Mara97

Typický film z přelomu tisíciletí - poněkud zvláštní hudba, pomalé plynutí děje a opravdu hodně záběrů na dopravu - vždyť na ten dálniční most byl záběr snad dvacetkrát. Příběhem je film vyloženě tuctový, v ničem extrémně nevyniká, ale také nepropadá, jen ta kamera je strašná - vždycky jsem obdivoval, jak to kameramané dokážou, že vše vypadá ve filmech tak skvěle, i běžné kulisy v Praze a Brně, kde se denně pohybujeme, vypadají na plátně lépe - tady to ovšem není tento případ, je to jako natočené telefonem, kamera se celá třese a některé otočené záběry jsou hodně zvláštní. Takže příběh na průměrné úrovni, kamera ale tristní srovnatelná s amatérským filmem.

Vlivem bídného hodnocení jsem film trochu tak dopředu odepisoval, navíc filmy dle Vieweghových předloh nebývají obvykle moc dobré. Ale všechno bylo jinak! V průběhu filmu jsem si uvědomil, že tomu nemám co vytknout - Nellis vypráví příběh velmi poutavě, je to skvěle a líbivě natočeno, některé efekty jsou na české prostředí až nevídané. Příběh dává smysl, je vlastně moc dojemný a mnohokrát jsem se i zasmál od srdce. Herci jsou vybraní tak skvěle, že mi nevadí ani neoblíbený Sokol či Slovák Labuda, který do své role i svým jazykem vlastně dokonale pasuje. Křenková toho sice moc nepoví, ale i tak hraje v příběhu důležitou roli - a navíc se shodou okolností pohybuje už ve dalším filmu, který se celý motá kolem Nuselského mostu (tím druhým jsou Nonstop lahůdky). Výborný film, děkuji ČT za zveřejnění několika filmů do iVysílání během karantény, protože jinak by se k němu asi nedostal.

Prý byla knižní předloha ještě lepší, ale i tak se mi to moc líbilo, ani na okamžik jsem se nenudil. Paralela s dnešními dny je zcela viditelná, vše podtrhuje vynikající apokalyptická hudba od Muse.

Schmitzer je ve své roli vynikající, co řekne, to perla, lva dostal zcela zaslouženě. Název filmu mi ale přijde trochu nešťastný, Aňa moc v nesnázích nebyla, vše jí takřka spadlo samo z nebe, jen se místy trochu chovala jako lehká děva... Nicméně je ve filmu zajímavé pozorovat, jak moc se Česko od té doby změnilo - kromě ještě dost zažitých vlastností z dob komunismu by nikdo dnes již neřekl, že když se někdo odstěhuje do dnes chudší Itálie, jde "na Západ".

Navzdory nízkému hodnocení to vůbec nebylo špatné. Chýlková a Trojan ve svých rolích excelují, u Trojana se jedná o zaslouženého lva za výkon ve vedlejší roli, jen Kraus hraje jaksi stejně jako všude jinde - postavě z Gymplu či Vejšky jako by z oka vypadl. Stylem natáčení i hudbou mi to dost připomínalo Samotáře. Příjemná hodina a půl, jen se nemuselo tolik drahocenného času věnovat té dopravě - během těchto prodlev jsem měl jedinečnou šanci si prozkoumat staré okresní SPZ či původní podobu Nuselského mostu před rekonstrukcí.

Zrádci byli rozehráni tak solidně, nicméně to dopadlo katastrofou. Chlupáčkovy díly jsou mnohem lepší jak ty Taušovy, projevuje se to nejen v rozehrávání samotného příběhu, ale také ostatních efektech. V komentářích na Facebooku České televize jsem četl četné výtky na kameru a zvuk - dlouho jsem s tím nesouhlasil, kamera mi přišla velmi zajímavá, jenže postupem času začala být divoká až tolik, že se to v posledním díle nedalo vydržet a málem jsem až spadl ze židle. To stejné platí o hudbě - zpočátku výborná, ale jakmile v pátém díle zůstalo jen nepříjemné hučení, začal jsem se obávat, že se mi rozbolí hlava. I vizuál se zdál zpočátku zajímavý, ale i to netrvalo věčně - pátý díl byl neskutečně přesvětlený a v posledním díle už to byl snad vtip (viz modrá chodba nemocnice). Bílé titulky nemají černý okraj, proto je fakt super nápad mít obraz extrémně přesvětlený a v pozadí ještě oblohu, to potom z těch titulek hodně přečtete. Kdyby se jednalo o nějakou angličtinu, kterou u nás víceméně každý umí, vzal bych to, ale v případě vietnamštiny ty titulky opravdu nutně potřebujete, takže se jedná o příklad neuvěřitelné filmařské nemotornosti. Obecně by se dalo říct, že kamera, hudba i celkový styl působí velmi svěže a zajímavě, jenže čeho je moc, toho je příliš. Asi jsem divák, co se řadí do té konzervativnější skupiny, ale poslední díl byl už za hranou, té filmařské "inovace" bylo až přespříliš. Název prvního dílu "Vstup do prázdnoty" je docela trefný, týká se nejen Davida a jeho životního stylu, ale také celého seriálu - Tauš se snaží hrát na efekt, vybírá si nevšední lokace, ale na konci už to dopadá jen tak, kdy se divák ptá - a co je zas tohle? Co na začátku vypadá jako super - žlutá Tesla X, hradecký schodový panelák či senetářovský kostel, končí u wtf momentů jako podivné nedokončené vícepodlažní parkoviště u luxusní bytové rezidence v posledním díle, nebo samotný konec v jakési zřícenině na moři. Na začátku se efekt daří, seriál se mi líbil, ale jak je to je celé prázdné a jakoby rádoby umělecké, postupně mne toto nadšení přešlo. Škoda i příběhu, nezačal špatně a dlouho se držel, jenže v poslední díle se naprosto vymkl z ruky - nedával smysl, zůstalo moc otázek nevyřešených a některé dialogy byly až směšné. Přesto mám ale někde i slova chvály - Cyril Dobrý svou roli zvládl, monology do kamery pomocí boření čtvrté stěny hodnotím velmi pozitivně, stejně jako René se do své role neherce hodil náramně. Je mi jen líto, že Blažka zabili hned v prvním díle, v podání Neužila se jednalo totiž díky jeho uvěřitelné vzteklosti o suverénně nejlepší postavu. Poslední díl je sice odpad, ale celkově bych seriál hodnotil na slabší tři.

