Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krátkometrážní

Recenze (122)

plakát

Dark Night of the Scarecrow (1981) (TV film) 

Ke zhlédnutí tohoto filmu mě navnadily nadšené komentáře a docela vysoké hodnocení. Bohužel moje očekávání vyšlo absolutně na prázdno. Když se nad tím hodně zamyslím, tak asi nejlepší na filmu je to očekávání něčeho, co vůbec vlastně nedorazí. Všechny postavy jsou krajně nesympatické a doslova debilní. Atmosféra funguje jen v individuálních momentech. Vraždění je bráno velice okrajově a na nějakou tu krev nebo gore asi nemáme (jako diváci) nárok. Dark Night of the Scarecrow je velice slabá záležitost (s porovnáním ostatních filmů z roku 1981).

plakát

Death Ship (1980) 

Pominu svoji vášnivou náklonnost hororům z osmdesátých let a přiznám, že dosledovat tento film stálo mnoho (mého) úsilí. Oceňuji dobrý začátek, vzhled lodi i herecké obsazení, ale jakmile se děj přesune do vnitřku lodi, nastává nekonečná nuda. Bloudění po chodbách, místnostech a strojovnách není zkrátka to, co vyhledávám. Nacistická problematika nebyla pečlivě využita. Díky tomu George Kennedy nedostal velký prostor, aby ukázal svoji hereckou kvalitu. Šťastný konec jsem předvídal už na začátku, tudíž žádné nečekané překvapení na konec. Death ship bych zařadil jako slabší průměr.

plakát

Krváček (1990) 

Velice zajímavá a průměrně krvavá záležitost. Emmanuelle Escourrou určitě není žádna stydlivka, protože nám za celý film ukáže nejen své tělo. Děj filmu je velice jednoduchý a občasné zmatkování hlavní postavy je (ke konci) značně otravné. Dialogy mezi matkou a nenarozeným monstrem docela pobaví. Gore efekty splňují mírný nadprůměr, ale musíme si počkat na konec filmu, kde vražd vrchovatě přibývá. Velké zklamání přišlo nakonec, protože vzhled monstra zabil veškerou moji fantazii. Chapadýlka a velké oči prostě nehodlám akceptovat za nějaký projev tvůrčího přístupu ve speciálních efektech. O konci mohu jen spekulovat, protože po tolika vraždách (pro záchranu monstra) to hlavní hrdinka vyřeší dosti zvláštním způsobem. Tento (mírně) nadprůměrný film doporučuju jen díky kvalitním gore chuťovkám.

plakát

Cabin Fever 2 (2009) 

Předem bych chtěl říct, že se řadím mezi fanoušky prvního dílu. Na tento druhý díl jsem se nějak zvláště netěšil, protože to už nerežíroval můj oblíbenec – Eli Roth. Nakonec tomuto druhému dílu byla dána velká šance, ale po zhlédnutí už mám jasno. Ti West velice zklamal. Jeho minulé dva počiny (House of the Devil, The Roost) nastavily laťku trochu výš. Herecké obsazení absolutně selhalo. Až teda na malé cameo Ridera Stronga z jedničky. Filmu uškodil přesun ze samoty do školy, kde se z filmu stává trapná teenagerská komedie. Jediné plus vidím v použití více krve, nechutností a průměrných gore efektů. Ale i tak nemůže toto pokračování konkurovat skvělé jedničce. Ty animace na začátku docela ušly. Ten nápad ovšem už byl využit ve starších filmech.

plakát

Obchoďák smrti (1986) 

Pár cákanců krve, nějaká ta rozbitá výloha a spousta praštěných dialogů. Roboti určení k ochraně vybavení obchodu zešílí a začnou vraždit zaměstnance. Vzhled robotů na rok 1986 nevypadá zle, ale ke konci jsou ty nekonečné pohledy (na ty roboty) dosti únavné a otravné. Typické herecké obsazení opět vystihuje nízký rozpočet a svou debilitou snižuje kvalitu - už tak průměrného filmu. Nějaké to gore ani nestojí za řeč. Jediný povedený kousek v této problematice bude asi ta ustřelená hlava. Chopping Mall bych zařadil mezi slabší průměr.

