Rattlehead

Není to vůbec špatný film, ale očekával jsem - vzhledem k vysokému hodnocení - více. Největším problémem bude možná režisér (pro mě absolutně neznámý). Natočit tenhle film třeba B. Wilder, H. Hawks nebo W. Wyler, bylo by to určitě o třídu lepší.

Možná vůbec nejlepší anglický film Alfreda Hitchcocka. Napětí od začátku až do konce, a samozřejmě nemůže chybět milostný motiv. Je skutečně dojemné sledovat, jak se hlavní hrdinka mění od svého prvního výstupu ve vlaku ze zahořklé staré panny do velmi přitažlivé dívky...

Další z nekonečné řady kvalitních Hitchcockovo filmů. Začíná jako komedie, pokračuje pátráním po ztracené dámě ve vlaku, poté dojde i na přestřelku, a samozřejmě nechybí milostný motiv - muž si postupně získává srdce ženy, která ho z počátku nesnáší. Napoprvé jsem byl trochu zmaten, ale při druhém shlédnutí už se mi film moc líbil. A to ho mám nahraný z německé televize, takže spoustě dialogů vůbec nerozumím...

Na tento film jsem se hodně těšil, ale nakonec jsem trochu zklamán. Samozřejmě jsem nečekal, že by se mohlo jednat o druhé Vertigo, ale myslím, že třeba Dvojník (další Hitchcockovská pocta) je o třídu lepší film. Na druhou stranu je Posedlost pořád velmi solidním filmem. Nejlepší jsou scény, kdy hlavní postava potkává ve Florencii dívku, která je tak podobná jeho zesnulé manželce, a pomalu se s ní seznamuje. Naopak finále filmu mě hodně zklamalo.

Kdo dá tomuto snímku odpad, nemá v sobě lásku k filmům. Což mě u zdejších popcornových expertů vůbec nepřekvapuje. Běžte se vycpat s vaší kritikou mizerných kulis a hereckých výkonů, tohle mě na filmech vůbec nezajímá. Důležité je, jak na mě film zapůsobí, a tento na mě zapůsobil velmi solidně. Béčkové filmy pro mě prostě mají určitou přitažlivost, kterou naopak postrádají ty současné úchylárny a velkorozpočtové snímky, které působí jako hovno zabalené ve zlatém papíře. Pište si, co chcete, ale já bych pro titul "nejhorší film všech dob" našel daleko vhodnější adepty i ve zdejším žebříčku 300 nejlepších snímků. Oceňuji ono Woodovo nadšení a lásku k filmům a samozřejmě také poselství, že lidstvo je schopno zničit celý vesmír.

Moc krásný film. Hlavně postava pana Zátureckého opravdu nemá chybu a vždy mě rozesměje. Vedle scény v hospodě bych vyzdvihnul scénu, kdy dívka předstírá za zataženou roletou před zvídavou sousedkou díky hře stínů milostný akt muže a ženy, přestože je v místnosti sama. Pan Bočan je jistě velmi schopný režisér, nemůžu se zbavit dojmu, že svůj talent od sedmdesátých let dost promrhal.

Na svou dobu hodně povedená komedie. Je pravda, že Muži v ofsajdu jsou z komediálního hlediska o třídu lepší, ale z toho filmového je rozhodně lepší Načeradec, král kibiců. Některé scény jsou opravdu povedené, u jiných ale jakoby scénárista vařil z vody. Hodně zajímavá je snová scénka, a rovněž některé pohyby kamery jsou na naši tehdejší kinematografii hodně nadprůměrné, a svědčí o režisérově osobnosti. Vrcholem budiž scénka, kdy bez jakéhokoliv slova vidíme domlouvající se milence a bedlivě pozorujícího Huga Haase (Alfred Hitchcock by měl radost). Přesně tohle je u mě film - vyprávění pomocí obrazů, a ne pomocí slov.

Nemile mě překvapuje velmi nízké hodnocení tohoto filmu. I když chápu, že pro běžného konzumenta je tento snímek asi nepochopitelný. Pro mě je to ale rozhodně jeden z mála opravdu zajímavých filmů poslední doby.

I tento snímek má svoje kouzlo, i když je zřejmé, že u Kurosawy platí za jeden z těch slabších. Nadprůměrné hodnocení si každopádně zaslouží. Je zřejmé, že pro Japonce je téma atomové bomby stále silné. Ještě lépe se s tímto tématem vypořádal K. Šindó ve snímku Děti Hirošimy.

Dlouho jsem váhal mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale k maximálnímu hodnocení mi přeci jen něco chybí. Taky mi vadí Humprey Bogart v roli hlavního zloducha - ne že by hrál špatně, ale Humprey je pro mě ztělesněním kladného hollywoodského hrdiny - to je jako kdyby v českém filmu hrál vraha Oldřich Nový. P. S. Opravdu nechápu, proč takovéto filmy (které jsou kvalitní a navíc si přímo říkají o noční vysílání) běží na ČT zásadně ve všední den v dopoledních hodinách. O pátečních a sobotních večerech nás pak naše veřejnoprávní televize krmí neskutečnými slátaninami (které by se spíše hodily na zaplácnutí dopoledních vysílání).