tnp101

Češi mají možná své The Room. Technicky úplně divný film. Trhané pohyby postav připomínající lagování u online hry, ozvučení i střih úplně mimo, zahuhňané nesedící post-synchrony, klepající se statická kamera (nebo možná telefon) s náhodným ostřením a postprodukčním digitálním zoomovaním tak očividným, že se rozlišení obrazu mezi střihy subjektivně desetinásobně snižuje, k tomu například lahůdky jako noční scény točené za plně pražícího slunce a vůbec je obraz tak uhlazený, že všichni vypadají jako voskové figuríny. Pískové přechody mezi scénami, jehož autor je v úvodních titulcích jmenován mezi prvními, jsou sice hezké, ale v kontextu filmu spíše takové další wtf a slouží v podstatě jen jako levné odvyprávění potenciálně nákladných scén. Naopak bylo životně důležité vyrobit pět minut zbytečných scén s vypravěčkou, které jsou tvořeny zhruba dvaceti vteřinami opakujících se záběrů, kde Vondráčková náhodně otevírá ústa ... "Zbytek monologů nám odříká Lucka přes telefon. Mám takovou aplikaci, co ti nahraje hovor do empétrojky, dobrý ne? A my to v tom našem filmu sestřiháme tak, že to vůbec nebude poznat." "Hej, hustý.", odvětila režisérka Martina Adamcová, alias Tina Adams... Celé je to zkrátka rozbité a drží pohromadě silou vůle a místy jsem čekal, že se z toho nakonec vyklube porno a všechno se tím vysvětlí. Film si netroufám normálnímu divákovi doporučit, ale já jsem se u téhle tragédie hrozně bavil. Víc jak hvězdu ovšem z morálního hlediska nedám. Fun fact: Věděli jste, že princeznu hraje Miley Cyrus? Fun fact #2: Ten jeden hrášek ve filmu sponzoruje Bonduelle. Ne, fakt :)

Doslova hodiny před premiérou týmovky Deadpoola s Wolverinem mě mé OCD konečně donutilo vytáhnout ze skříně disk Logana, na který se práší od chvíle, kdy jsem jej roku 2017 vybalil. I když mám takových příběhů doslova stovky, konkrétně u Logana jsem vzhledem k obecné divácké adoraci pociťoval, jako u většiny filmů vynášených do nebes, velký tlak ve smyslu „zhlédnout film v co nejlepším rozpoložení“ a proto jsem jej doteď neviděl. K mému velkému zklamání přiznávám, že jsem to zrovna u Logana nemusel tolik dramatizovat. Film je "atraktivně hnusný", vyobrazení roku 2029 stále působí uvěřitelně, je točen ve skutečných lokacích a herci dobře hrají. Že by mě však kombinace toho všeho emocionálně dostala si můžu tak maximálně namlouvat. Sice to není nejpříjemnější pocit, ale Loganovi se pomalu ale jistě blíží desáté výročí od premiéry a to, co jej dělalo v předchozí dekádě svěžím, nevídaným „erkovým“ komiksovým filmem mezi stále majoritně přebarvičkovanou konkurencí, dnes už takové terno není. Jako dospělácký komiksový film fajnový standard, jako pomyslná rozlučka s Wolverinem dnes už pasé a jako izolované dílo slabé drama (nechápu nominaci na Oscara za scénář).

I v dnešní různorodější době v tuzemsku stále neobvyklý pokus o žánrovku, která ale svůj potenciál naplňuje tak maximálně slušnou technickou stránkou a citelným nadšením někoho, či pár lidí ze štábu. Co se týče scénáře, je mi jasné, že je to schválně tak blbé, ale zároveň tu absolutně selhává komedie a tempo, i když u druhého jmenovaného je jasnou příčinou fakt, že děj (nebo spíš myšlenka) se dá shrnout do jednoho krátkého souvětí. Herci jsou buď znudění, nepříjemně přehrávají nebo Prachař. Tohle se prostě nepovedlo. Měl jsem problém tuhle nudu dokoukat. 30%

