Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (689)

plakát

Ghost Dog - Cesta samuraje (1999) 

Jim Jurmusch byl vždycky mistrem ve spojování na první pohled nespojitelných věcí. V Ghost dogovi tuto svou schopnost dotahuje k dokonalosti - alespoň ve srovnání s tím, co jsem od tohoto režiséra zatím viděl. Gangsterka střižená podle žánrových pravidel (přesněji - "bílá gangsterka", ta o Italech či Irech) se střetává s černošskými ghetto filmy a hiphopovou kulturou, zavalitý černoch je nositelem samurajských tradic a zároveň nájemným zabijákem. Všechno to koření do absurdna dotažený humor a skvěle napsané dialogy. Postmoderní hlavní chod, jedna z učebnic toho, co dělá postmodernu postmodernou - čtení na více rovinách, přičemž všechny jsou srovnatelné a naprosto vyvážené. A záleží jen na divákovi, kterou z nich se rozhodne sledovat.

plakát

Festivalový expres (2003) 

Film, který zůstává poněkud v pozadí legendárního Woodstocku. Ve své spontánnosti (a vůbec spontánnosti celé zachycené akce) je však patrně lepší a dobu "po létě lásky" zachycuje velmi působivě a důkladně.

plakát

Vrahův polibek (1955) 

Některé úžasné scény (závěrečná bitka ve skladišti plném figurín, boxerský zápas) a zajímavé formální vychytávky (od první scény viditelně Kubrickovské snímání scény z mírného podhledu, zajímavě komponované záběry schodišť) nedokážou skrýt jeden podstatný - a na celkovém dojmu se výrazně podílející - nedostatek: I přes pouhých 67 minut se film neuvěřitelně vleče a zvláštně v prvních dvou třetinách má řadu vyloženě vlekoucích se momentů. Jako Kubrickův hraný debut je to zajímavé, ale jako zástupce dobové kinematografie to obstojí jen stěží. Velký režisér se teprve hledal...

plakát

Impérium - Mafie v Atlantic City (2010) (seriál) 

Kdyby to bylo zůstalo u první série, bylo by to na jasných pět hvězd. Sociologicky přesná gangsterka, která přirozeně pojímá všechny společenské vrstvy a míchá historii s fikcí. Od druhé série však dochází ke kvalitativnímu sestupu. Osudy postav se příliš rozplizávají do šířky a seriál už má tendenci nudit. Škoda...

plakát

Super Hybrid (2010) 

Ta jedna hvězda je za tu nádherně pokroucenou variantu evoluční biologie, která umožňuje zkřížit oliheň s autem a výslednému tvoru přiřknout vlastnosti transormers. Klišovitá dějová linka, pitomé postavy, u kterých je snaha o něco-jako-psychologizaci jen zbožným přáním scénáristů a mizerné efekty. Ale ona to nakonec byla celkem sranda. Asi ne na místech, kde tvůrci plánovali, ale přece...

plakát

Legenda (1985) 

Legendy bývají v podstatě jednoduché, až prosté. Nejinak je tomu i u Ridleyho Scotta. Princezna (z jakého království není podstatné), princ a pán Zla, jednoduchý model o porušení zaběhnutých pořádků a snaze je napravit. Pohádková atmosféra se naprosto přirozeně prolíná s hororem (nedivil bych se, kdyby některé scény způsobily mladším divákům noční můry) a i když je Legenda pohádková a jednoduchá, fantasy je to sakra dospělé.

plakát

Obchod pro sebevrahy (2012) 

Vpravdě groteskní. Morbidita spojená s muzikálovou nabubřelostí a velice solidní výtvarnou stránku. Bohužel film "á la thése", který chtě nechtě musí vyústit v předvídatelný závěr. Ale zábavné je to dosti a jako jeden ze zástupců současné "tradiční" animace film obstojí spolehlivě. Jen možná místy až příliš tlačí na pilu...

plakát

Návrat do budoucnosti III (1990) 

Méně překombinované než dvojka a díky tomu i přístupnější a zábavnější. Praštěnost byla opuštěna na úkor westernových odkazů.

plakát

Pí a jeho život (2012) 

V podstatě oscarový kalkul. Opakuje se zde případ Boyeleova "Milionáře z chatrče" - režisér odchovaný (alespoň částečně) Hollywoodem přinese jednoduchý příběh o obecně platných pravdách a zabalí jej do exotického - v obou případech indického - balícího papíru. Kouká se na to hezky, je to i zábavné, ale za pár let po Pí a jeho život neštěkne ani pes. To v "Milionáři" se alespoň něco dělo. Tady se spíš jen prázdně přemýšlí. A navíc je jasné, jak to dopadne. Ach to retrospektivní vyprávění...

plakát

Beetlejuice (1988) 

Burton teprve na cestě k Burtonovi, ke své vlastní poetice. Michael Keaton exceluje, bohužel má tendenci stávat se místy až otravným. JEště že s ním režisér celkem šetří. Při druhém shlédnutí filmu jsem musel s hodnocením výrazně skočit dolů, z pěti hvězd na tři. Pořád je to sakra zábavný film, ale k dokonalosti má celkem daleko.