Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Telenovela
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (7)

plakát

Skyfall (2012) 

Vítězství marketingu ve stylu: "Pojďme lidem pomocí ultramasivní kampaně namluvit, že Skyfall je špičkový film a oni tomu uvěří." A vida, v Anglii jsme najednou nejúspěšnějším filmem všech dob!!! Poplácejme se po ramenou, oni nás zblblé masy poplácají též a všechno nám to vydělá hromadu peněz... Krásná práce. Zpět k filmu: Stupidní až komické. 1) Opravdu je v dnešní době potřeba schizofrenního darebáka, kterého Jekyll je mámou odkopnutý oidipák a Hyde počítačový i nepočítačový anarchista? Chápu, že Rusko, Koreu, Čínu atd. jsme již z hlediska světových hrozeb filmově vycucali na max., ale tomuto šaškovi prostě nevěřím. Není mrazivý jako Hopkinsův Hannibal Lecter nebo Ledgerův Joker. Není ani dostatečně hnusný, ošklivý, sadistický... Není to nenáviděný nebo obávaný záporák, který by mohl diváka strhnout na stranu klaďase. 2) Neustálá exhumace v podobě odkazů na předchozí Bondy mě jako diváka, kterému je jejich přítomnost nebo nepřítomnost ve filmu volná, jenom rozčiluje. Jejich prvoplánovost mi připomíná styl Sněženky a machři po 20letech: "A pamatujete co jsme tehdy na tomto místě/s tímto předmětem/ udělali/řekli/viděli/použili..." 3) Neuvěřitelně připitomnělé finále ve stylu Sám doma (nebo jsem sám komu intermezzo v podobě příprav na útok i celý průběh útoku připomenul tuto sérii?) mě i mojí polovičku už definitivně rozesmálo. 4) Ve výčtu žánrů mi chybí "Komedie", protože tou je Skyfall především.

plakát

Souboj Titánů (2010) 

Nenáročná oddechovka. Neurazí, ale ani nenadchne. Trošku zamrzí peníze za lístek na 3D. Za moc peněz, málo muziky. 60%

plakát

Pevné pouto (2009) 

Připájím se k POMO s otázkou: "Čo do pekla chcel týmto zmäteným filmom jeho autor povedať??" Do kina jsme šli s očekáváním netradičního thrilleru – možná dramatu. Ale co bylo tohle? Na celém filmu jsou podle mě pouze dvě světlá místa (na 135 minut – ukrutně málo) : 1) vpád babičky (Susan Sarandon) do rodiny (i když přiznejme si, že její výstupy by se víc hodili do nějakého sitcomu) 2) naprosto klasická, strukturou tisíckrát obehraná a v mnohých filmech viděná, ale přesto srdce kvalitně rozbušující scéna - sestra Susie v domě vraha. Jinak plácání barevným klackem do ještě barevnější hladiny. Dokonce i velmi povedená snaha o vystupňování dramatičnosti v závěru, kdy jsem při pohledu na hodinky už patřičně pochybovačně čekal na vyvrcholení v podobě jakékoliv myšlenky, smyslu, cíle, je zakončená pouhým plivnutím na diváka (kamuflovaným za prvně-poslední polibek). A finále kdy už tak dost poplivaný divák dostane ještě pořádně ledově-rampouchovou sprchu v podobě trapně znásilněné spravedlnosti (ve stylu - máme 3 minuty do konce a musíme přece ještě potrestat zlo) bylo poslední kapkou, která mě donutila pohledět do očí mojí spolutrpitelkyně na vedlejším sedadle a říct – tak to si už snad tvůrci dělají pr…

plakát

Sbohem, baby (2007) 

Ale no to snad nemyslíte vážně... Tohle pouze mohlo být vynikající krimi. Mělo to solidní motiv, zápletku, příběh, na kterém se dalo stavět. Do poloviny vrcholně nezáživné a nepropojené "pátrání", které nedává divákovi šanci sledovat nelogické a nenavazující kroky. Když už se chce člověku spát, tak nastane zlom (který přinese spíš náhoda než předchozí děj). Příběh se stává předvídatelný, lineárně směřující pouze k jednomu jedinému závěru, kterého se divák toužebně očekávající jakýkoliv náznak nečekaného rozuzlení zklamaně dočká (nutno podotknout, že ve scéně, která mohla být tak o polovinu kratší). Přetlak prázdných rozhovorů, klišé. Nemile mě překvapil i Morgan Freeman. Jedna hvězda za atmosféru a vykreslení prostředí a druhá za Edu Harrise (po shlédnutí Shift+delete a rychle zapomenout).

plakát

Teletubbies (1997) (seriál) 

Jeden z nejlepších seriálů pro nejmenší děti (a pouze pro ně). Seriál plný barev, úsměvů, vítání a loučení, objímání se... Pohledem dospělého člověk - vrchol absurdity. Pohledem 4-letého dítěte - nádherná podívaná s úsměvem na tváři. Pohledem pedagoga - dobře vypadající a chutný psychologicko-spoločenský sunar. Hodnocení za ty, pro které byl tento seriál vytvořen (100%).

plakát

Simplemente María (1989) (seriál) 

Hvězdička za seriál, který byl vlastně první telenovelou vysílanou u nás a tím dal námět spoustě povedených parodií. Jeden veliký odpad za STV, která nakoupila jenom 52 dílů. Závěrečná část, která končila ukázkami "co bude příště"....dneska se nad tím pousměju, ale v tom momentu měla většina republiky chuť vyrazit do Mlynské doliny s cepínem, loučemi a vidlemi...

plakát

LazyTown (2004) (seriál) 

Silně výchovně působící seriál pro děti, ve kterém je zlo (zastupované pouze škodolibostí) potrestáno nenásilnou formou (většinou zesměšněním). Vítězem je Sportakus - symbol dobra, heroizmu, zdraví, sportovního ducha. Děti potřebují vzory, které můžou napodobňovat. Těžko začnou střílet pavučiny z ruky, nebo se měnit v roboty. Lazy Town je zajímavou alternativou k agresivním seriálům pro děti. S podmanivou barevnou a hudební slupkou děti "konzumují" i základy zdravé výživy a pobízení k sportu.