Zuzitto

Originalita, dokonalost a pohlazení na duši. Již od prvního zhlédnutí před lety, jsem se díky této skvěle provedené práci mého oblíbeného režiséra Roberta Zemeckiseho stala „filmovým maniakem“. Je těžké o tom napsat něco, co už nebylo vyřčeno přede mnou. Film především stojí na neobyčejně dokonalém výkonu Toma Hankse, který se mi, jakožto prostý, ale přesto tak lidský mládenec Forrest Gump dostal do paměti. Celý příběh nemá nikde hluchá a slabší místa a to nemluvím o perfektním soundtracku, který ho doprovází. Tento film je u mě číslo 1 a tím také zůstane – jak po herecké stránce, režii, hudbě tak i nekonkurenčnímu scénáři.

Nikdy jsem na filmy z vězeňského prostředí moc nebyla. Ale po zhlédnutí tohoto snímku jsem svůj názor poněkud přehodnotila. Po celý film jsem jen tiše seděla a ani se nehnula. Doslova mě dostal. Má to hodně emoční charakter: utrpení, ztrátu, píli a hlavně velkou naději. Klobouk dolů před hereckými výkony Tima Robbinsna a Morgana Freemana, kterých si i díky této práci ještě více, jako herce s velkým H, vážím.

Jedním slovem KOUZELNÉ. Tim Burton a jeho široká fantazie nikdy nezklame. Když jsem se na film dodívala, tak rozhodně u mě a v mé mysli neskončil. Ještě dlouho potom jsem nemyslela na nic jiného. A tak to má u výborného filmu podle mě být. Geniální příběh o příběhu. Zkrátka „burtonovský svět“ mě nikdy neomrzí.

Od filmu jsem ze začátku moc neočekávala. Myslela jsem si, že to bude další „romanťárna“ u které si pouze zkrátím odpoledne. Ale tomu tak nebylo. Už od začátku snímku jsem se ponořila do lidských osudů a příběhů všech z obsazených herců. Velice pěkně ukázané různé podoby lásky v různém období věku. U filmu jsem se smála, ale i ta slza ukápla. Láska nebeská rozhodně není pouze záležitostí vánočních svátků, ale také (jak jsem se sama přesvědčila) příjemně a mile strávené chvíle během jakéhokoli období a jakýchkoli podmínek.