Říkat tomuhle film se dá ospravedlnit možná tak stopáží a širokoúhlým kino formátem obrazu, ale jinak je to sr*čková televizní záležitost jako řemen. I když nemohu říci, že bych „film“ protrpěl - jednoduchost a naivita je místy zkaženě zábavná a jde cítit, že herci byli na place uvolnění, z principu jde o totální žumpu, která má investorům vydělat prachy a o nějakém umění by se nedalo hovořit, ani kdyby se tu Evička promenádovala nahá. Furt se v našich končinách ale točí i o dost horší věci. 30%

I když jde formálně o moderní filmový dokument, co nic zásadního nepostrádá, inspirace u režiséra Asifa Kapadia je tak očividná, že jsem ho nějak nemohl brát vážně. Ani trochu nepochybuji, že Whitney zpívala od srdce, ale osoby, které ji obklopovali a jsou takřka do jednoho účastníky dokumentu, tak vůbec nepůsobí. Paradoxně mi byl z mluvících hlav nejsympatičtější Whitneynin bývalý manžel, na kterého hází ostatní nejvíce špíny (ale neomlouvám ho), její nejbližší kamarádka Robyn tu pro jistotu není vůbec. Výsledkem je podivné "oslavné" melodrama s až bulvárními prvky, které je sice nepopiratelně informativní, ale kterému se nešikovně vede vyobrazit rodinu Houstonů v tom nejhorším světle. Nejsem si jistý, zda by toto Whitney schvalovala. 60%

Takové nic, co se snaží být vším. Kdo si v tom bude chtít něco najít, najde to, ale přičinění tvůrců je v tomto ohledu minimální. 50%

Vizuálně hezky zpracovaný animák pouze pro menší děti, s tuctovou zápletkou a ne moc vtipným, ale na druhou stranu nenásilným humorem. Zvlášť v dnešní době také oceňuji, že měli tvůrci koule na to, nesnažit se na sílu poučovat o ekologii, genderech a rasismu. 50%

V době vzniku, kdy byla Britney na vrcholu popularity, ty odpady chápu. Po dvaceti letech je to asi ještě víc blbé, ale nejsem zhnusen ani otráven. Spíš jsem se dost nasmál ... 40%

Asi je to tvůrčí záměr, ale tón, kterým jsou epizody podány, je tak bezemoční a minimalistický, že mám při zpětném ohlédnutí pocit, jako kdybych půlku seriálu prospal. Zaobíraná témata vyobrazují problémy jakoby ze života běžných mladých lidí, ale výsledný „mesidž“ je ve většině případů dětinsky naivní. Namísto terapie představuje pro diváka spíše mírnou depresi. 50%

Nebylo by na škodu ubrat nohu z plynu (hodně). Barbie má plno skvělých momentů, ale jako celek ji podrývá neustálá potřeba vyjadřovat se ke všemu, filozoficky a uvědoměle, ale zároveň očividně v mantinelech. Nejsou to myšlenky hloupé, ale jsou koncipované pro diváka s délkou soustředění 10 sekund. Film se jinými slovy snaží, aby divák nemusel moc přemýšlet, ale přesto u něj rychlými dialogy s cizími slovy vytvářel dojem chytrého meta díla s přesahem. Výsledek je tak překombinovaný, že děj nemá žádnou konkrétní myšlenku ani směr a nadměrně často jsem se kvůli tomu nudil. Vzhledem k mánii, jakou film rozpoutal, tvůrci a studio (a algoritmus) ví, co dělají, ale já v Barbie hodnotné a nadčasové dílo, nevidím. A ani po zhlédnutí nevím, komu je určeno. 60% pozn.: Druhá projekce v roli pasivního (spolu)diváka dopadla lépe. Zpětně jsem docenil konkrétní aspekty, které při první projekci prošuměly nebo jsem je prostě nepobral, a i když to nemám ve zvyku, musím vyzdvyhnout povedený český dabing. 70%