Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Pohádka

Recenze (303)

plakát

Návrat ztraceného syna (1966) 

„Zlobíš se?“ „Pomohlo by ti to?“ Na začátku filmu se nám dostane klamného upozornění, že „život takový není.“ Bohužel ale je. Úvaha nad samotou, láskou a tím „něčím“, co dělá z existence život, a co tolika lidem chybí. Mrazivě přesný Jan Kačer a perfektní Jana Brejchová. Dana Medřická mě ovšem dostala ze všech nejvíc. Zato téměř neznámý herec Milan Morávek se mi vůbec nelíbil. Text odříkával, jakoby ho četl, a ke škodě svojí- jinak dobré- postavy byl velmi nevýrazný. „Ta vaše profesionální laskavost, to je ten nejhorší cynismus.“ Film klade zajímavé otázky, ale režiséra ani nenapadne byť jen naznačit odpověď. Dvě nejlepší scény: stojka a pracovní večírek. „Věříte vůbec něčemu?“ „Věřím, že člověk má jednat podle svého přesvědčení a neohlížet se na následky.“ „A jste toho schopen?“ „Ne.“

plakát

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu (ale báli jste se zeptat) (1972) 

Těžko říct, čím si snímek zasloužil tak kultovní reputaci. Možná tím, že se Woody Allen v 70. letech nebál dát do jeho názvu slovo sex. Anebo jsem byla trochu zklamaná prostě jen proto, že jsem moc očekávala. Po celou dobu jsem váhala mezi 3 a 4*, ale černá spermie na konci to rozhodla :) Další podařené scény: rozbíjení pásu cudnosti, Daisy v hotelovém pokoji, rabín a hedvábné punčochy.

plakát

Moneyball (2011) 

„Adapt or die.“ Sportovní film, ale ne v pravém slova smyslu. Což mi vyhovovalo, jsem spíš na to povídání než na běhání po hřišti. Pro mě velmi příjemné překvapení, fandila jsem a držela jsem palce, bavilo mě to. Bavil mě i Brad Pitt, vypadající jako křupan, který si hraje na velkého byznysmena. Roztomilý je výkon Jonaha Hilla. Moneyball tlačí nahoru bezvadný scénář, kamera a neméně dobrá režie. Není sporu o tom, že o Millerovi ještě hodně uslyšíme. Varování: ústřední písnička The Show je extrémně návyková!

plakát

Anonym (2011) 

Líbí se mi, jak tímto filmem režisér všechny naštval a pobouřil. Pojďme hodnotit nezávisle na jeho jméně a předchozí tvorbě. Anonym je podle mého názoru napínavý, historicky pravděpodobný film (kdo z vás žil v Anglii na přelomu 16. a 17. století, nechť hodí kamenem) s pěknou kompozicí a několika perfektními hereckými výkony. Nadchnul mě zejména Rhys Ifans. Má sice strašné jméno a v Notting Hill hrál takového toho ňoumu, ale v tomto snímku je neuvěřitelně sexy a předvádí (zatím) nejlepší výkon své kariéry. Skvělý je také Rafe Spall v roli směšného a hloupého, ale o to víc slizkého Willa Shakespeara. Ve filmu je perfektně vystihnutá a vysvětlená posedlost psaním. Také ukázky z her jsou bomba. Jedinou výtku mám ke zmateným časovým rovinám, jinak jsem se opravdu dobře bavila.

plakát

Po přečtení spalte (2008) 

Tento film dává originální odpověď na otázku, jaké z toho všeho plyne ponaučení =). Roztomilý Clooney v roli blbce a ignoranta, který těží jen z toho, že vypadá k světu (pár takových taky znám..). Šílená Frances McDormand, hrající jako o život. Byla skvělá! Černočerná komedie o lidské hlouposti, která chvílemi i fyzicky bolela. Dlouho jsem se takhle nebavila.

plakát

Le Havre (2011) 

„U Středozemního moře je víc rodných listů než ryb.“ Lyrický film s jemným humorem, jako pohlazení po vlasech. Pohádka, spojující staromilskou sousedskou soudržnost s velmi aktuálním tématem imigrace. Zamilovala jsem se do hlavního hrdiny, ztvárněného francouzským hercem Andrém Wilmsem. Ten šarm, stárnoucí elegance, to držení těla! A hlášky. „Jsem rodinný albín.“

plakát

Milovaní (2011) 

„Co kdybychom se přestali podvádět?“ „Blázníš?“ Škoda, těšila jsem se. Dostalo se mi ale jen zbytečně dlouhého filmu, ve kterém bylo (navzdory názvu) tolik sexu a smrti a tak málo citu. Soudit svět jen podle tohoto snímku, tak všechny ženské jsou lehké a všichni chlapi šmejdi. Zaujaly mě výkony dvou hereček- skvělé Ludivine Sagnier, která představovala Madeleine v 60. letech a velmi šarmantní Catherine Deneuve, hrající tutéž postavu o více než 30 let později. Hodnocení zvedá francouzština, která se mi příjemně poslouchala, a několik vtipných momentů. Naopak písničky byly úplně navíc- kdyby tam nebyly, nic by se nestalo, a děj by se možná posouval rychleji.

plakát

Tajemství staré bambitky (2011) (TV film) 

