost chyb, nebudu je jmenovat, ať si na ně přijde, nebo nepřijde každý sám ( Pozorně sledujte holčičku s rtěnkou ). Jako klad vnímám fakt, že se nejedná o typicky hollywoodsky podbízivý film. Jistě někdo může důvodně polemizovat nad hloubkou tohoto snímku. Ale já jsem našel odkazy, které mohou badatelům poskytnout podmět k zajímavým výkladům. Nad symbolistickou rybou v řece budu ještě dlouho přemýšlet. Někdo by se mohl šklebit nad možnými motivy snímku ( and the Oscar goes to.. ). Ale nechalo to ve mě dobrej pocit, a tak hodnotím vysoko. Není pouhým paradoxem, že ačkoliv při filmu shlédnete kolem dvacítky pohřbů, pravděpodobně vůbec nebudete myslet na smrt. Tento zdánlivý paradox lze objasnit jemně humornými absurditami, které celý snímek provází. S takto podobným efektem jsem se letos ve filmu už setkal. Adamova jablka ale šla ještě mnohem dál. Začínají se mi tyto absurdity zamlouvat. Jemně zbrousí hrany a film pak nepůsobí jako laciný doják, při jehož sledování bych se cítil trapně. ....POZOR SPOILER. K těm odkazům: Kámen je neměnný, stejně jako láska k synovi. Důkazem je, že mrtvý otec v závěrečné scéně držel kámen . Klíčové scény s "dopisem" jsou nádherné.

plakát

Listopadová romance (2001) 

Keanův herecký projev, který postráda výraz, nemůže zabránit tomu, aby zcela pasivně okupoval kamery. Je na to prostě až příliš hezký. Za Keanu tři hvězdy, vše ostatní je balast.

plakát

Město (2010) 

Benu Affleckovi se scénář, který si sám napsal, vydařil. Jako režisér sice nepřínáší nic výrazně originálního, ale kvůli jeho nesporné šikovnosti snímek slušně šlape až do poslední klapky. Těch 80% tady na csfd sedí.

plakát

Hačikó - příběh psa (2009) 

Malý chlapec vypráví příběh jednoho psa. Jmenoval se Hačiko, a protože se po cestě z Japonska do USA ztratil na vlakovém nádraží dopravní společnosti, ujal se ho hodný Richard Gere, hned si padli do oka. Hachi vyrostl. Proč já se na to vůbec dívám napadlo mě? Hačiko si hraje, Hačiko kouká na pána atd..... Nebaví mě to. Tipuji, že Hachi umře. Ztráta času s příjemnou hudbou.

plakát

Šťastni spolu (1997) 

Civilně odvyprávěný snímek, který je snadno uvěřitelný. To může být pro někoho ohromné plus. Je to příběh o lásce, která je sice silná, ale může se vám také rozpadnout pod rukama, když je založená na špatných hodnotách. Sugestivně navozený pocit osamění a nicoty je skličující a bravurně vytvořený. Kamera, střih a celkové umělecké vyznění pohyblivých obrázků je jako celek příjemně originální, bez jakéhokoliv hluchého místa. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na Keroackův román Na cestě. EDIT - na podruhé mi trochu vadila příliš dlouhá sexuální scéna, na druhou stranu napodruhé bylo více úsměvů - hádky milenců jsou neodolatelné :-)

plakát

Strom života (2011) 

Nic menšího než opravdu krásná a upřímná pocta života, strachu ze smrti zbavená. Žádné umělecké onanování jako třeba u Triera. Blbost! Malick chce jen vydat něco ze své ohromné duše do té vaší.

plakát

Animatrix: Světový rekord (2003) 

Příběh o sprinterovi, který překoná svůj limit a dosáhne tak na světový rekord. Nabízí se zde odkaz na Nea, který dokáže vše, protože "se tak rozhodl" . Jádrem je bezpochyby "matrixovská" myšlenka vycházející z podstaty virtuálního světa, která je na vysoké úrovni uplatnitelná i mimo Matrix v realitě. Jak nás totiž poučil film Matrix - dosáhnu toho čemu věřím a to nejen ve virtuální síti Matrix. Bezpochyby nejslabší část Animatrixu, nikoliv kvůli nápadu, ten je myslím vynikající a zajímavý o to víc, že v dnešní době je sprintu věnována mimořádná pozornost díky výkonům Usaina Bolta na stovce ( 9,58 s MS 2009, Berlín). Problém však vidím ve vyloženě ošklivé animaci, která není v souladu s estetikou matrixovské ságy.

plakát

Studená ryba (2010) 

Svět zvrhlosti, násilí a bizarního sexu je zde servírován natolik zdrcujícím způsobem, že to ve vás zanechá silný a nepříjemný pocit bezvýchodnosti a frustrace. Je to dost možná nejdrsnější film jaký znám, není to však jako sledovat drastický horor jakoby ze vně, skvělý režisér-vypravěč vám naservíruje vypjatou psychologickou hru o autoritě, které lze snadno podlehnout. Autorita je ten pojem, který může vysvětlit motivaci uťáplého majitele obchodu s rybičkami, důkazem je slavný několikrát zopakovaný Milgramův experiment a stačí se podívat do nedávné minulosti na autoritativního Hitlera a nad poslušností jeho následovníku. Film tedy nesledujete ze vně, ale vnímáte jej zevnitř, spolu s postavami (skvěle zahranými i vedenými z režiserského křesla). Filmařky dokonalé, hudebně krásné a to vše je slito ve formě dramatu, nad kterým by si i Ovidius zlomil pero. Ostatně metamorfóza je zde ústředním tématem. Bolestivé a zhoubné jako nádor - čím by chtěl být Trierův Antikrist, tím je Cold fish od Shiona Sono. ŽIVOT JE BOLEST!

plakát

New Kids Turbo (2010) 

Odmítám, že jde o dementní humor jak píše například uživatel SUPERPERO. Na povrchu se film skutečně jeví jako nějaká chujovina, ale domnívám se, že film nabízí natolik vytříbenou satiru, že si toho málokdo vědomě všimne, ale podprahově tu jemnou satiru vnímá a proto nehodí film do odpadu. Na pozadí skvělého hudebního duc duc doprovodu (Happpy hardcore od Paula Elstaka) se odehrává především příběh velkého přátelství, nevyřčeného a opravdického. Přátelství, které dokáže vzdorovat smrti i systému. Jo a poserete se u toho smíchy. ZAJÍMAVÝ KOMENTÁŘ : Shadwell