Zmiu

Tak tohle byl hodně divný film. Děj se odehrává v současnosti, na Islandu stiženém krizí. Do toho se mladíkovi zjevují andělé a on si nějakým způsobem vysvětluje jejich slova. Do toho umírají lidé, po nichž nějaký šílenec střílí výkaly. Mladík je také schopen vidět démony či co, a tak je to jakýsi boj mezi dobrem a zlem, ale vlastně není jasné, kdo je dobrý. Pak se najednou děj vyjasní, a chvíli mě i začalo zajímat, jak to dopadne. No, a místo, aby se to vysvětlilo, tak se objevily závěrečné titulky.

Pokud jste vyrostli na punku a máte rádi Sex Pistols a Iggyho Popa, tak je to film pro vás. Ostatní možná utečou z kina. Kromě příjemného příběhu o mladých punkerech na konci 70. let v Norsku, uvidíme také hipísáckého otce, který je nadšený snad pro všechno, co jeho punkerský synek udělá. A to je asi to poslední, o co takový punker stojí. Ale když je nejhůř, objeví se Johnny Rotten.

Reykjavík 1979. Ormur Óðinsson možná vypadá jako obyčejný středoškolák, ale on ví, že v něm dříme génius. Z jeho pohledu můžeme sledovat jeho okolí, které vtipně komentuje. Nečekejte žádnou přiblblou komedii o náctiletých, ale spíš humorný vhled do dospívání a do konce sedmdesátých let na Islandu. (I když ten humor na konci trochu zhořkne.) Gauragangur je druhý celovečerní film Gunnara Björna Guðmundssona a podobně jako Astrópia mě nadchl moderními prvky, zejména prolínání snu a reality, což se objevuje i v Astrópii, ale trochu jinak. Určitě se na něj podívám znovu.

Trochu slabší než první část, ale pořád film s krásnou atmosférou, a dobrými momenty. Ale co ten konec? Místo finální bitvy po Harryho zmrtvýchstání vidíme prchající smrtijedy, a místo vysvětlení, proč Harry přežil, se tam s Voldemortem jen honí. Harry asi měl horečku, když zlomil Bezovou hůlku, aniž by si spravil tu svoji. Ještě bych mohla pokračovat, ale naštěstí hezké momenty převažovaly.

Příjemný oddychový film s naivním příběhem, šťastným koncem a nějakou tou myšlenkou. Mám takovéhle jednoduché příběhy ráda, nic moc mě tam nenaštvalo, tak za 4*

Vánoční film, který může působit ze začátku půsovbit trochu depresivně, ale zároveň ukáže, jak si jedna rodina i přes různé trable dokáže udělat hezké Vánoce.

Tato 4 dílná televizní série se odehrává na Vestmannských ostrovech. Na Islandu se jedná o velmi populární sérii, tak jsem zvědavá. Konečně to vydali na DVD, bohužel však bez titulků.

Tak bohužel dost zklamání. Film jsem sháněla jak šílená, a nakonec jsem se dost nudila. Opět typicky pro Friðrika Þóra jsou tam takové ty postavy navíc, které se objeví a zase zmizí a to mi asi vadí nejvíc. Plus to, že je to rozvleklé, což asi má být, ale prostě jsem to musela dát nadvakrát. Krajina je hezká, hudba taky, ale tohle asi není moc film pro cyniky. Když to shrnu: Film mě ani nedojal, ani nebavil, ale dalo se to. 40 %

nechápu nízké hodnocení. Ze seriálu znám hlavně písničky, které jsou hodně chytlavé. Na Islandu se tento seriál jmenuje Latibær, a je neuvěřitelně populární. Děti to prostě žerou. Motivy z tohoto městečka najdete všude. :-) Možná za ty odpady může anglické znění. Islandština je mnohem melodičtější.

Super film, dobře jsem se bavila. :-) takový typický islandský černý humor, a trocha duchařiny. Grímur Hákonarson natočil první celovečerní film, a já se osobně budu na jeho další filmy moc těšit.