merops

Asi jsem opravdu četl něco jiného stejného názvu od stejného autora. Při vší té bídě a mizérii bych uvítal, kdyby tohleto dílko bylo alespoň občas trochu vtipné. Ale není. A ten název dílu s tím, co jsem shlédl, souvisí jak?

Na spartakiádu v roce 1980 mám ty nejlepší vzpomínky. Nejenom proto, že to byla vítaná alternativa ke školní výuce a vysedávání ve škamnách (byl jsem tenkrát studentem gymnázia), ale zejména proto, že jsme tenkrát postoupili až do kýženého „finále“ (v souladu s oblíbeným sloganem té doby „Finále je na Strahově“, kterým nás masmédia neustále masírovala) a odjeli „reprezentovat školu, město, okres a kraj“ do Prahy. A to byla pro synka z podhůří Beskyd neobyčejná událost! Oficiálního masového kulturního programu jsem se z jistých (určitě snadno pochopitelných) důvodů nezúčastnil; využil jsem naproti tomu výhod „Karty spartakiádního cvičence“ a zdarma navštívil řadu pražských pamětihodností. Vrcholným zážitkem pro mne ovšem bylo zhlédnutí jedné z celkem 559 (!) repríz pamětihodné Krejčíkovy inscenace Penzion pro svobodné pány v Činoherním klubu s Oldřichem Víznerem a Jiřím Menzelem v hlavních pánských rolích. A přestože jsem si i pár dnů poležel se slabou virózou v Nemocnici na Bulovce, hlavní program – cvičení na Strahově – jsem si náležitě užil! Čtyři * už jenom pro tu krásně nostalgickou vzpomínku.

Tohle je skutečně podle Nadace od Isaca Asimova? A co tam dělá ta holka?

Tohle je skutečná katastrofa. Z knižní předlohy poznávám tak akorát název, jména hlavních postav (o jejich pohlaví se nezmiňuji), více méně směřování děje a účel všeho dění, i když ani tím si nejsem vůbec jistý, a také jména zainteresovaných planet, abych nezapomněl. Co se ostatního týče, tady chybí už jenom ono pověstné záchranné Cimrmanovo jmelí. Nebo raději vichr z hor. | Jedna * za vizuál.

Tak tohle je natolik vysoce umělecký snímek, až jsem se v těch výšinách nadobro ztratil. Tak jako jeho hrdinové v realitě života. Kdybych měl stručně shrnout, o čem ten film je: egoismus a sebestřednost jakožto hybné síly "tragických" osudů ústředních postav. Velbloud a mezek byli nejopravdovější, ti si na nic nehráli.