Rara-avis

Nejhezčí na tom je ta písnička... Nesympatické postavy, jejichž chování je mi naprosto cizí (stejně jako v Pusinkách - asi s Karin Babinskou nejsme stejná krevní skupina), nemám s kým se ztotožnit nebo aspoň někoho, komu držet palce. Naopak - skoro nikomu nepřeju nic hezkýho. Největší antihrdina je Krajčo - místo, aby pořádně dostal po čuni, což by si zasloužil (ne že by to k něčemu bylo), tak se do něj všechny holky z Globusu zblázněj... fakt na palici.... jedinej, kdo mi nevadil, byl Zajíc Takže za Zajíce, za Cestu a že jsou ty Vánoce, tak se zavřenejma očima 3 pohasínající hvězdičky.... P.S. Všimli jste si, že ve filmech Karin Babinský chtěj vždycky jet někam na sever? Ale nikdy tam zatím ještě nedojeli... ale tady už to vypadalo, že se konečně rozhoupali :)

Až na to, jaký tam všichni měli tuhý kořínek, se mi to líbilo. Zezačátku to byla psychická nausea, kterou jsem už jednou zažila, dost mě to vyděsilo. Byla jsem překvapená, jak se film ubíral. Nutno podotknout, že tohle je první verze údajné profláklého příběhu, kterou jsem měla možnost vidět.

Líbí se mi filmy, kde jednu z hlavních rolí hraje jídlo :) Brittany je mi sympatická už delší dobu a až teď tady jsem se v komentářích dozvěděla, že umřela :( Jinak cením snahu o přiblížení japonské kultury, cením Brittany, ramen, že jsem ve filmu viděla pěkného Japonce (to se mi moc nestává :D).... ale mělo to divný začátek, občas mi tam přišlo něco trochu nelogické, zbytečné americké vedlejší postavy....a pořád nevím, jestli se mi líbil konec. Takže suma sumárum lehčí naprůměr.