Pollock

Úplně jsem zapomněl, jak příjemné a pohodové dokáží být některé filmy z 80tých let. Jednoduchý ovšem zábavný příběh z prostředí dětských talentů, s lehčím důrazem na rodinné hodnoty a přátelství. Fajn snímek.

Jak je možné, že mi tenhle snímek unikl. Narazil jsem na něj náhodou, protože dávám do kupy filmy s M.J.Foxem a koukám takový poklad. Skutečně částečně evokuje Krotitelé duchů, což ale rozhodně nevadí spíše naopak. Jedna z mála horrorových komedií, která mě opravdu pobavila.

Naprosto skvělá komedie, která mi dlouhá léta unikala a to byla velká škoda, protože tady i ty nejbláznivější a nadsazené situace jsou uvěřitelné a k popukání především díky úžasnému herci Michaelovi J. Foxovi. V tomto filmu jsou některé momenty tak vygradované (např. scéna v bazénu alá čelisti), že už to lépe snad ani nešlo. Škoda, že takové komedie se už dnes netočí. A proč jsem tedy nedal pět? Snad kvůli Helen Slater, která mi k Michaelovi opravdu, ale opravdu nesedla.

Tak v první řadě bych vymazal z podtitulku komedie, během filmu jsem se nezasmál snad ani jednou, jelikož se jedná o velmi razantně naservírované drama o umírajícím kamarádovi, kterého ostatní tři doprovází na jeho poslední cestě. Herecky rozhodně velmi dobře odvedené ovšem co se týče tzv. road movie, výpravy a celého děje, tak ničím zásadním nepřekvapí, nevybočí, velmi pozvolný, bez napětí, krom úplného docela logicky vygradovaného závěru. Na podobné téma jsou rozhodně silnější filmy, i když faktem zůstává, že takové kamarády jaké měl James dnes člověk hledá velmi těžko.

Dokonalá ukázka, jak lze velmi jednoduchými prostředky natočit naprosto uchvacující příběh dvou duší, které se navzájem velmi moc potřebovaly a měly to štěstí, že se v životě i potkaly. V tomto "prý skutečném" příběhu se od prvních tónů nese nerušivá, skvěle podtrhující hudba (a že je z čeho vybírat - po shlédnutí musíte dát za pravdu...) bravurně zvládnutá kamera, která skvěle dotváří již takhle bezvadně šlapající atmosféru celého děje, s perfektními hereckými výkony a navíc vše působí velmi přirozeně a uvěřitelně - pro mne jedno z nejlepších komediálních-dramat posledních let. Nemohu jinak a dávám mezi svých top10.

Připadal jsem si jako na houpačce. Chvílemi hodně -jak najít správné slovo- dětinské, v dalším momentě poměrně dobrá zábava, kde jsem se fakt pobavil a najednou hup a drama s velkým D. Ještě jsem asi neviděl film kde by se takhle rychle přeskakovalo přes žánry, což je samo o sobě určitě originální, ale na mě bohužel asi až moc. Závěr hezký a uplakaný, ale v porovnání s jinou korejskou tvorbou spíše takový průměr.

Nemohu se zbavit pocitu dobře natočeného filmu, ovšem bez nějakého silnějšího místa, které by mě donutilo jít s hodnocením výš.

Na mě příliš roztahané, průhledné a nezáživné ani jako komedie a už vůbec ne jako drama.

Zhruba od poloviny filmu až do konce hodně hrané na city a poměrně nevýrazný okolní "kompars" vedle skvělých hereckých výkonů hlavních představitelů. Jinak bych šel asi zs hodnocením výš.

Musím přiznat, že kromě posledních několika filmů, nepatřím zrovna mezi fanoušky Woodyho Allena, popravdě se jeho filmům spíše vyhýbám. Půlnoc v Paříži jsem shlédl za prvé kvůli paříži, za druhé kvůli Owenovi, který mám pocit začíná zrát jako víno a za třetí kvůli mé oblíbenkyni Marion Cotillard. Nelituji, chytrý, inteligentní humor, vzpomínky na Paříž a naštěstí logické vyústění, buďme s tím kdo nás podporuje v tom čím sami žijeme, co nás baví a s kým při milování zapomeneme na smrt. Krásný příběh.