vyhnalek

Klišé střídá klišé a občas proletí nějaký ten povinný prvoplánový vtípek. Ví vlastně režisér, co chtěl vůbec natočit?

Strhující příběh od první minuty až do konce. Xavier Dolan představuje další ze svých autorských filmů, kde kamera, hudba i herecké výkony jedou na plný výkon. Hlavním tématem je láska - láska bez podmínek, láska šílená, láska vášnivá, která vítězí nad vlastním rozumem i pudem sebezáchovy.

Vše co jste chtěli vědět o drogách, 70. letech v USA a už jste to vše viděli v jiných filmech. Scénář děravý jak cedník zachraňují herecké výkony hlavních představitelů.

Při vší úctě k první české první dámě... Chápu záměr tvůrců vzdát hold výjimečné osobnosti, ale bohužel neměli dostatek obrazových materiálů, takže velká část filmu je uměle nastavována. Zkrátit, sestříhat a přejmenovat a mohla by to být pěkná hodinka na ČT2, ale do kin?

Dostojevskému ruština sluší, ale proč se proboha příběh odehrává v současných Almaty? Herecké výkony nevyvážené. Hlavní hrdinka viditelně přehrává svého partnera, ale to se dá tolerovat, protože to původní Dostojevského text očekává. Nicméně viditelné a slyšitelné, resp. neslyšitelné technické nedostatky se dají tolerovat hůře.

Festivalová anotace k filmu skutečně nelže. Film, který nutí člověka přemýšlet od své první minuty. Opravdu je pařížské severní nádraží tak nebezpečným územím, které střeží vojáci se samopaly a policisté se odváží jen v pětičlenných hlídkách? A film pokračuje dále a otázek přibývá. Chvílemi je až fyzicky nepříjemné sledovat dění na plátně. Hlavní hrdinové vlastně nejsou ani moc sympatičtí, ale jak bychom na jejich místě reagovali my? Jazyk je dalším důležitým hráčem tohoto filmu a váš pohled na filmu bude záležet na tom, na kolik umíte francouzsky či rusky. Pokud neumíte žádný z těchto jazyků, bude moci opět o to více přemýšlet. Celkově je možné filmu vytýkat, že příliš přehání, že možná příliš tlačí na pilu, ale v tomto směru je naštěstí film vyrovnaný od začátku až do konce...

Německá verze Zkrocené hory... je bohužel přesný popis tohoto snímku. Na rozdíl od amerických honáků jsou němečtí policisté fyzicky atraktivnější, ale tím kladné hodnocení končí. První polovina filmu plyne příliš pomalu, protože režisér je místy až příliš doslovný. Postavy bohužel opakují známá klišé o homosexuálech, které známe z jiných filmů a film se neubrání kýčovitým scénám, např. "některé skvrny nelze vyčistit". Vše směřuje ke konci, kde si scénárista nebyl příliš jistý, a proto si není jistý ani hlavní hrdina. Velká očekávání, ale bohužel výsledek je spíš průměrný.

Je mi líto a snažil jsem se být shovívavý a snažil jsem se dávat pozor, ale vůbec jsem nepochopil zápletku. Proto mi to nedalo a vyhledal jsem si původní Andersenovu pohádku na webu: http://cs.wikisource.org/wiki/Křesadlo. Takže tu jednu hvězdičku dávám za inovaci, kdy byl velký černý pes nahrazen duchem a létající postelí. Jinak myslím, že je to naprosto zbytečný film a vyhozené peníze za výpravu, triky a animované titulky.

Viděl jsem pouze první díl a musím říci, že jsem byl zklamán. Natahovaný děj, který mne nutil se dívat na hodinky... bohužel pro mne je to jen průměr

Pro mne velmi osvěžující film. Předně musím pochválit vizuální stránku filmu, protože iluze dokumentární kamery je téměř dokonalá. Výkony obou hlavních představitelů jsou překvapivě civilní, a proto uvěřitelné, že se jedná o dva mladé příslušníky policie, kteří se zároveň chtějí v práci i trochu bavit. Možná na někoho bude jejich diblíkování přes příliš, ale znám pár lidí, kteří mají náročné zaměstnání a všemi možnými srandičkami si pracovní vypětí kompenzují.