Oproti jiným jeho filmům z poslední doby podstatně zábavnější Allen, nicméně už je hodně vidět, jak se autor vykrádá ze své předchozí tvorby. Jasně, shrbený hlavní hrdina jako Allen je již tradicí, ale příběh mi dost silně připomíná Match Point. Jsem rád alespoň za ten konec, že to nebylo tak prvoplánové, očekávané a laciné.

Film o tom, jak se jedna širší rodinka vydá na náročný výlet, aby nakonec zjistila, jak je to na Slovensku hnusný! Toto poselství a celkově scéna v Novém Meste nad Váhom mne nesmírně pobavila, asi už chápu ten úspěch na mezinárodních festivalech. Jenže to bylo asi to jediné dobré na Výletu, ve zbytku stopáže se jedná jen o šeď a nudu, vztahy a charaktery jsou na úrovni Ordinace či Pojišťovny štěstí. Sledovat obě sestry Remundové, jejich sebelítost, náladovost a vlastně neustálou touhu být středobodem vesmíru, mi činilo hrozné utrpení.

V upoutávkách se stále mluví o černém humoru, ale tohle je něco úplně jiného - tohle je fekál té nejnižší úrovně. Kdyby to napsal a natočil patnáctiletej smrkáč z učňáku, chápal bych to, ale v případě Řezníka, jeho věku i vzdělání mne to trochu zaráží. Párty Hárd je také plná absolutních nesmyslů, vysoké postavení na škole a popularita v podání uhrovatého uřvaného klučiny je mi trochu záhadou, stejně jako Linda na konci filmu, která ačkoli musela mít ještě dost silnou kocovinu, když si nic nepamatovala, rozhodně na to tak nevypadala. Pro verbala a podobný individua asi biják roku, já jsem ovšem byl zklamán.

Nevíte někdo, jak se jmenují hlavní postavy? Nějak mi to vypadlo.. Hvězdičku dávám z milosti, že se to dalo vzhledem ke krátké stopáži vůbec dokoukat, navíc závěrečné finále z Berlína bylo asi to nejlepší, čeho jsem se v rámci tohoto paskvilu dočkal. Parádně pokecal se řadí k absurdním nesmyslnostem typu Cesty do Říma, kdy je film natolik přihlouplý a nekvalitní, že se vám z toho chce brečet, ale taky vás to i docela naštve. Asi je zbytečné dodávat, že jsem se ani jednou nezasmál. Pavlíček si hraje na nějakou rádoby artovost, aby to vyznělo originálně a vtipně, ale brutálně se mu to nedaří - barvy jsou divné, roztřesená kamera je nepříjemná, herecké výkony tragické. Za scénář by si Pavlíček zasloužil celoživotní zákaz tvorby - tohle mohl napsat buď jen člověk s absulutně tragickým smyslem pro nehumor, nebo někdo, kdo se v životě s nikým nebavil. Vždyt takhle lidé spolu nemluví. Myslím si, že byl utvořen světový rekord v počtu oslovení ve filmu. Je mi trochu líto, že se tu sešlo několik fake, podplacených či kamarádských recenzí, protože to, co tu píše třeba Vitex, není ani zdaleka v pořádku. Vždyť už jen ti uživatelé, co jsou ve fanklubu, jsou na první pohled fake účty. Kdyby na chrudimské sídliště přiletěli někdy v průběhu filmu mimozemšťani, bylo by to mnohem více přirozené než to, co jsme mohli ve filmu sledovat.