rottik-cb

Vizuálně strhující podívaná. Propagandistický kýč. Oba názorové proudy mají pravdu, já se ale kloním spíše k tomu prvnímu. Proč? V tomto filmu se sešlo hned několik faktorů, proč ho mám ráda. A) na asijské filmy trpím, líbí se mi jejich vize světa, barvy, obrazy, kompozice. B) choreografie mi přijde úchvatná (a to je ještě slabé slovo) a létání mi vůbec nevadí :) C) režisér Yimou Zhang patří mezi ty, které vyhledávám- a to kvůli filmům Nikdo nesmí chybět, Klan létajících dýk, Kletba zlatého květu. D) herečka Ziyi Zhang je moje nejoblíbenější asijská herečka, a jedna z nej vůbec. E) nezapomenutelné scény- odrážení šípů, boj ve stromech, police, harakiri, a jedna, které soukromě říkám jehelníček :) Stále ale ve filmu vidím formální nedokonalosti, které mi brání dát 5*. Každopádně výborný film.

Viděno v době, kdy jsem neměla ponětí, kdo to je Godard a co znamenal/ znamená pro světovou kinematografii- a to je jedině dobře, protože jsem nebyla ovlivněna všemi těmi „génii“ a „novátory“. Přesto jsem tušila, že sleduji dílko výjimečné kvality, zpracování i hereckých výkonů (mladičký Belmondo, překrásná Seberg s laníma očima). Film je otevřenou kritikou maloměšťáků, řeší problém identity a zařazení do společnosti. Na svou dobu má překvapivě rychlý střih a perfektní kameru, doprovázen je příjemným jazzem. Nice. 89. ze 1001

S experimentátorem Godardem jsem začala u celkem stravitelného U konce s dechem a trochu jsem se obávala, jestli mě těžká intelektuálština Bláznivého Petříčka nebude nudit. Bála jsem se zbytečně. Ne, film rozhodně není pro každého (kdo třeba ve filmech upřednostňuje příběh, ať se mu obloukem vyhne). A taky na něj musíte mít tu správnou náladu. Já ji naštěstí měla a Petříček mě pobavil. Už jen to množství asociací, citátů a nejrůznějších odkazů! A to vůbec nemluvím o novátorském výtvarném zpracování, ze kterého dýchá smysl pro detail a krásu. Film nabídne Jeana-Paula Belmonda v pro něj sice atypické, ale o to zajímavější roli, i řadu zapamatovatelných scén. Např. scéna „Komu to říkáš?“ „Divákům“; děsivá scéna na večírku, kde se postavy vzájemně vůbec neposlouchají a jen odříkávají reklamy; finální sebevražda. Snímek zobrazujeme lásku přesně tak, jak podle mě NEMÁ vypadat a v mnoha ohledech mi připomněl geniální film Bonnie a Clyde, který je ale o dva roky mladší. Poučení z filmu: Člověk nemá pořád čekat, až se něco stane, ale má si užívat to, co je teď. Jo, a ty bílé šaty chci! :) Poznámka k některým komentářům: Zkuste občas někdy pěkně starosvětsky zavítat do kina, místo toho, abyste se na filmy, jako je tento, dívali s dabingem na notebooku.. V originále na velkém plátně je to úplně jiný zážitek, to vám garantuji ;) 88. ze 1001

Realisticky natočený snímek s výborným Robertem de Nirem. Sonda do světa lidí, pro něž je natolik normální krást a zabíjet, že se nad tím ani nepozastavují. Zato se vysmívají poctivcům, kteří dřou pro pár pětek, které jim nakonec stejně seberou, protože jsou silnější. Propracovaný příběh o tom, jak nám práce likviduje vztahy a že i nejlepší kamarád může zradit. Tento film má vynikající režii, kameru, střih i scénář a velkou výhodu v nálepce „podle skutečných událostí“. Dost mi to připomnělo Kokain z roku 2001, a to nejen dějovou linkou s drogami. Pro mě osobně objev Joea Pesciho, který mě pravděpodobně bude strašit ve snech :). Skvělý film. 87. ze 1001

První film, u kterého jsem vážně uvažovala, že odejdu z kina. Bylo to tak ošklivé, vulgární, nechutné! Nicméně síla zážitku mě opět přišpendlila k sedačce. Námět dobrý, zpracování skvělé, herecké výkony úchvatné. Znalci von Triera jistě odhalí nespočet symbolů, motiv silné ženy a do extrému pokroucených lidských vztahů. Jen při některých scénách jsem skutečně otáčela hlavu...

Vtipná výpověď o jedné (možná) umírající rybičce. Perfektní štěk vynikajícího Jeffa Witzkeho. Sledováno in English.

Miluju Jasona Reitmana! Něco takového by mě nikdy nenapadlo, ale je to super, mít všechno vyřešené už předem =D A ten konec… Plný počet bez debat.

Skvělé! Svižné, neotřelé, nápadité... Jason Reitman uměl tvořit již ve svých začátcích, a co teprve později! PS Kriticky jsem zhodnotila svůj život a zatím bych se měla pohybovat v plusu, doufám :)

Ok, beru, byla to alegorie. Ale to se to fakt nedalo natočit inteligentněji? Jméno režiséra pro mě znamenalo jistou záruku (Gattaca se mi líbila a Obchodník mě úplně nadchnul), ale v Simone jen promarnil slibný námět. Ani Al Pacino mě v tomto snímku herecky moc nezaujal, o to víc jsem si užívala každou scénu s nádhernou Catherine Keener. Za 3

Závidím Karlu Zemanovi jeho fantazii! Po Vynálezu zkázy jsem se do jeho tvorby zamilovala a on mi stále dokazuje, že množství jeho kouzelných nápadů, servírovaných navíc jen jaksi mimochodem, je zřejmě nekonečné.. Nejlepší na celém filmu je bezesporu úvodní postava, bezchybně zahraná Milošem Kopeckým. Jeho Baron Prášil sice přehání, seč může, ale zároveň čestně brání „Měsíčňana“, když mu hrozí poprava. Další herci (Brejchová, Jelínek, Werich) jsou sice také dobří, ale zde hrají roli jen jakýchsi „přihazovačů“ k Baronovým dobrodružstvím… Zajímavé je střídání černobílého a barevného obrazu i celková práce kamery. Některé scény (Prášil letící na kouli na výzvědy) jsou nezapomenutelné. A také hlášky… „Velký eunuch potřeboval dokázat, že je pravý muž.“ :)