„Jsem verš, co k sobě našel rým.“ Protože mám ráda Tomáše Kluse a jsou tak nějak Vánoce, přesvědčila jsem samu sebe a dala Tajemství šanci. Hm. Moje maminka říká, že není na světě člověk ten atd., ale s tímhle se mi Česká televize opravdu nezavděčila. Někteří herci hodně přehrávají. Čenský už dlouho nikde nehrál, nejspíš to zapomněl a trochu tím nakazil i Vetchého. Klus i Janovičová odvedli vzhledem ke svým zatím skromným zkušenostem dobré výkony. Štěpánek a Cibulová byli nejlepší, škoda, že dostali tak malý prostor. Ve filmu se vrší pohádková klišé- děti narozené ve stejný den, princ se nejlépe cítí v královské kuchyni s dobráckým kuchařem, Anička je tak nevinná, jakoby žila celý život v lese, náhodou se s princem potkají na trhu, zamilují se do sebe, princ si ji vezme za ženu, přestože je chudá (a má příšerně obarvené vlasy- to tedy není klišé, jen chyba kostymérky) a žijí spolu a moudře vládnou až do smrti. Je mi jasné, že pohádky o tom jsou, a nejde neustále objevovat Ameriku, ale stejně, oproti starým pohádkám může tahle jen mlčet a šoupat nohama. Ivo Macharáček si myslel, že mezi teenagerovskou komedií a pohádkou nemůže být zas takový rozdíl, ale bohužel se spletl. Jak už tady někdo píše, tvůrci si neujasnili, v které době se má pohádka jakože odehrávat. Působilo to na mě, že prostě snesli vše, co se dá označit jako „staré“, a snad z poblouznění z vlastní kreativity nebo z nedostatku financí se to jali plácat dohromady. Některé momenty byly kýčovité, jiné zdlouhavé, další překombinované. Postavy působily jako svoje vlastní karikatury. Pryč s moderními výrazy v pohádkách, tahá to za uši! Jo, a když sociální kritika, tak prosím inteligentnější a ne skrývající se za nevinným nátěrem pohádky. Abych ale byla fér, ne všechno se nepovedlo. Už jsem chválila některé herce. Ve filmu byly i dost vtipné momenty- nákup území s nápisem SLEVA, bambitka „v barvě shnilého banánu“. Moc se mi líbila hudba, ale víc instrumentální kousky, u zpívaných kvalita kolísala. Občas se objevil i dobrý bonmot: „A když je už nebudeme potřebovat, uděláme z nich ministry.“ „A čeho?“ „To je jedno, čehokoliv.“ Zabila to ale moje babička. Když se nakonec políbili, zahlásila: „Dyť to bylo jasný.“

plakát

Noční motýl (1941) 

Mladičká, chudá a krásná dívka se vydá na cestu sebedestrukce kvůli nešťastné lásce. Kostýmní drama s bohatou výpravou, citlivou režií Františka Čápa a poctivými hereckými výkony. V první řadě samozřejmě Hana Vítová v hlavní roli Marty (Štefky). Vítová je zvláštně krásná, zajímavá. O trochu víc se mi líbila v Pytlákově schovance, ale i zde má svůj půvab. A dokazuje, že chlapi se dají sbalit i ve fiží a sukni ke kotníkům :) Zdatně ji sekunduje a občas jí i předčí správně živočišná Adina Mandlová. Do třetice mě velmi zaujala Marie Glázrová v roli přelétavé divadelnice a femme fatale. Velký rozdíl oproti postavě vdovy, kterou hrála v Byl jednou jeden král… o třináct let později! Moc se mi líbily prostory, kde se natáčelo (kluziště, plesové sály). Charaktery mi přišly psychologicky poměrně uvěřitelné, ale čím dál víc mě štvala Marta. Ze začátku mi jí bylo líto, ale čím déle ostentativně trpěla, tím více jsem tu její hloupost a tragický výraz nemohla vydržet. Chápu, že dříve lidé (ženy) přemýšleli jinak, ale tohle bylo hodně přes čáru („Budu vám celý život sloužit, jen když budu moci být ve vaší blízkosti.“). Z tohoto důvodu a kvůli několika slabším momentům, kdy se začala vkrádat nuda, dávám „jen“ 3*, jinak se mi film líbil. A známý valčík Noční motýl je velmi dojímavý a chytlavý. http://www.youtube.com/watch?v=jKZlhJa1zTE&feature=related

plakát

Rumový deník (2011) 

„Nedáme si kousek Adolfa?“ Skvělá lokace, téma i postavy. Bohužel zbytek filmu je jaksi plytký. Rumový deník působí, jako by si režisér nemohl vybrat, jaký žánr chce točit, na jaké postavy se zaměřit, jaké nápady vybrat… Tak tam dal od všeho trochu a výsledek je paskvil. Škoda, čekala jsem víc. 3* především za herecké výkony. Johnny skvělý jako vždy. Eckhart opět hraje „píáristu“ bez kousku svědomí, má na to prostě obličej :) Úžasný je Ribisi, jen nechápu, jak je možné, že za skoro 20 let od Přátel vůbec nezestárl… Amber Heard je nádherná. A velké plus za scénu s autem bez přední sedačky, normálně jsem brečela smíchy :) „Znají cenu všeho a hodnotu ničeho.“ Oscar Wilde