rottik-cb

Krajina ještě jakž takž, i když bylo jasně vidět, že je tam jen proto, aby se líbila. Postava Jarmily mě iritovala celou dobu, tvůrci asi moc dobře věděli, proč tu slepičku nenechají říct za celý film ani slovo (!). Hudba SL se mi líbila, ale do filmu neseděla (lépe bych udělala, kdybych si pustila CD a do kina nevyrazila). Poslední půlhodinu jsem se už jen pochechtávala, při scéně pod sukní jsem nevěřila vlastním očím… Vilémovi jsem jeho srdcervoucí vyznání fakt nevěřila a ani Tříska v roli kata to tentokrát nezachránil. S Kyticí se to srovnat nedá (i když z té jsme také nebyla nadšená) a s knižní předlohou (jakkoli je mi Mácha nesympatický) už vůbec. Dodatek: Z kina jsme s kamarádkou odcházely znechucené. O to víc se nám nechtělo věřit, když jsme v předsálí zaslechly paní ve středních letech, která ihned po promítání nadšeně komusi volala (pravděpodobně dceři) a se slzami v očích (fakt!) se nad filmem rozplývala a vřele ho doporučovala :O. Nj, asi je to tak, jak vždycky říká moje maminka: „Každé zboží má svého kupce.“

„Budete řídit.“ „Ale já jsem postřelený.“ „To jsou všichni…“ Tak tohle mě vážně dostalo. Sice by se mi to asi líbilo víc, kdyby tam nebyla ta přílepka „podle skutečných událostí“, ale válečné filmy se člověku nelíbí, tak to prostě je. Už dlouho jsem žádný neviděla a trochu jsem pozapomněla, jak hrozné to je… Všechno se ve mně vzpírá, těžko vyjádřit pocity, na člověka padne děsná bezmoc. Tolik smrti- a tak zbytečně! Válečná operace se věru nepovedla, o filmu se ale naštěstí dá říct pravý opak. Samozřejmě musím vyzdvihnout brilantní režii a perfektní kameru Ridleyho Scotta (na rozdíl od mnoha jiných si myslím, že do svých filmů dokáže vložit emoce- jen ne ty prvoplánové), úderný střih, čistý zvuk a dokonale pasující hudbu Hanse Zimmera. Začátek filmu je pomalejší, ale pak to přijde… Akce střídá akci, nábojnice padají efektně k zemi, Somálec v arafatu cosi nenávistně křičí. 2 a půl hodiny utečou jako nic a člověk to DOOPRAVDY prožije naplno. Přiznávám se, v těch všech postavách jsem se poněkud ztrácela (asi to bude tím sestřihem). Filmu to ale paradoxně nijak zvlášť neubližuje. Optika filmu je pochopitelně zaměřena na ztráty na americké straně, nicméně každý pochopí, že bolest a oběti jsou i na straně druhé. To mě přivádí k otázce, kterou vznáším do pléna- vážně si myslíte, že tenhle film může někoho motivovat, aby šel do války? Po tom, co viděl, jak mladí kluci přicházejí o iluze, končetiny, kamarády a dokonce životy, jak jsou poznamenaní do konce jejich dnů? Výborný film, nevhodný jen pro radikální antiamerikanisty ;)

„Nejsem moc chytrej, ale vím, co je to láska.“ Žádnému jinému filmu bych množství tak nepravděpodobných náhod neodpustila, ale Forrest je Forrest… Celý snímek je o něm, vývoj dějin nebo třeba módy je tu zachycen jen tak mimochodem. Perfektní jsou i výkony Forrestovy matky v podání Sally Field a poručíka Dana alias Garyho Sinisese. Filmu by neuškodila trochu kratší stopáž, ale nuda nehrozí. Soundtrack nemá chybu. Neuvěřitelný je už začátek filmu, kdy Forrest vysvětluje černošce, že příslušníci Ku- Klux- Klanu se převlékali do kápí, „protože je to asi bavilo“… PS Dostalo mě, že poručík Dan si našel coby snoubenku Asiatku. Tomu se říká dospět :). Osobní poznámka: nevěřte všemu, co vidíte. Co myslíte, jak dlouho by trvalo, než by troubu a milionáře Forresta (pro mnohé ženy ideální kombinace ;) ) sbalila nějaká empatická zachránkyně? :) Dlouho mi trvalo, než jsem se k Forrestovi donutila (můj skoro 500. film). Nebála jsem se, že se mi to nebude líbit, ale že celý film probrečím. A taky že jo. Kupodivu zůstal krásně smutný pocit a lehký údiv- to je ve společnosti skutečně tolik outsiderů, že se s Forrestem každý ztotožňuje? ;) 76. ze 1001

