sigf07

Nebudu zastírat, že jsem na mladší sestru Godzilly od počátku pohlížel jako na filmovou kuriozitu. Efekty musely být zastaralé již v době vzniku, herci jsou místy až příliš prkenní a logika skřípe na hranici snesitelnosti. Přesto z filmu sálá jisté nadšení a snaha posunout filmovou kulturu dál a nebýt zjevného nedostatku finančních prostředků. Nebo právě naopak a možná by pak film jen stěží dosáhl kultové pověsti. Gappa je v mnoha ohledech tak špatná až je dobrá. A mimochodem je zjevné, že se tvůrci druhého Jurského parku nechali inspirovat právě tímto filmem.

V jednom mají autoři pravdu. Western od českých tvůrců tady pěkně dlouho nebyl (i když zase ne tak dlouho, jak uvádějí) a docela rád bych se na nějaký podíval. Proto mě mrzí, že se z avízované letní westernové podívané stala prachobyčejná řachanda a devadesáti minutová reklama na boskovický Western park. S mizerným scénářem, který je vlastně plahočením odnikud nikam a s hereckým obsazením, do kterého sesbírali všechny televizní hvězdičky (Leksa, Čmaňa a spol.), které zrovna měly pauzu mezi natáčením nekonečného seriálu a super zábavné šou.

Rázná Sophia Lorenová září v nijak zvlášť povedené kritice americké imigrační politiky a v o trochu povedenější kritice mužského pohledu na svět. Zpočátku zábavná filmová anekdota o neústupné Italce a italském národním salámu ztrácí dost rychle dech – v podstatě se vytrácí zároveň s posledním kouskem uzeniny. Nebýt Lorenové, jdu s hodnocením ještě o pár desítek procent níže.

P. W. Anderson je do značné míry blázen a jeho dosavadní filmy byly vždy do jisté míry zábavné (neplést s označení kvalitní). Když se ale ve filmu odehrávající se v novověku nedokáže obejít bez samopalů, plamenometů a vzdušných soubojů, je to důkazem jisté omezenosti či chcete-li neschopnosti. Neobstojí ani namítka, že se tvůrci pokoušeli o odlehčenější pojetí literární klasiky – podíváte-li se na verze z let sedmdesátých a osmdesátých nebo asi nejbláznivější Tři sluhy a tři mušketýry, zjistíte, že odlehčení tady již bylo docela dost.

Asi bych jako divák měl sympatizovat s ústřední dvojicí, ale přiznám se, že jsem byl během sledování spíše na straně Seana Beana. Chris „Thor“ Hemsworth a Victoria Profetová zde totiž tvoří dokonalý prototyp nesnesitelných a značně bezelstných amerických novomanželů, kteří se na všechny jen mile usmívají a v autě si zpívají. Je jasné, že kdyby spolu vyrazili stanovat, stejně je někde rozseká nějaký psychopat mačetou, takže by možná měli být za mafiánského účetního ještě vděční. Přestože děj mnoho originality nepobral, bohatě to vynahrazuje Seanovo charisma a díky stanovenému deadlinu má film poměrně svižné tempo. Bavilo mě pást se spolu s Beanem na narůstajícím strachu vydírané dvojice a sledovat, jak se hroutí spořádaný život mladých idealistů.

Trocha nezávislého blbnutí před divadelními kulisami. Nijak zvlášť vtipné, nijak zvlášť špatné a cameo Mosse z IT Crowdu potěšilo.

Spousta písniček, které nejsou nijak zvlášť špatné a v hlavě mi zněly ještě druhý den (zapamatovatelná písnička je v českých filmech poslední léta velkou vzácností), spousta spartakiádního třeštění na náměstí a spousta známých českých osobností (záměrně se vyhýbám formulaci kvalitních), odříkávající ohromující spoustu stupidních dialogů, které mají za cíl posouvat kupředu asi sedm nebo osm dějových línií. Zábavnou podívanou pro celou rodinu bych film nazval jen stěží, podle mého názoru by nemusely být zklamané asi jen děti zhruba ve věku filmové Vendulky s Matějem. Ale i těm bych film asi sám nepustil a to především z výchovných důvodů. Zarazily mě drobnosti jako scénka, kdy sourozenecká dvojka ukrade na ulici pekařce koláče a nikdo se nad tím nepozastavuje. O něco později zase spolu se svou maminkou vyřvávají před krámkem vědmy Hildy text písničky s názvem Pomsta je správná… Nejsem si úplně jistý, jestli by se tyhle věci měly ve filmech pro ty nejmladší objevovat...

Velice sympatický projekt nadějného filmaře. Magnusek coby bývalý kantor zjevně ví, o čem mluví. Přiznávám, že po příběhové stránce je film trochu zveličený a podobnou „školu zla“ bychom hledali obtížně (doufám) a autor pravděpodobně sloučil několik zážitků a historek dohromady. Ovšem poukázal na problém, nad kterým se urputně přivírají oči a vykreslil možná až příliš realisticky. Je to však jeho debut. Český film potřebuje víc takových filmů.

Velice pomalu plynoucí retro, které dost neoriginálním způsobem líčí náročné začátky lidí, kteří přicházeli na západní pobřeží Států hledat lepší život. Je místy působivé, ale možná mohl někdo drobet ubrat na svých uměleckých ambicích a na stejných základech by se dal vystavět poměrně zábavný film. Těmi dvěmi hodinami stopáže jsem se dokázal prokousat především díky hercům - fungujícímu napětí (a ne vždy jen milostnému) mezi Farrelem a Salmou a milé vedlejší roličce Donalda Sutherlanda.

Velkolepé a pro člověka, který se chce z historických filmů také něco nového dozvědět, zajímavé (ovšem bráno s rezervou – o existenci Dáků jsem skoro nic nevěděl, nyní již nějaké informace o římsko-dácké válce mám, na druhou stranu je zřejmé, že starověcí Rumuni nenosili středověkou zbroj a nestavěli hrady). Přesto bych jeho význam mimo rumunskou národní kinematografii nepřeceňoval – na střety tisícihlavých armád se hezky kouká, při obětování korunního prince tuhne krev, rozplétání fakt ohledně rodinné historie generála Severuse je o něco slabší a jednání dcery krále Decebala je už jen těžko pochopitelnou záhadou. Přesto jsem rád, že jsem viděl Pierra Brice v jiné roli než roli náčelníka Apačů.