plakát

Zmrtvýchvstání (1991) 

Resurrected je parádní záležitost, která naprosto předčila veškeré očekávání. Dan O'Bannon nebyl jen zručný scénárista (Alien), ale i vynikající režisér. Jako jasný důkaz O'Bannonova talentu postačí jeho debut – Return of the living dead (1985), který se právem stal kultem. Naposledy se na režisérskou stoličku posadil při realizaci filmu – Resurrected (Zmrvýchvstalý). Jedná se o ponurý film, jehož děj už byl zde nastíněn. Za nejpovedenější část filmu považuju průzkum podzemí, kde účastníci potkají nejedno bizardní monstrum. Právě tyto speciální efekty s kombinací osvětlení, kamery a výpravy zaručí nezapomenutelný zážitek. Resurrected mě dokázal natolik vtáhnout do sebe, že jsem pomalu cítil něco……….co by se dalo nazvat jako zápach rozkládajících se těl. Plné hodnocení nedávám za poněkud pomalejší rozjezd.

plakát

Chramst! (1989) 

S tímto filmem mám trochu problém. Nemám nic proti jistému tipu hororu, kde se experimentuje s nějakýma geneticko-hormono sračičkama. Následně se (tradičně) něco zvrtne….. a je tu problém. V tomto filmu to jsou krysy, které rychle rostou a mají zvýšenou agresivitu. Film určitě nevládl velkým rozpočtem, protože umělost (všeho) nás doprovází až do konce. Nečekejte detailní záběry na zmutovaná monstra, protože se kamera vice zaměřovala na MIKROFON. Z mikrofonové záležitosti jsem byl opravdu v šoku. Nepamatuju se, že bych někdy viděl film, kde by se tolikrát mikrofon objevil v odrazu něčeho nebo přímo v záběru. Je to vážně neskutečné a praští to do očí i ty, co nejsou zatížení na detaily. Food of the Gods je lehce podprůměrný film, který stačí (v mém případě) vidět jen jednou.

plakát

Jeepers Creepers (2001) 

Tento film se stal velkým zklamáním. Už v půlce filmu jsem si přál, aby to skončilo. Opravdu neznám důvod místního nadhodnocení. Už jsem viděl horší a tupější filmy, ale v tomto případě nedovedu vysvětlit důvod mého nezájmu. Snad ta směšná vizáž hlavního hajzla, který z (nepochopitelně trapných) důvodů pronásleduje dvě nesympatické osoby. Ty dvě hvězdičky dávám za vzhled toho sklepení. Nestává se často, abych film označil za absolutní nudu.

plakát

The 100 Scariest Movie Moments (2004) (seriál) 

The 100 Scariest Movie Moments je velice zajímavý dokument. O nejbizardnějších scénách z hororových filmů vyprávějí legendární režiséři (např: G. A. Romero, E. Roth, T. Hooper, J. Carpenter) nebo herci (např: B. Campbell ) a různé další osobnosti, scénáristé, maskéři, hudebníci, kameramané, hosti. Tento dokument jsem našel na youtube a kdo trochu zvládá angličtinu…..:-)…. tak si ho určitě vychutná stejně jako já. Většinu zmíněných filmů jsem měl tu čest vidět a velice mě potěšilo, že mezi nimi byly i dvě díla od mého oblíbence – Lucia Fulciho.

plakát

Kanibal! Muzikál (1993) 

„Zbylo kus Swana, chci se nasnídat“ Tento film má sice z hororem pramálo společného, ale musím říct, že jsem se už dlouho tak nenasmál. Poloamatérsky natočený film je přeplněn srandovními hláškami a chytlavými písněmi. Občas mám takové období, že si film pustím i třikrát za sebou. Za nejlepší scény považuji - jak Swan staví sněhuláka a pojídání Swana. Tento film rozhodně doporučuju.