Rozhovor u žentouru: „A za co jsi tady ty?“ „Král mi dal vybrat: buď si vezmu donu Chuanu, nebo půjdu do otroctví. A tak jsem tady.“ :) Přestože Louis de Funès nepatří mezi moje oblíbené herce, tenhle film se mu opravdu povedl, jedním slovem zde září. Pošetilost mocných je komedie jak má být: člověk se občas lehce usmívá, ale většinu času hýká smíchy :D.

„Jsi jedovatej nebo jenom děláš ramena?“ „Kdybych dlouho nemluvil, tak jsem vypad (z auta).“ Jediné dva momenty, kdy jsem se usmála, což je podle mě na rodinnou komedii velmi slabý výsledek. Už po 20 minutách je to jasné- nuda. Dabing se vyloženě nepovedl, příběh je slaboučký, postavy nijaké- nic vás nenutí držet Kukymu (nebo komukoli jinému) palce. Námět není tak zlý, sem tam se najde i dobrý nápad (např. lesní vozítka), ale celkové zpracování nestojí za nic. Moje největší filmové zklamání za hodně velkou dobu.

Perfektní film. Ten pocit totální beznaděje, hluboké skepse a nezměnitelného osudu ve vás zůstane ještě hodně dlouho… Doporučuji ke zvážení vedoucím kurzů pozitivního myšlení :D

Nejlepší možnost, jak může dopadnout setkání s neznámým filmem... Byla jsem nadšená! Trochu šokovaná, zhnusená, ale hlavně naprosto unešená. Hlavně tedy pojetím scény, jaké jsem ještě ve filmu neviděla, příběhem a zápletkou, civilní Nicol Kidman a také tím koncem.. Celková nálada a atmosfétra filmu byla děsivě podmanivá, a Dogville se- i se svým režisérem- katapultoval do mojí TOP 10. Jen škoda, že o tomto filmu se obecně moc neví...

Pro někoho nuda, pro mě mistrně odvedený kus filmařiny… Bohužel Dogville bylo lepší, to se zapřít nedá. Nicole je podle mě nenahraditelná, Bryce Dallas Howard mi přišla (alespoň co můžu že svého ženského úhlu pohledu posoudit) hrozně asexuální, a i nosný příběh se mi v „prvním díle“ líbil víc.. Nebo že bych od toho po totálním nadšení z Dogville čekala až moc? Možná. Každopádně stejně za 5, protože když to srovnám s ostatními „čtyřhvězdičkovými“ filmy, tohle je prostě víc…

Přímo se nabízí to říct, tento film není žádný zázrak… Nelze mu upřít snahu a nadšení, to v žádném případě, a hlavního hrdinu v podání Paola Stroppy taky režisér nemohl vybrat lépe- je to pěkný kluk s neuvěřitelnýma očima, kterému „sežereme“ všechno… Začátek (titulky i velmi rychlé shrnutí Totova života) výborný, konec jedno velké utrpení, bez kouzel by to vyznělo daleko lépe. Nevím, nevím, mě tenhle snímek spíš než optimismem naplnil bezbřehým úžasem nad lidskou naivitou a hloupostí (dokud ropa náhodou nechytne, nepoznají ji od vody??) I když přihlédneme k době, pořád tak max. 3 hvězdy.

Tak tenhle film mi „sedl“ naprosto mimořádně… Oba hlavní hrdiny jsem do dvou minut milovala, prostředí- jak exteriéry, tak interiéry- bylo sice skromné, ale kouzelné, a ty dialogy… Navíc se mi moc líbily „dobové“ vsuvky, sice jsem občas nevěděla, k čemu se daný obrázek vztahuje, ale o to víc jsem se radovala, když jsem něco poznala :) Konec byl taky moc pěkný, celé takové ze života… Jediné, co se dá filmu vytknout, je šablonovitost postav. Nikdo se kompletně nezmění každých 5 let, teda někdo asi jo, ale tohle mi přišlo moc. A jak už mnoho lidí psalo, dojem spíš divadelní, než filmový. Objektivně je to film čtyřhvězdičkový, ale koho zajímá objektivita?